poster

Tah pěšcem

  • USA

    Pawn Sacrifice

  • Slovensko

    Ťah pešiakom

  • Irsko

    Pawn Sacrifice

  • Kanada

    Pawn Sacrifice

  • Velká Británie

    Pawn Sacrifice

Životopisný / Drama

USA, 2014, 114 min (Alternativní: 111 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • laik_60
    ***

    Tak v tomto filme ma naozaj iac prekvapil Liev ako "spajderman" Tobey, aj keď sa snažil Fischera verne napodobňovať. Naviac v časoch keď sa ten zápas naozaj hral všetky naše správy a noviny držali samozrejme palce Spaskemu, a Fischera ohovárali ako podivína , ženúceho sa za prachmi. A vo filme to ukázali, že možno vtedajšie noviny ani veľmi nemuseli zavádzať. Naviac ja podivínov nemusím hoc sú aj veľmajstri sveta.(21.5.2016)

  • *CARNIFEX*
    ***

    Dúfal som vo vyslovene inteligentný snímok, ktorý si zoberie na paškál jednu z "najmúdrejších" hier, dostal som z 3/4 pridrbanú anti propagandu komunizmu. Chápem, že to tak mohlo byť, no nebyť tej sondy do Fischerovej hlavy, ktorý zrejme ozaj potreboval psychológa (koniec koncov, to zrejme každý vysoko nadpriemerne mysliaci jednotlivec), či záverečnej tretiny, zrejme by moje hodnotenie bolo "skromnejšie". Každopádne pekný film.(5.1.2017)

  • misterz
    ****

    Šach mám rád a tak Pawn Sacrifice bola jasná voľba, na ktorú som sa celkom tešil. Ide tu o veľmi zaujímavo a verne spracované životné cestičky snáď najnadanejšieho šachového mága všetkých čias, od detstva až po zisk titulu svetového veľmajstra a prekvapivého odchodu do dôchodku. Ono niekedy to ten šach dokáže v tej hlavičke pomotať, aj keď na druhú stranu niečo z tých vecí, ktorých sa Fisher bál vôbec nemuselo byť nereálnych, hlavne v tých časoch. Čo je dôležité, autori si dali záležať na veľmi pútavom a divácky prístupnom spracovaní, takže si film v kľude môžu vychutnať aj ľudia, ktorí šach nevedie hrať, proste film pre každého. 80/100(10.2.2016)

  • verbal
    ****

    Vrcholové šachy jsem vždycky považoval za terapeutický nástroj, pomocí kterého si dva uhrovití psychotičtí ufoni tlumí autistické záchvaty. Samozřejmě je mistrovsky ovládám a obohatil jsem jejich dějiny tak zvaným Verbalovým gambitem, což je mat prvním tahem. Teď jsem dozajista několik těch poďobaných postiženců zacyklil, takže než se vycukaně složí na podlahu s pěnou u huby, raději abych svůj geniální tah vysvětlil. Za mou dlouhou a bohatou šachovou kariéru jsem zjistil, že si sto procent těch elektronů myslí, že se táhne jen dopředu! Proto každou partii prostě otevřu dámou na D9 a šachmat. Jako velmistr samozřejmě vím, že přes ty otravné pinčlíky nemůžu, a tak jednoduše vycouvám, obejdu šachovnici a napálím jim to pěkně zezadu rovnou za bezmocného krále. No, a pak už jen stačí třísknout do budíku a na jejich obvyklou námitku „Ale to přece nemůžeš!“ s ironickým úšklebkem zareagovat „Já můžu všechno, kokote!“. Když se tedy povznesu nad nějaké ty následné nepodstatné hemzy neumětelů z Šachové federace, tak jsem všechny své dosavadní partie s bílými jednoznačně vyhrál a donutil ELO každého z těch nehezkých retardů škemrat „Dount bring mí daun!“, jako by už to snad od narození dauni nebyli. Tudíž jsem vzhledem k výše uvedenému do toho šel plný slastných očekávání kvalitní hybernace při bandě unylých partiářových anotací slintajících mutantů s tiky, jímž ze špatně padnoucích tesilek při sedu vykukují atrofované, sýrově bílé holeně. Hezky jsem si připravil polštářek, načechral tygrované leskymo, demonstrativně hlasitě zívnul, ulehnul … no a pak jsem skoro dvě hodiny oka nezamhouřil. Tenhle Éda Cvik to totiž dramatizačně a režijně zmáknul na jedničku a na nějaké detailní popisování toho, jak nejlépe dvěma prsty uchopit pindíka a objet s ním dámu, nebo v případě těch sexuálně dezorientovaných krasavců spíš krále, se téměř zcela vysral. Udělal z toho v podstatě strhujícího a překvapivě zábavného Atrorockyho, ve kterém se mlátí jen do šachových hodin, načež se neuroticky cuká hlavami, a kde naopak ze všech sil fandíte sympatickému kůl Rusákovi, aby tu asociální, pošahanou a arogantní ropuchu, kterou Touby se svým zjevem neměl ani trochu problém přesvědčivě zmáknout, dostal svým matem co nejdříve k terminálnímu záchvatu a následně do komatu. Po skončení pak máte neodolatelnou chuť adoptovat si Davida Navaru, abyste jej mohli doma zavřít do klece a dávat mu třikrát denně rány elektrickým obuškem. Opravdu jsem na rozpacích, jestli duševně postiženým existencím, které jsou sice schopné díky své poruše brilantně vykombinovat, jestli vám za dvě hodiny urputného mnutí brady a kompulzivních záškubů hodí šachovnici do xichtu, ale jinak jsou úplně na hovno, stavět pomníčky, nebo je neprodleně hospitalizovat. Nicméně tohle byla poutavá a kulantní exkurze do mentální zoo, která utekla rychleji než atletická desítka, před níž v parku s lascivním úsměvem rozhalíte baloňák!(9.1.2016)

  • Castrator
    *

    Další "šachový film" a další, z šachového pohledu, blbost skoro po všech stránkách. Vypisovat je nebudu, k ničemu to není, jen pro kohokoliv, kdo si s šachovnicí tyká a dokáže odehrát partii naslepo, doporučuji o tomto filmu ani na okamžik neuvažovat, není to film pro vás. Pokud jde o faktickou stránku věci, i tam film dostává řádně na frak a kohokoliv šachové historie znalého nakrkne. To máme šachovou a faktickou stránku věci - jednoznačný odpad. Pokud jde o film samotný, ani zde se nemá Tah pěšcem (v originálně Oběť pěšce) čím chlubit. Na rozdíl třeba od Rivalů, kteří si taky s fakty a reáliemi příliš hlavu nedělají, ale jako film nabídnou poměrně slušnou podívanou, zde ta podívaná prostě chybí a není zde nic, opravdu nic, čím by snímek zaujal. Možná tak excentričnost a pošukanost hlavní postavy (průměrný Maguire) může někoho zaujmout, ale to je na dvouhodinový film dost málo. Kromě toho je ta excentričnost a pouškovanost hnaná do extrému, protože tak jako ve filmu se Fischer nechoval (o čemž svědčí jak dokumenty o Fischerovi a zápasu samotném, tak spousta šachové literatury). Jako bývalý aktivní šachista (FM) a filmový fanoušek nemohu tento snímek hodnotit jinak, než jak ho hodnotím. Jako bývalý aktivní šachista (FM) bych hodnotil hůře, protože šachová a faktická stránka filmu si to jednoznačně zaslouží. Bohužel. Pro zájemce o šachy, skutečné šachy, doporučuji zatím jediný opravdu kvalitní šachový film Grossmejster (SSSR, 1972) u kterého jsem jako FM neviděl na šachovnici to, co bych jako FM vidět neměl (závěrečná vítězná kombinace), což od filmu z velmistrovského prostředí očekávám.(29.4.2017)

  • - Bobby Fischer je jediným americkým světovým šampiónem v šachách. (Sancoo)

  • - Boris Spasskij se stal 10. mistrem světa až na druhý pokus v roce 1969. Před ním v 50. a 60. letech stanuli na šachovém piedestalu Botvinnik, Smyslov, Tal a Petrosjan. (Mytologie)

  • - Bobby Fischer je považován za jednoho z nejlepších šachistů všech dob. Výrazně přispěl k rozvoji teorie šachového zahájení, svými vítězstvími zpopularizoval šachy, díky němu se začaly v šachu točit větší finanční částky a k rozvoji hry přispěl i vynálezem nového způsobu měření času hráčů na rozmyšlenou a návrhem alternativních pravidel šachů, zvaných nyní Chess960. (Sancoo)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace