Půlnoc v Paříži

"A já vidím nosorožce." Velmi milý a zábavný film. Cestování časem nemusí mít vůbec nic společného se sci-fi ani se kolem něj nemusejí odehrávat žádná šílená dramata, ono to může jen tak pěkně plynout a bavit. (15.03.2012)

Musím říct, že jsem Paříži napoprvé docela křivdila a po druhém shlédnutí mě má Woody v hrsti. Ta literární procházka mě nakonec učarovala. Jen škoda, že se náš americký spisovatel nakonec vášnivě nepomiloval s úchvatnou Adrianou. Protože já jim držela pěsti. A taky škoda, že ho nehrál někdo jiný. 80% (23.08.2012)

Víceméně mě tenhle film utvrzuje v tom, že novodobější Allenova tvorba mi sedí víc než ona uznávaná klasika. (31.08.2012)

POZOR, TENTO KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Prosím, natočte někdo film o Dalím, kde bude Dalího hrát Adrien Brody... jeho dvě minuty jsou totiž nejlepší moment filmu (a taky výsledná hvězdička navíc). Jinak je to typický Woody s brilatně vtipnými i slabšími momenty, k tomu kouzelná Paříž (pokud jste město světel už navštívili, můžete pomalu u každého druhého záběru vykřikovat: "Tam jsem byl!"), špičkoví herci v čele s jako obvykle lehce přitroublým Owenem Wilsonem a vtipným nápadem vracení se do minulosti a z minulosti zase do minulosti (trochu jako sen ve snu v dalším snu). I see a rhinoceros. DA-LÍ!!! (30.09.2011)

Mé seznámení s Woodym. Přiznám se, že jsem před první schůzkou měla obavy. V lepším případě jsem očekávala nepochopitelnou intelektuálštinu, v horším kostým spermie. A nejspíš proto jsem s každou další minutou sledování Půlnoci v Paříži měla silnější dojem, že mě před kinem právě srazil autobus a ocitla jsem se v nebi. Jedním slovem: božské. 10/10. Záběry Paříže (*); Gil, nadaný tvůrčím potenciálem, kterého nenaplňuje současná práce (*), ani vztahy, ve kterých žije, a které sice splňují požadavky okolí, ale jeho samotného ne (*). Gil, který si ale tyto skutečnosti nepřipouští, a uniká z nablýskané a zdánlivě ideální reality do snění – anebo ne? (*). Gil, který se úderem pařížské půlnoci setkává se všemi svými idoly, kteří jsou mrtví pro svět, ale živí pro něj (*). Gil, kterého hraje v mých očích dosud opovrhovaný protagonista přiblblých amerických pseudokomedií, Owen Wilson (*). Plus nádherná hudba (*), Carla Bruni, jejíž hlas a šansony mě přiměly povznést se nad předsudky vůči celebritám a prvním dámám (*), a hláška „Detektiv je nezvěstný.“, která mě definitivě odpálila. A desátá hvězdička je za neodbytný pocit, že Woody při hledání inspirace nějak dozvěděl o mně… (07.10.2011)

Dokonalý originálny námet je maximálne naplno využitý. Allen je perfektný filmár, ale to som samozrejme vedel dávno pred týmto filmom. Je to žiaľbohu príliš malý film, aby sa mu dostalo (zaslúženého) plnohodnotného uznania, no zaslúži si ho na 100%... FOOL AWARDS 5 nominácii: Najlepší film, Réžia - Woody Allen, Pôvodný scenár, Výprava, Obsadenie. (08.10.2011)

Mně se to fakt líbilo - Woody Allen, Paříž a vzpomínání na (libovolný) zlatý věk... Pohotové dialogy, slavná jména v super formě a příjemní hlavní hrdinové. Žádná zásadní záležitost, ale fajn pocitovka. (Já osobně bych chtěl takový taxík taky potkat!) (22.11.2011)

Alter ego Woodyho Allena (Owen Wislon, sice dvorní herec Wese Andersona, ale proč ne...) a jeho noční toulky po Paříži jeho snů. Kdo by nechtěl potakat výkvat pařížské bohémy v dobách její největší slávy - Degase, Toulouse-Lautreca, surrealisty Dalího či Bunuela nebo Man Raye? A co teprve Hemingway a Francis Scott Fitzgerald? Výchozí nápad z počátku nevypadá zrovna nosně, ale nakonec se ukáže, že i z takto jednoduchým příběhem (v podstatě jen setkávání se známými tvářemi prokládané postupným rozpadáním vztahu se snoubenkou) lze utáhnou zábavných devadesát minut. Milý film. Zas je to ten starý Woody... (20.01.2012)

Marion Cotillard, Léa Seydoux, Alison Pill, Rachel McAdams a Woodyho parádně vyobrazená romantická Paříž 20. let se všemi těmi umělci (Hemingway, Piccaso), kdo by odolal? Všechny navíc trumfl Adrian Brody jako Dalí a jeho nosorožec. (30.01.2012)

Dalí a nosorožci, Hemingway a krásná hysterka Zelda mě dostali, byli tak uvěřitelní a přece v tom nechyběl Allenův nadhled. Měla jsem po zhlédnutí toho filmu neuvěřitelně dobrou náladu. Skvělý nápad. Intelektuální vtipná pohádka(?) Jen ta Inez s rodiči mi tam moc neseděli, byli až příliš schématičtí a předvídatelní (a jak to dopadne s panem vševědoucím bylo taky poměrně hned zřejmé). Ale stejně - bylo to roztomilý a užila jsem si to. A to se mezi ortodoxní pařížofily zrovna nehlásím. (01.02.2012)

Paříž, má milovaná Paříž, musím se přiznat, že jsem se koukla prvně na ten název a stačilo mi to, že v názvu je Paříž a řekla jsem si to musím vidět. Nemám ráda Woodyho jelikož pro mě jeho filmu nejsou tak nějak hluboké, nesnaží se vytěžit z filmu maximum. Ale u půlnoci musím říct, že to tajemné propojení se mi líbilo, scény kdy se najednou objevíte vedle Hamingwaye, by vyrazilo dech každému(ano já vím, je to nemožné) Jen jednu mouchu to má a to herecké obsazení , do tohoto žánru se mi prostě Owen nehodí a Woody si mohl odpustit také scény s Rachel , které zaplnily jen prázdné místo. A konec je pro mě jakýmsi nedořešeným prvkem. Ale celá ta atmosféra filmu jako celku je půvabná :-)) (03.03.2012)

Allen by měl režírovat rozhlasové hry. Mluvíme a mluvíme a mluvíme ... (11.03.2012)

Velmi sofistikovaná zápletka zpracovaná tak přirozeně, jako by se člověk přesouval do jiných epoch každý druhý den. Třeba je těch krámků s nostalgií po světě více, jen najít ty správné dveře :-) (05.08.2012)

Mám antipatii k Owenu Wilsonovi a Rachel McAdams. Skalní fanoušek Woodyho Allena taky nejsem, takže mi ve filmu pár věcí vadilo. Plus však za kouzlo optimismu, Paříž a Marion Cotillard. (30.11.2012)

Z tohohle filmu jsem totálně okouzlena. Název filmu sice straší dojmem, že půjde o nějaké klišé, ale Allen by něčeho takového nebyl schopen.Naskytl se mi opravdu kvalitní filmový zážitek, který mě odnesl do Paříže ve 20.letech minulého století. Do doby, kdy zde působili a tvořili významné osobnosti jako Hemingway, Fitzgerald, Picasso, Dalí a další. Kéž by ten Peugeot 184 Landaulet, který mě tam zaveze, existoval. Dobové prostředí, které vytvořili je perfektní, kostými tak samo. Jak Wilson ztotožnil Allena bylo obdivuhodné, dost se mu to povedlo. A nemálo jsem se zasmála u scény s Brody hrajícího Salvadora Dalí. Gil: "Chtěl bych znát váš názor na knihu, kterou jsem napsal." Ernest Hemingway: "Nenávidím ji." Gil: "Ještě jste ji nečetl." Ernest Hemingway: "Pokud je špatná, budu ji nenávidět. Pokud je dobrá, budu na ni žárlit a má nenávist bude o to větší. Je holý nesmysl ptát se na názor jiného spisovatele." (08.12.2012)

Asi mám stejný problém jako hlavní hrdina, doba naší první republiky mi přijde lepší než dnes, chlapi byli chlapi, ženský se oblíkali jako ženský a ta muzika....no zkrátka našeho hrdinu chápu, Američan a Paříž- to holt musí bejt romantická haluška jak prase. Zvlášť když má náš hrdina tu svou nastávající zcela bez fantazie. No a když přijde ta chvíle ten okamžik, a on naskočí do správnýho auta, který zrovna jede kolem, najde se už řešení samo. Sebedůvěra je dneska tím nejcennějším kovem a pocit bezvýznamnosti nejtěžší koulí na noze. To je ústředním tématem tohoto filmu (a Woody Allen sakra dobře ví, o čem točí), kdo si věří, ten jede, kdo ne, hledá své místo i napříč časem. Velmi příjemné překvapení v podobě námětem nápadité, i když zcela klasické romantické komedie. Vše předvídatelné, vše přesně v pravém hollywoodském stylu, ale přesto příjemné. A ta plejáda mých oblíbených francouzských herců taky potěšila. Na druhou stranu musím říct, že Verbal to ve svém komentáři vystihl taky přesně. Je to kýč. 75% (18.12.2012)

Woody Allen velmi příjemně překvapil, žádné zmatené dialogy. (12.03.2013)

Tak toto je pro mě velice rozporuplný film. Na jedné straně ho vnímám jako takovou fantaskní slátaninu, kdy se do příběhu nahrne, co všechno se dá. Ale na druhou stranu jsem už dlouho nezažila tak poetický film, který se Vám před očima promítá jako nesplnitelný sen, o kterém přeci nepřestaneme snít jen proto, že je nereálný :) (12.09.2013)

Tak tohle mi bodlo. Po vyčerpávajícím týdnu jsem si nemohl na páteční večer vybrat lepší a pohodovější film. Ačkoliv mi Vicky Christina Barcelona nesedlo, tady jsem se ani chvíli nenudil. Mělo to příjemný námět, dobrý scénář, výborně zahrané (Dalí je bůh), hravě zrežírované a hlavně nadsázku a vtip. Krom toho, prostředí Paříže je dokonalé a vidět všechny známé umělce té doby pohromadě je navýsost zábavná myšlenka. Pravda, že nedomyšlené části scénář obsahoval, ale popravdě, jaký film o časovém paradoxu je neobsahuje. A asi největším plusem jsou půvabné herečky (Marion, Rachel, Léa, Carla). 86% (10.04.2015)

Ach jo, zase ten Woody Allen a jeho filmy na stejny brdo. Opět se potkáme se snobákama z vyšší společnosti, opět se to motá kolem umění, malířů, režisérů, spisovatelů atd. A opět je to vztahovka, i když nápad s prolínáním různejch období byl docela dobrej. Kdo byl fakt vynikající, tak Adrien Brody coby Salvator Dalí, ten ho zahrál prostě skvěle! Ostatní herci, i když za to nemohli, mi byli docela fuk. Jejich slavná jména totiž tento snímek nijak neobohatily. Už bych to holt nechtěl vidět znovu... (29.11.2015)