poster

Smrtonosná past: Opět v akci

  • USA

    A Good Day to Die Hard

  • Slovensko

    Smrtonosná pasca: Opäť v akcii

  • Velká Británie

    A Good Day to Die Hard

Akční / Krimi / Thriller

USA, 2013, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    *

    Po výbornom akčnom nášupe s hláškujúcim Willisom v podobe Wisemanovej 4.0 som až takýto úpadok od série neočakával ani v najhoršom sne. Totálne mizerný dementný a na všetky štyri nohy krívajúci scenár, absolútne nezaujímavá zápletka situovaná v Moskve (prvé pochybnosti o kvalite po zhliadnutí trailera začali práve kvôli tomuto), škrípajúci a vonkoncom nie uveriteľný vzťah otca a syna na úrovni škôlkárskej psychologickej poradne, zúfalo nudný Jai Courtenay... a Willis hodí do éteru behom celého filmu asi tri hlášky, z ktorých je jedna trochu vtipná... Pre dvojicu Moore - Woods žiadam okamžité prepustenie a čakám verejné ospravedlnenie. Nie, mne sa päťka skutočne ani trochu nepáčila a riadne ma dožrala. A nezachránil to ani Sebastian Koch. Jedna hviezdička za občas slušnú akciu a spomínanú jednu hlášku. Zvyšok odpad.(20.6.2013)

  • Skejpr
    ***

    Na dovolenou si nakonec nevyrazil jenom McClane, ale také scénář, jakýkoliv osobní režijní přínos a v naprosté většině také humor (nehledě na logiku, fyziku a techniku - to vážně v době smarpthonů nikdo z tvůrců neví, že když telefonujete, dotykový telefon, který máte u hlavy má vypnutý displej a ROZHODNĚ na něm nesvítí číselník?). Moore je každopádně břídil a především v první polovině je poměrně dost evidentní, že střih se snažil zachránit co to šlo, a že to moc nešlo. Zbytek už mě v podstatě nijak neuráží, ale je to pořád odzívaná řemeslná nuda, místy poměrně dost diletantská. Tohle si legendární John McClane nezasloužil. Černobyl? WTF? Jai Courtney mě ovšem po Jacku Reacherovi bavil i tady a začíná mě aktivně zajímat...(21.6.2013)

  • Rex Mundi
    **

    Ach jaj. Najvyšší čas skončiť - kým neprídu na rad diely, kde bude John McClane nakopávať zadky zloduchov v sprievode svojich vnukov, spoločne zdemolujú polovicu ostrova Honšú a vo voľných chvíľkach sa budú prekárať o tom, ako starý otec vynechal vianočnú besiedku v materskej škole a nechodí na rodinné večere na Deň vďakyvzdania, lebo je nezodpovedný a na celý svoj rod uvalil kliatbu akčných superhrdinov. Predchádzajúcemu dielu som dala 4* a nadšený komentár (hoci tiež trpel určitou dávkou stupidity za hranicou toho, čo je ešte smiešne), lenže odvtedy uplynulo 5 rokov... asi ma to už prestáva baviť, no tak sorry.(8.7.2013)

  • Ainy
    ***

    Smrtonosná past bez Brjůse by nebyla Smrtonosnou pastí, stejně tak jako on by nebyl on, kdyby neměl neustále zkrvavené bílé tílko a přeražený nos. To, že přežije kde co, že je vlastně nesmrtelný, jsem si už zvykla, ale nic se nemá přehánět. Synek se, jak vidím, potatil. Ohraná rodinná zápletka ale už začíná nudit. Jsem zvědavá, kdo další z rodiny ho bude nenávidět a poté, co spolu skočí z paneláku a prostřílí se skrz okenní tabule, si padnou nakonec do náruče. Možná nějaký synovec, babička či dosud tajný levoboček. Akčnost se filmu upřít nedá, to určitě né. Všude plno ohně, střelby, řežby a bojových helikoptér. Rozesmála mě ta honička v moskevských ulicích. To byl hotový masakr snad všech aut, která tam kdy jezdila. Celkově nic extra, avšak film jako sobotní oddychovka ušel.(6.6.2015)

  • Bluntman
    ***

    SMRTONOSNÁ PAST: OPĚT V AKCI je zajímavým příspěvkem k teoretické diskuzi o post/klasičnosti hollywoodského filmu a divácké i kritické přijetí zároveň ukazuje, že spousta fanoušků má velmi zavádějící představu o základních prvcích série. Pátá část svou formální diskontinuitu, jež je v rozporu s "klasickými" požadavky soudržnosti, přehlednosti a srozumitelnosti, "povyšuje" na svou ústřední strategii._____ Vyprávění se na místo příčinné provázanosti sestává ze série náhod, které umožňují zřetězit pokaždé jinak ozvláštněné (tikot hodinek, různé způsoby snímaní, zpomalení) atrakce. Každý ze tří aktů je dílčími zvraty zasazen do zcela nových rámců, divák je následně "nucen" přehodnotit svůj náhled na předcházející dění a vztahy mezi postavami. Od určení, kdo sehrává ústřední roli, jaké má či mají cíle a jak se to má s proměňujícími se motivacemi, se odvíjí i struktura syžetu. John McClane je hvězdou díky Willisovi (a vice versa), ale neznamená to, že ve všech dílech představoval jediného protagonistu. Ve všech byl nejprve - v prvním aktu - jeden protagonista John McClane, než došlo ke změně "rozložení sil" na protagonisty dva (v jedničce byl proti němu postaven Hans, ve dvojce do akce zasahovala jeho žena, ve trojce byl nucen spolupracovat s povahově odlišným Zeusem, ve čtverce mu pomáhal Matt). V pětce je po McClaneově boku jeho syn a uspořádání má nejblíž k první části, ve které se taktéž střídala ohniska zájmu a název byl víceznačný: "Die Hard" mohlo odkazovat jak k Johnovi, tak "nezničitelnému" Karlovi, "Good Day to Die Hard" může ironizovat jak přístup Johna a Jacka, tak reflektovat zacházení s hned několika záporáky. Výsledkem výše zmíněného (náhody, body zvratu rekontextualizující již viděné, změna organizace podle proměňujícího se počtu protagonistů i ohnisek zájmu) je nebývalá narativní nesoudržnost._____ "Nespojitost" lze spatřovat i na rovině stylu, protože mnohdy je obtížné určit kontinuitu mezi jednotlivými záběry. U paralelních montáží (úvodní, zlomek z automobilové honičky) není lehké pochopit souslednost mezi odlišnými místy, protože chybí ustavující záběry a matení posiluje kompoziční návaznost či dialogové háčky. A(tra)kční scény jsou zase velmi rychle stříhány a jen výjimečně se dá zorientovat díky liniím pohledu či občas užitým velkým celkům, protože většinou dominují detailní záběry umožňující opájet se zesílenými zvukovými efekty. Médium tak primárně prezentuje své technické vlastnosti, jde o "spectale" na místo "story", resp. osobní linie se synem zde je jako zástěrka pro prezentaci výbuchů, nárazů a střílení a pádů z různých úhlů. (Podobný přístup je typický pro čtvrtou část, třetí téměř eliminovala potřebu znovu-vytvořit pár s bývalou ženou - a první dvě jsou svým re-marriage "konceptem" konvenční.)_____ Sjednocujícím principem SMRTONOSNÉ PASTI: OPĚT V AKCI, díky kterému je spojeno značně nesoudržné vyprávění s mnohdy nesouslednými záběry, je právě kontinuita série. Návaznost není dána pouze objevováním se stejných postav (McClane, jeho dcera) či sebereflexivním odkazování se (např. sinatrovská pasáž v taxíku, záporák chroustající mrkvičku jako z animované grotesky), ale i zapojováním konkrétních postupů. O naraci už byla řeč, v případě stylu jde o hudbu zesilující "smrtonosné" motivy (Kamenův ústřední, remixovaná Óda na radost, mcclaneovský rock), zpomalování záběrů, i přes rozšíření herního pole omezování se na uzavřené budovy, již zmiňované paralelní montáže atd. Paradoxní je, že kritika, která se na Moorův/Woodsův počin zatím snáší, vychází ze zavádějící představy toho, co dělá "Smrtonosnou past Smrtonosnou pastí". McClane byl realistickou - ve smyslu zranitelnou, krvácející - postavou, ale ocital se ve značně nerealistické, nadsazené akci (skok z vybuchující budovy, odstřelované vrtulníkem, se zas tak neliší od havarování vrtulníku autem). Tu vyplňovaly místy sentimentální, místy patetické proslovy oslavující konzervativní hodnoty společnosti (vědomí globalizovaného trhu a liberalizační tendence v podobě aktivnějších ženských postav oproti mcclaneovskému protimultikulturálnímu machismu, postavenému na stereotypním vylíčení cizí kultury a waynovské/gableovské opozici my - oni). Jediným proviněním se proti značce, s čímž ale začala už čtverka, je reflexe nepatřičnosti McClana ve fikci, v níž se ocitá. Zatímco SMRTONOSNÁ PAST 4.0 ale stavěla na kontrastu analogového policisty v digitálním světě, OPĚT V AKCI představuje přehlídku známých věcí, ale v jiném prostředí, kvůli čemuž je někdy manýristická, jindy tupě pozérská. (70%)(15.3.2013)

  • - Na filmu spolupracovalo více než 50 kaskadérů, a to zejména z Maďarská, Slovenska a Čech. (Lucasion)

  • - Collins (Cole Hauser) má ve filmu zbraň SIG-Sauer P229R ráže 9x19mm. (dc125)

  • - Pro filmové účely byly připraveny 4 repliky obrněného vozu typu MRAP. Tři byly postaveny na podvozku ZIL 131 a poháněny motory Ural určenými pro nákladní automobily. Čtvrtá replika použitá pro skoky byla poháněna motorem V10 z vozidla Dodge Viper. (Adrai)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace