Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
André Wilms, Jean-Pierre Darroussin, Kati Outinen, Blondin Miguel, Elina Salo, Evelyne Didi, Quoc Dung Nguyen, Pierre Étaix, Jean-Pierre Léaud, Laïka (více)Obsahy(1)
Příběh sympatického čističe bot, který dávno rezignoval na své umělecké literární ambice, se odehrává ve francouzském přístavním městě Le Havre. Hlavní hrdina Marcel Marx žije šťastně ve své čtvrti s milovanou ženou Arlettou, tráví čas ve svém oblíbeném baru, až do okamžiku, kdy mu osud vrhne do cesty třináctiletého afrického mladíka na útěku. Marcel se rozhodne zachovat jako správný muž a chlapce uchránit před policií a následnou deportací. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (193)
Kaurismäkiho osobitý apel na lhostejnost dnešní společnosti a očista všech znechucených duší. Srdečná a jemně humorná pohádka se vším, co k pohádkám patří, s přídavkem úmyslné nadsázky optimismu. Prostý příběh ze současnosti s nápaditou symbiózou rekvizit z let dávných i soudobých navodí hřejivý pocit nostalgie i naděje, že altruistická soudržnost ještě nepatří mezi nadobro vyhynulý druh mezilidských vztahů. ()
Rozkošný, vymazlený a od týlu až po kaďák pozitivní snímek. S panem Akim jsme si ještě nepotykali, ale na to sere pes. V Le Havre se snoubí severský nehumor a emoční chlad s francouzskou hřejivou ťuťatostí a nezpochybnitelným umem dojímat. Imigrační tématika lehce zavání o čtyři roky starším McCarthyho Visitorem, ale opravdu jen lehce. Chérecké fýkony jsou suché a odtažité jako štětka začátečnice oplývající čímsi jako zbytek důstojnosti. To vše rozehráno v bezčasovém prostředí, které se ve výsledku řadí do současnosti pouze díky častému použití moderních mobilů. Bylo to hezké, příliš pozitivní, ale hezké. ()
Pohádka o dobrotivém muži, kterak ve francouzském přístavu (nejsem schopna udělat ze slova Le Havre přídavné jméno) k africkému uprchlíkovi přišel. Stylizace do velkých francouzských detektivek (zejména první půlka filmu) mi tak úplně nesedla, ale následné hledání správného řešení bylo dobré. Vtipné, francouzsky brilantní a nakonec snad až příliš snové (koncert, konzilium v nemocnici). ()
Omlouvám se, ale tohle mě totálně minulo. Dramatu jsem si nevšiml, jen až dětsky jednoduchého pokusu o příběh. Největším vtipem této komedie je její označení za komedii. Způsob hraní měl být asi záměrně takto amatérky-umělecký. Výsledek mě ale minul o několik hvězdných soustav. ()
Posmutnělá komedie s neodolatelným francouzským "pseudoretro" šmrncem se pro mě stala jedním z milých překvapení letošních Varů. Jak hlavní hrdina, tak lidské slabůstky chápající inspektor, jako by se vrátily ze zašlých časů stříbrného plátna a dokázaly projasnit únavou a filmovými depresemi prodchnuté poslední dny festivalu. Závěrečný Happy end ve své záměrné pohádkové umělosti až zabodá u srdce. ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mě prostě nedostal. Aki Kaurismäki je zajímavý autor, ale tenhle film mi přišel tak nějak vyprázdněný, i když se vlastně snaží tvářit jako něco o něčem. Anebo jsem mu prostě odmítl věnovat tolik zájmu, kolik by si zasloužil. Důvody k superlativům ale prostě nevidím. ()
Jen pro ty, co chtějí riskovat kulturní šok po opuštění kinosálu.. a vylezení na ulici plnou ztěžklých kočičích hlav, vytuplých ksichtů a padesátiletých dědků, co neumí uhnout dámě. ()
Dokonale poetické. Neskonale dobrotinské. ()
Dobrý film, ale táhne se jak nudle z nosu, svým tempem mi to trochu připomněl filmy Mammuth nebo Good heart, které byly také zajímavé, ale posunem příběhu mě málem unudily k smrti. Tento je přece jen kapánek rychlejší a taky velmi lidský. Krásný příběh, o tom, jak by si sousedé ve čtvrti měli pomáhat, ale že vždycky se najde nějaký hajzl. ()
Dojemná pohádka o tom, co nám občas chybí - o lidskosti. 1) Gudaulin vytýká režisérovi, že z reality uniká do naivního vykonstruovaného světa a že si proto přestali duchovně rozumět. Ale právě proto, že film nezobrazuje realitu, hořkou a smutnou, zraňující a bolestnou pro nás, bezmocné, právě proto se mi Le Havre líbí. Hladí po duši mateřskou rukou, v níž je útočiště a bezpečí bez ohledu na to, jak to vypadá venku. 2) 64letý André Wilms (čistič bot Marcel, hlavní postava) mě vzal za srdce. 3) Většímu počtu hvězdiček brání příliš pomalé tempo a nedostatečná výraznost celého příběhu i postav. ()
Pěkný, lidsky hřejivý snímek s nádechem nostalgického stylu filmů, ve kterých hrál Jean Gabin. Doporučuji. ()
Kaurismakiho poetika se příliš nemění, ale je stále geniální. Humanistický film s postavami ve stylových melvillovských kabátech. Tradičními Kaurismakiho trademarky v práci s humorem, vizuálem a hereckou úsporností jsou samozřejmostí. ()
Ano, takhle má vypadat film :-)! Je krásný, když si někdo deprese léčí takovýmhle pohlazením. Tohle je vlastně takovej čistě "křestansko-buddhistickej" film plnej empatie, pochopení, soucitu, neodsuzování... no prostě pohádka! V tom dobrým slova smyslu! Pohádka jako inspirace pro běžnej život. ()
Česká televize (kanál Art) vysílala tento film se zcela jasným záměrem: ukázat, jak přítomnost cizince zkvalitňuje mezilidské vztahy, jak společné úsilí při péči o cizince přesahuje ve vzájemnou péči o ně samé. Ovšem, jedná se tu pouze o jednoho cizince... Tenhle pohádkový příběh, ve kterém se (opět záměrně) zdaří všechno na co se sáhne, je natočen s velkým řemeslným fortelem, jak jsme u Kaurismäkiho zvyklí. Ale jak říká gudaulin **, všechno nám to nějak zestárlo (nejen odjakživa nehezká Kati Outinen, ale i Jean-Pierre Léaud, který byl odjakživa hezký) ... Pozn.: film mi navíc připomněl jeden verš ze Španělska 16. století (zdroj jsem na internetu nenašel, myslel jsem na Lope de Vegu). "Quien tiene moro tiene oro" (kdo má černocha, ten má zlato). Ovšem tehdejší situace byla z gruntu jiná. ()
Děj ze současnosti zamrzlý v životě hlavního hrdiny v 50./60 letech. Opět minimalistické Akiho ztvárnění v pozitivním vyznění. Za 3 a půl hvězdy. ()
Film, který pohladí po duši. Zvláště svojí starosvětskou atmosférou. Perfektní Wilms, specificky vtipné detaily a příjemná story. Svého času jsem s očekáváním shlédl Muže bez minulosti a byl zklamán, letos jsem dal Akimu novou šanci a rozhodně nelituji! ( 46. KVIFF ) ()
Film na mě zapůsobil velmi laskavě až něžně, zvláštní staromilský styl a atmosféru režisér udržel od začátku až do konce, což je obdivuhodné. Stará a chudá čtvrť francouzského přístavního města s originálními svéráznými obyvateli měla úžasný kolorit a příběh tam jenom přirozeně plynul. Chytrý a jemný humor, občas dojemné situace a tolerantní a přátelské vztahy mezi lidmi, o kterých by se nám mohlo jenom zdát, snad někde existují. Konec filmu byl pro mě hodně překvapivý a symbolický. Zkrátka je to velmi příjemné vydařené dílko. ()
Do tých najjasnejších farieb života prifarbený príbeh afrického utečenca a jeho európskeho "ochráncu".... láskyplný, jasný, teplý, prívetivý, jednoduchý, tragikomický.... až "neľudsky ľudský" film. Som pomerne výrazný odporca myšlienky, že Európa by sa mala stať "záchrannou loďou" pre všetkých chudobných ľudí z celého sveta (proste som proti imigrantom - asi kryptorasista), no tento film mi zasadil silnú ranu do môjho kresťanského ega, a pri sledovaní zásadového a principiálneho humanistického konania Marcela Marxa (priezvisko iba náhodné?) som cítil, ako ma ťažká bota svedomia nakopáva do prdele aj s mojim sebectvom a predsudkami. Nie, názor na imigračnú politiku som nezmenil, ale zmenil som (aspoň na pár hodín) pohľad na seba samého. A bola to zmena pohľadu vcelku desivá. ..... Film možno nie je dokonalý, je sčasti naivný, neskrývane si prikrášluje realitu, idylizuje chudobu a zašlé časy, ale veď tieto znaky má množstvo Kaurismäkiho filmov, a napriek tomu som ich hodnotil maximálnym počtom hviezdičiek, takže nemám dôvod urobiť v tomto prípade výnimku ...85% .... Možno by som mal iba malú výtku, že A.Kaurismäki sa už príliš "usadil" vo svojom štýle a forme (ktoré v tomto prípade dosahujú snáď vrchol jeho tvorby), takže po zhliadnutí viacerých jeho diel už môže u divákov prevládnuť pocit opozeranosti..... Nedramatická dramatickosť, úsporné herectvo, skromná narácia, veľmi starostlivá kompozícia záberov, úsečné rozhovory, príbehy z prostredia "nízkosociálnych skupín"...... Akoby Aki obsedantne natáčal stále rovnaký film o tom istom, len s mierne pozmeneným príbehom, hercami, výpravou. Ale veď vlastne, práve na to všetko sa pri jeho filmoch teším :) Áno, som síce mizantrop (v tomto filme by mi najlepšie prischla skvelo zahraná postava inšpektora), ale vždy sa na svet rád pozriem Akiho očami ;) ()
Dobráctví a šťastné konce mají stále co říci. Tikající obyčejná výjimečnost, kouzelná prostota a všední bohatství nitra naplněného hřejivostí a laskavou nadčasovostí. Pro znalce a milovníky upřímné člověčí nenápadnosti. To je Le Havre - přístav nadějí, zázraků a otevřených srdcí. ()
typický Kaurismäki, jen teď hozený do jiného prostředí. Přišlo mi to celé jako taková napodobenina sebe samého ve francoužštině. Syrový je stále, a "humanitární" téma mi vůbec nesedlo, tak dávám jen 3* a raděj zůstanu u jeho starších finských věcí, které mají pro mě větší šťávu. Tentokrát mi chyběl jeho sarkastický humor a byl dost pozitivně naivní. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Reklama