poster

Viděl jsem ďábla (festivalový název)

  • Jižní Korea

    Akmareul boattda

  • Jižní Korea

    악마를 보았다

  • Velká Británie

    I Saw the Devil

  • USA

    I Saw the Devil

Thriller / Horor / Akční / Drama / Krimi

Jižní Korea, 2010, 141 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • EvilPhoEniX
    *****

    Ha, ani nevím proč jsem tenhle vrchol Asijské kinematografie, tak dlouho odkládal. Skvělý režisér, úžasné ústřední duo, perfektní kamera, výborná technická stránka, slušný nápad, solidní tempo a hlavně parádní a nekompromisní gore efekty mi přinesly unikátní filmový zážitek a jeden z nejlepších filmů o sériových vrazích, na který budu velmi dlouho vzpomínat s radostí. 100%(20.11.2014)

  • Frajer42
    ****

    Velice příjemná korejská nadílka. Celkem jsem uvítal, že jsem se nepotýkal s problémem stejně šikmých tváří a výjimečně jsem se v postavách orientoval. Snímek plyne velmi pomalu a běžný bílý divák by určitě uvítal klidně i o 40 minut kratší stopáž. Nezanedbatelná část stopáže je zkrátka o ničem, abych pravdu napsal. Ale to by nebyla Korea, kdyby se snímek vešel pod dvě hodiny. Celé to bylo moc pěkně zahrané. Nemohu ovšem napsat, že jsem viděl známé tváře, přestože už jsem hromadu herců dle databáze v dost filmech údajně viděl. Násilí k vidění zase tolik nebylo, ale když už vykouklo, tak to obvykle za čekání stálo. Hra na vraha a jeho pronásledovatele byla dostatečně nápaditá a originální. S postupem času pomalu pevně vymezená hranice mezi dobrem a zlem slábla. Jižní Korea nechala v plné kráse vyniknout kvalitu svých policejních sborů. Od groteskního úvodu s vytracenou hlavičkou až po závěrečnou pronásledovanou ve stylu "hlavně pomalu". Občas atmosféru zjemnila nějaká ta vtipná momentka. Tolik typické pro Asii. Zkrátka se mi to celé líbilo. Momentálně mám od stejného režiséra v hledáčku Tale Of Two Sisters, takže pevně věřím, že si zase někdy udělám příjemný večer.(21.7.2015)

  • Pítrs85
    ****

    Špinavé, krvavé, drsné, nekompromisní, prostě takové, jaké to má Ramirez rád. Děj je, mírně řečeno, přitaženej za vlasy a ve své podstatě hrozně jednoduchej, bez jakýhokoliv poselství (pokud tedy nebylo tím poselstvím, že když chceme dostat bestii, musíme se tou bestií stát i my... anebo naopak nesmíme), za to s pořádnou dávkou brutálních scén, skvělou dvojicí na obou stranách barikády (hlavně ten psychouš s tváří hodnýho strejdy si to dával) a dobře vygradovaným finále.(23.2.2015)

  • pornogrind
    *****

    Konečně jsem taky viděl ďábla :-D Strašně dlouho jsem se tomuto filmu vyhýbal kvůli dlouhé stopáži.Je pravdou že by to mohlo být kratší,ale rozhodně tenhle film nenudí.Sice jsem to čekal víc krvavější (né že by jí tam bylo málo),ale on je to spíš nářez po psychologické stránce.To vše podtrženo skvělými hereckými výkony dvou hlavních akterů a dobře zvolená hudba,která nádherně přidává tísnivější atmosféře.Rozhodně stojí za podívání.(13.5.2015)

  • Flakotaso
    *****

    Režisérův vrchol - Bittersweet Life, zůstal nepřekonán. To však nic nemění na tom, že je I Saw The Devil výtečným filmem. Kim potvrdil, že společně s Parkem patří mezi nejlepší korejské režiséry a i přes vyčerpanost žánru dokázal objevit znovu trochu odlišný pohled na problematiku pomsty. Půl hodiny před koncem jsem nechápal, kam by se film ještě mohl ubírat, ale myslím, že se s tím rejža popral dobře a nepůsobilo to ani příliš nastavovaně. Oba dva hlavní herci jsou výteční, avšak můj oblíbenec Byeong heon Lee...ne, že by mě zklamal, ale ve filmu jsem z něj necítil tu absolutní zuřivost a zoufalost, která by měla v tomto případě jít až na úplnou dřen. Emoce film ždímá hodně dobře, trochu kontraproduktivní ale je, že nejvíce jich ze mě dostala naprosto fantasticky natočená scéna v začátku filmu, následující po objevení hlavy v řece. Kamera je úžasná a hudba taktéž-i když, opět, nedosahuje dokonalosti té v Oldboyovi nebo Bittersweet Life. Letos u mě tedy jasně vítězí Kim na Parkem, jehož upírský opus stojí kvalitou o třídu níže. Trochu mě mrzí, že má Kim točit další film v Holywoodu, většinou z toho nevzejde nic dobrého.(11.12.2010)

  • - Navzdory příliš násilnickým záběrům, byl filmový tvůrce, režisér Jee-woon Kim (The Last Stand (2013), Doomsday Book (2012)), nucen snímek před jeho oficiálním uvolněním ke komerčním účelům, sestříhat o necelých osmdesát sekund. V jiném případě by snímek od korejské filmové rady, The Korea Media Rating Board, dostal striktní označení R, díky němuž by přišel o možnost být promítán před jihokorejským filmovým publikem v běžných kinosálech. V rámci domácího trhu by snímek v takovém případě nevyšel dokonce ani na běžných médiích, jako jsou DVD nebo blu-ray disky. Neboť se ale snímku dostalo poměrně kladného přijetí jak ze strany filmových kritiků, tak i ze strany filmových fanoušků, vyšla jen o něco později, 10. 5. 2011, pro zámořský trh, původní nesestříhaná verze, obsahující všech sedm odstraněných scén. (Conspi)

  • - Po nezávislém dokumentaristicky laděném koprodukčním dramatickém snímku Himalaya, Where The Wind Dwells z roku 2009 je filmový snímek vůbec prvním, v němž se jihokorejský herec Min-sik Choi (New World (2013), Sympathy For Lady Vengeance (2005)), jeden z hlavních představitelů jihokorejského filmového průmyslu, od svého dobrovolného odchodu do exilu, v hlavní roli objevuje. Filmový režisér Woo-suk Kang (Fists Of Legend (2013), Another Public Enemy (2005)) jej v roce 2005 veřejně obvinil z úmyslného ovlivňování výše nároku na herecká odškodnění, sjednaná při původním smluvním kontraktu, jsou-li herci v průběhu vývoje sjednaného projektu na základě jednostranného verdiktu od takto koncipované smlouvy osvobozeni. To v praxi znamená, že o jejich původně sjednanou spolupráci neprojevuje filmový investor již další zájem a chce je případně nahradit jinými aspiranty. Min-sik se proti takovému jednání tvrdě ohradil a společně s dalšími vlivnými filmovými tvůrci jihokorejského filmového průmyslu, mezi nimiž figuroval i Song-ho Kang (The Face Reader (2013), Snowpiercer (2013)), požadoval vytvoření konstantní klauzule, díky níž by takto osvobození herci měli možnost domáhat se finančního odškodnění ve výši procentuálně několikanásobně vyšší, než tomu do této doby bylo. K jeho úmyslnému odchodu do pomyslného exilu vedla i další rozporuplná rozhodnutí korejské filmové rady, která se v roce 2006 rozhodla radikálně snížit počet dní, během nichž má filmový snímek zahraniční, ale i domácí produkce možnost být promítán návštěvníkům kinosálů. Z původních 146 dní, k jejichž oficiálnímu ustanovení došlo v roce 1985, na konečných 73 dní. Usnesení je výsledkem smlouvy o volném obchodu mezi vládou Jižní Koree a vládou Spojených Států Amerických. Min-sik Choi se v této době věnoval divadelní tvorbě, která mu v počátcích byla tak blízká. Objevil se například v divadelní inscenaci The Pillowman (2007). (Conspi)