poster

Smrtonosná past: Opět v akci

  • USA

    A Good Day to Die Hard

  • Slovensko

    Smrtonosná pasca: Opäť v akcii

  • Velká Británie

    A Good Day to Die Hard

Akční / Krimi / Thriller

USA, 2013, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    Pominu-li tisíckrát opakovanou lež, která se přesto nestala pravdou, tedy že hodní Američané chrání svět před zlými Rusy, tak jsem se skvěle bavil. Evropský zeměpis sice doznal v americkém provedení několika inovací, auta skákala světové rekordy do výšky a co zabloudilo na obrazovku, tak to také vybouchlo, ale taťka McClane neztratil vůbec nic ze svého hláškujícího sympaťáka. Proto mi nečinilo problém velkoryse přehlédnout nesmyslnost tohoto snímku a užít si to s agenty 000 v CIA bačkorkách, kteří ještě neví nic o tom, kterak se vytlačuje obrněný vůz ze silnice libovolným typem Mercedesu.(18.9.2013)

  • Gilmour93
    **

    Jupí ja jej, mať-yebar´..! Milý Bruci, klidně do nekonečna opakuj, že si na vakacích, ale to nic nezmění na tom, že si na place a natáčíš něco, co kdybys věděl, že někdy vznikne, tak hupsneš za Hansem Gruberem! Viděl jsi No Country for Old Men? Jak Chigurh (Bardem) drží brokovnicí v šachu pana Wellse (Harrelson) a říká mu: „You should admit your situation. There would be more dignity in it.“? Tak ty jsi pan Wells.. Ač jsem se vyspinkal do béčkova, na Gay Pride nosím duhové boa, co nešahá až na zem a vše jsem uzřel z originálního DVD nosiče půjčeného za 50,-Kč (vím, jsem hýřivý blázen), musím uznat, že jsem tak vylízané pokračování nějaké úspěšné série dlouho neviděl (naposledy Zemři ztěžka 4.0). Automobilová honička Moskvou budiž předčasným nízkým vrcholem a pak už jen producenti mohli přemýšlet, komu dehonestaci značky „McClane“ vlastně svěřili. Snad budou příště při výběru štábu uvažovat ve stylu: Skip Woods? Skip him. John Moore? No more..(15.11.2013)

  • Bluntman
    ***

    SMRTONOSNÁ PAST: OPĚT V AKCI je zajímavým příspěvkem k teoretické diskuzi o post/klasičnosti hollywoodského filmu a divácké i kritické přijetí zároveň ukazuje, že spousta fanoušků má velmi zavádějící představu o základních prvcích série. Pátá část svou formální diskontinuitu, jež je v rozporu s "klasickými" požadavky soudržnosti, přehlednosti a srozumitelnosti, "povyšuje" na svou ústřední strategii._____ Vyprávění se na místo příčinné provázanosti sestává ze série náhod, které umožňují zřetězit pokaždé jinak ozvláštněné (tikot hodinek, různé způsoby snímaní, zpomalení) atrakce. Každý ze tří aktů je dílčími zvraty zasazen do zcela nových rámců, divák je následně "nucen" přehodnotit svůj náhled na předcházející dění a vztahy mezi postavami. Od určení, kdo sehrává ústřední roli, jaké má či mají cíle a jak se to má s proměňujícími se motivacemi, se odvíjí i struktura syžetu. John McClane je hvězdou díky Willisovi (a vice versa), ale neznamená to, že ve všech dílech představoval jediného protagonistu. Ve všech byl nejprve - v prvním aktu - jeden protagonista John McClane, než došlo ke změně "rozložení sil" na protagonisty dva (v jedničce byl proti němu postaven Hans, ve dvojce do akce zasahovala jeho žena, ve trojce byl nucen spolupracovat s povahově odlišným Zeusem, ve čtverce mu pomáhal Matt). V pětce je po McClaneově boku jeho syn a uspořádání má nejblíž k první části, ve které se taktéž střídala ohniska zájmu a název byl víceznačný: "Die Hard" mohlo odkazovat jak k Johnovi, tak "nezničitelnému" Karlovi, "Good Day to Die Hard" může ironizovat jak přístup Johna a Jacka, tak reflektovat zacházení s hned několika záporáky. Výsledkem výše zmíněného (náhody, body zvratu rekontextualizující již viděné, změna organizace podle proměňujícího se počtu protagonistů i ohnisek zájmu) je nebývalá narativní nesoudržnost._____ "Nespojitost" lze spatřovat i na rovině stylu, protože mnohdy je obtížné určit kontinuitu mezi jednotlivými záběry. U paralelních montáží (úvodní, zlomek z automobilové honičky) není lehké pochopit souslednost mezi odlišnými místy, protože chybí ustavující záběry a matení posiluje kompoziční návaznost či dialogové háčky. A(tra)kční scény jsou zase velmi rychle stříhány a jen výjimečně se dá zorientovat díky liniím pohledu či občas užitým velkým celkům, protože většinou dominují detailní záběry umožňující opájet se zesílenými zvukovými efekty. Médium tak primárně prezentuje své technické vlastnosti, jde o "spectale" na místo "story", resp. osobní linie se synem zde je jako zástěrka pro prezentaci výbuchů, nárazů a střílení a pádů z různých úhlů. (Podobný přístup je typický pro čtvrtou část, třetí téměř eliminovala potřebu znovu-vytvořit pár s bývalou ženou - a první dvě jsou svým re-marriage "konceptem" konvenční.)_____ Sjednocujícím principem SMRTONOSNÉ PASTI: OPĚT V AKCI, díky kterému je spojeno značně nesoudržné vyprávění s mnohdy nesouslednými záběry, je právě kontinuita série. Návaznost není dána pouze objevováním se stejných postav (McClane, jeho dcera) či sebereflexivním odkazování se (např. sinatrovská pasáž v taxíku, záporák chroustající mrkvičku jako z animované grotesky), ale i zapojováním konkrétních postupů. O naraci už byla řeč, v případě stylu jde o hudbu zesilující "smrtonosné" motivy (Kamenův ústřední, remixovaná Óda na radost, mcclaneovský rock), zpomalování záběrů, i přes rozšíření herního pole omezování se na uzavřené budovy, již zmiňované paralelní montáže atd. Paradoxní je, že kritika, která se na Moorův/Woodsův počin zatím snáší, vychází ze zavádějící představy toho, co dělá "Smrtonosnou past Smrtonosnou pastí". McClane byl realistickou - ve smyslu zranitelnou, krvácející - postavou, ale ocital se ve značně nerealistické, nadsazené akci (skok z vybuchující budovy, odstřelované vrtulníkem, se zas tak neliší od havarování vrtulníku autem). Tu vyplňovaly místy sentimentální, místy patetické proslovy oslavující konzervativní hodnoty společnosti (vědomí globalizovaného trhu a liberalizační tendence v podobě aktivnějších ženských postav oproti mcclaneovskému protimultikulturálnímu machismu, postavenému na stereotypním vylíčení cizí kultury a waynovské/gableovské opozici my - oni). Jediným proviněním se proti značce, s čímž ale začala už čtverka, je reflexe nepatřičnosti McClana ve fikci, v níž se ocitá. Zatímco SMRTONOSNÁ PAST 4.0 ale stavěla na kontrastu analogového policisty v digitálním světě, OPĚT V AKCI představuje přehlídku známých věcí, ale v jiném prostředí, kvůli čemuž je někdy manýristická, jindy tupě pozérská. (70%)(15.3.2013)

  • Kaka
    **

    Ukrutný brak. Začíná to pomalu a jistě zavánět lacinou produkcí ala Bulharsko. Je krásně vidět, jak vetšina rozpočtu šla na akční scény (podotýkám, že se muselo rozbít pro jistotu úplně vše). Jejich přehlednost je však neuvěřitelně špatná. Bylo mi to líto a žasl jsem, kde je ta suverenita režiséra z dob "Behind enemy lines", kdy jsem při scéně sestřelení stíhačky ani nedýchal a ona scéna je už dnes, s odstupem pár let, nesmrtelná legenda. Bohužel to ale není jen o chaotické a špatné akci. Nefunguje ani vtip. Jsou tu tak dva až tři zajímavé gagy a tím to hasne. Hodnocení R je tedy v podstatě zbytečné. Potěší občasná sebeparodie (otázka zda chtěná) a úlety typu Maybach v Cernobylu apod. Ale casting hrůza, scénář rovněž. V podstatě poslepované 3-4 velké akční scény, z nichž jen jedna je v podstatě zapomatovanihodná. Žádné filtry, práce s nasvíceném, podhledy ala Michael Bay. Velké zklamání. Čtvrtý díl je sice zdaleka "nejslušnější", ale je nabušený a nešetřilo se na něm. Tady je viděl jen útok na peněženky diváků s cílem vytřískat poslední peníze z legendy.(31.3.2013)

  • kulyk
    **

    Jsem v prudkém pokušení hodnocení ještě snížit. Právě proto, že rozhodně nejde o důstojného pokračovatele smrtosmrtných pastiček. Pravda, triková část je solidní a i nějaká ta hláška přijde, přesto po ukončení zbývá pár nezodpovězených otázek. 1. Zkoušeli v Cinergi studios trumfnout Asylum? 2. Proč do Boha Vyližův vylízaný synátor odbachnul na dýdžině nějakého naprosto zbytečného Ivana? 3. Z Moskvy to je do Černobylu bratru devět set kiláků, nejkratší cestou přes dvoje hranice. Ano, je to na Ukrajině, tím bych asi scenáristu šoknul, což? 4. Vím, že cyja je tlupa neschopných amatérů, vždyť jednoho ručníkářského Usrámu hledali bratru patnáct let, a to si přitom koupil největší barabiznu hned vedle Islámských koupelí, hlavního to města Pakostánců. Ale že by až takhle?(11.11.2015)

  • Bruce Willis

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace