Dům

Rozmýšlel jsem se, zda film hodnotit 3 nebo 4 *. Tři hvězdičky proto, že působil velmi televizním dojmem a byl předabován, což u mnohých herců zní příšerně. Také mi vadila neustále se pohybující kamera. Nevím, zda to bylo proto, že děj se tolik nehýbal a spíše jste ho cítili, než viděli, ale právě proto se mi roztřesené obrazy líbily o to méně. Čtyři hvězdičky proto, že děj působí syrově, realisticky, prostředí je stejně mrazivé a nevlídné jako vztahy v rodině a také za krásné oči Judit Bárdos. Takže asi 3,5. (20.11.2012)

Nejsou to úplně čisté čtyři, ale dám je. Dům je na naše poměry unikátní v tom, že nemá moc dialogů a hraje se tu hlavně mimikou a gesty. Proto je velmi šťastná Krobotova volba, protože ten roli protivného staříka zvládl s naprostým přehledem. Každý záblesk jeho citu je radost sledovat, protože se nám odkrývá i to nejhlubší nitro jeho postavy. Ona celá herecká sestava je velmi dobrá - Medevecká je třída, tudíž není pochyb o zvládnutí role, Bárdos je příjemné překvapení, stejně tak Lucia Jašková. Jediný problém je Marián Mitaš v roli učitele, je strašně necharismatický a nevýrazný, mám ale dojem, že to byl režisérčin záměr, takže asi vše v pořádku. Na druhou stranu je to hodně epizodické a řeší se tu trochu moc problémů a někdy to malinko drhne, přece jen mi ale tři na tenhle film přijdou málo. Je to přesně na pomezí, já nakonec hvězdu přidávám a dávám 70%. (11.10.2011)

totální průměr a bohužel ničím výrazný film, od kterého jsem čekal víc, když jeho scénář vyhrál v evropské soutěži. Určitě není zbytečný a v záplavě českých filmů patří k těm lepším. Jako většině uživatelů odsud mi vadil dabing v češtině. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (17.05.2012)

Viac než slušne načrtnuté útrapy postáv, výborná melancholická rytmika, avšak úmorná neschopnosť prekreslovať ich vnútorne-dimenzionálny svet v akomsi rozšírenom portfóliu kódov inakších, ako len smutnou, ničím nevyjavenou pózou, ktorá je základným kameňom úrazu. Rozhodne film, ktorý má dobré dramatické základy aj určitú serióznejšiu úroveň, ale natočil sa v čase, kedy filmy z našich štábov zvierala najprázdnejšia doba a najväčšia kríza. (28.03.2018)

Fakt nevím. Lepší průměr. Snaha v některých scénách okatě kopírovat Kaurismäkiho (Akiho) jak pojetím scény, tak nečekaným střihem. Snaha o jistý minimalismus, který časem leze na nervy. Věčně rozkomíhaná kamera jako na lodi, proč? Zde bez jakéhokoliv opodstatnění, neb na sebe strhávala pozornost a rušila, odtahovala od dění. Motivace postav zvláštní, nedovysvětlené, nahozené. Co motivovalo dceru, že najednou otce začala milovat? Ta vkladní knížka? Co změnilo smýšlení otce? Že dcera utekla a přespala na lavičce? Proč v sobě ani jednou nenašel sílu dceru obejmout? Objímal někdy manželku? Jak se vlastně seznámili a proč se brali, když nedokáže dávat city najevo? Najednou je zde spousta otázek, a jestli jsou na ně ve filmu odpovědi, tak dovedně skryté. Btw, tak nějak jsem měl chvílemi pocit, že ten syžet kopíruje Ene bene Alice Nelllis. (Mankote, ta kamera mi ale lezla na nervy! Vraťte nám stativ!) (13.06.2014)