Soylent Green

Voľné spracovanie knihy Harryho Harrisona Místo, místo! Více místa! (moja recenzia tu), čo v praxi znamená, že mnoho vecí je upravených a mnohé sú úplne naopak. Porovnávaniu sa jednoducho nevyhnem, pretože "Místo" som dočítala asi týždeň pred filmom. Predloha tiež nie je žiaden zázrak (až na podrobné vymaľovanie preľudnenej planéty), ale film s toľkými zmenami a silene pôsobiacou zápletkou vedúcou k následne ľahko rozlúštiteľnej pointe je ešte o niečo nemotornejší. Nejaké plusy by sa ale našli, za všetko aspoň, že v prvej polovici bolo zopár dobrých hlášok: "And what about the girl?" - "She's like grapefruit" (sprevádzané jednoznačným gestom:-) - "You've never seen grapefruit." - "You've never seen her." (12.09.2007)

Eko-scifi, která ve druhé půlce doslova uschne na svém aseptickém a navíc rutinně zkočírovaném KONCEPTU budoucnosti naší planety. To už i ten LOGANŮV ÚTĚK má v sobě víc šťávy. Předvídatelná apelativní POINTA působí spíš jako parodie na PLANETU OPIC. Hlavní devizou fimu je tak půvabně seschlý stařeček Edwarda G. Robinsona. (19.11.2005)

Povedená kriminálka s lehkým náznakem sci-fi (což způsobuje vlastně jen to, že se film odehrává v roce 2022, jinak tam není jediný vědeckofantastický prvek), nutno říct, že je to kriminálka slušná. Předně se Zelený soylent se odehrává ve velmi zábavném prostředí distopické budoucnosti, které se podařilo vyhnout se kopírování 1984 a dokonce neobsahovat ani obvod kyberpunku, ale předkládá prostou a krásnou budoucnost plnou průmyslově vyráběného želé, nedostatku vody a plnou hezkých dívek, vydělávajících si na amarouny nájemnou děvkózností. Tohle bohatě vyváží fakt, že kriminální případ není nijak zvlášť promakaný (i episody komisaře Rexe v důchodu mají propracovanější vyšetřování) a hlavní pointa je předvídatelná. Navíc, Übermensch Heston v hlavní roli.. Povedené, milá vesmírná vydro chapadlatá, povedené. "Dobře, tak vajíčka, k čemu taky jahody, kurník!" (14.02.2015)

Moc dobrého toho v Soylent greenu není. Není to vina filmu. Důležitým faktorem tohoto snímku je hloubka poselství a letmá filozofie o tom, kam člověk může zajít, aby nakrmil ostatní lidi. Snímek se točí okolo detektiva, který se přes vraždu významné osobnosti postupem času dostane až ke zdroji jediného jídla pro masy lidí, kterými je přeplněný svět, Soylent. Ten má různé barvy, ale ve filmu jde hlavně o Soylent green, který by měl být potravinovým vrcholem a o němž nikdo pořádně neví z čeho se vyrábí. Hrůzostrašné zjištění je již od půlky filmu dost patrné a proto nikoho nepřekvapí, ale jsou spíše důležité otázky zda je to správné a zda je to morální. (21.09.2007)

Vemi dobrý příběh, který ukazuje lidstvo v momentě, kdy se tisícileté křesťanské morální hodnoty v podstatě již nedají uplatňovat. Pominu-li průhlednou pointu, nejvíc je to znát na hrdinově chování - muž zákona tu krade, jen aby měl co jíst, staří lidé dobrovolně odhází na euthanázii, aby nebyli na obtíž... Hodně mě bavil Edward G.Robinson ve své poslední filmové roli - scéna, kdy si s Hestonem uspořádají hostinu je vynikající . Stejně tak úvodní fotografická montáž mapující nárůst populace na zemi. Soylent green není zdaleka tak špatný, jak se obecně tvrdí. Je to dítě sedmdesátých let, se všemi neduhy tohoto období. A přitom je mnohem sofistikovanější a zajímavější než dodnes celkem populární Logan´s run. (06.09.2010)