Spanilá jízda

Velmi dobrý historický film o třech dějstvích, z nichž to první s kardinálem v podání Karla Högera je jasně nejlepší, druhé není tak dobré a třetí je výborné hlavně díky závěru. Petr Kostka ztvárnil Ondřeje a jeho proměny působivě, Martin Růžek opět zahrál na výbornou... A samozřejmě nápaditá a neotřelými záběry přímo hýřící režie Oldřicha Daňka toho také udělala mnoho. Snad jen to závěrečné přepadení nám mohli tvůrci ukázat (chápu a schvaluji, že velké bitvy bylo třeba vypustit) a nemuselo se o něm jen mluvit.___P.S. Výhrady musím mít k DVD od Filmexportu. Kvalita obrazu není valná, ale to bych snad i překousl. Ovšem jeho ořezání už ne. Už úvodní titulky se mi zdály podezřelé. Později hovořil Karel Höger a byla z nej vidět špička nosu, titulek označující třetí kapitolu přišel o číslici "3" a závěrečný komentář se do obrazu nevešel ani z jedné strany. Mor na tyhle patlaly! (11.07.2014)

Všechny ty jejich dresy vypadají jako by je právě nafasovali z prádelny.No,ještě že tam nebyl nikde záběr na husitu právě si bělícího zuby.Ale jinak určitě to lepší co bolševik vypotil na téma histórie.Po bolševikovi nikdo nevytlačil na tohle téma (jakobyretra mladých a dychtivých rejžů nepočítám) ani nudli. (26.08.2010)

,,Tohle jsou Čechy, prokletá kacířská půda'' (ehh jak libě tohle od Němců zní .-) --- Spanilá jízda je zajímavým počinem. Děj nás zavádí na konec středověku do příběhu o pomstě mladého šlechtice Ondřeje, kterému křižáci vypálí tvrz a unesou nevěstu. On přežije a přidává se k husitům, kde díky nenávisti k nepříteli rychle postupuje ve vojenské hierarchii. Nenávist je sice dobrou hnací silou, ale duchovní bratři mu vyčítají, že kalich na plášti má jen našitý a necítí jej v srdci... Při jedné ze Spanilých jízd směřujících do Norimberka se mu podaří nalézt tvrz křižáka, který mu odvlekl lásku... Dál nebudu spoilerovat. Film evidentně trpěl nízkým rozpočtem, což je převeliká škoda. Samozřejmě jsem nečekal Království nebeské, ale nedostatek lidí u takto pojatého historického válečného filmu byl znát. Hlavně když husité vyrazili coby siluety na obzoru, bylo vidět, že je z nich jen jedna linie a za nimi už nikdo není... Také forma vyprávění mi moc nesedla. Autoři počítají s tím, že si divák lecos domyslí a lecos zná a velké časové přeskoky mi nesedly. Tyto z mého hlediska zápory ale vyvažuje skvostná kamera a i výběr herců. Každému role padla jako ulitá. Já osobně mám ještě jeden problém s tímto filmem a tím je samotné pojetí Spanilé jízdy. Zde je prezentováno jako jakási teologická mise do Němec, kde se pak ve městech vedou rozpravy o pravé víře a o zkaženosti kněžích prodávajících odpustky, kupící majetky, provádějících smilstvo atd.. Města se většinou předem vzdala, takže teologickým rozpravám nic nebránilo... Z historie však víme, že kam husité vpadli se nejdříve vraždilo, rabovalo, znásilňovalo a pálilo a teprve pak možná obracelo na víru.... (Nic proti husitům, to byl běžný postup prakticky ve všech náboženských bitvách). Já dám za ,,ukradnutého'' koně jen 3 rány bičem. * * * (20.09.2014)

,,Není smíření. Jako není smíru mezi ohněm a vodou." Hned na začátku mě velice upoutala úvodní skladba během titulek - chytlavá rezká melodie amatérsky zpívaná vojenským davem jako vokál bez textu a bez hudebního doprovodu, uvnitř přerušena odříkáním modlitby. Už tenhle hudební experiment sliboval kvalitní podívanou, která záhy na to přišla. Jenom jsem se dlouho při sledování špatně domníval, že Vala a Kostka představují jednu a tutéž postavu v různém věku, ty flashbacky z minulosti a představ (ač zachyceny velice zajímavými kamerovými záběry) byly spočátku matoucí a ta podoba neuvěřitelná... odrovnal mě prakticky až jejich závěrečný střet. A ten byl i coby překvapivě komorní vyvrcholení historického velkofilmu strhující! Tedy nikoliv velkolepá bitva, ale obyčejná pomsta na malém prostoru zchátralého staveniště. Už jen za ten výkon Jiřího Valy jednoznačně plný počet! Oldřich Daněk natočil výborný historický snímek podle svého námětu, scénáře a stylu, jako obyčejně, i zde vrývá do svých příběhů zajímavé myšlenky. Kvalitní šedesátkový "historický art" i vedle dvou proslulých děl Františka Vláčila. (95%) (25.02.2018)

Počátek nové, leč příliš krátké etapy českého historického filmu - reflexivního, nesvázaného apriorním ideologickým požadavkem, nejednoznačného. Poměrně chudý děj nezaujme tolik jako zajímavé myšlenky (pomsta, zodpovědnost, člověk jako oběť či tvůrce dějin?), jež skrze něj probleskávají a neustálé zpochybňování oficiálního obrazu Husitství i klišé žánru. Hlavní hrdina je spíše nesympatický, přesto však lidsky pochopitelný a politováníhodný, daleko zajímavěji však vyznívá jeho protivník. Ostatní postavy jsou někdy až protivnými schématy (Vlasta Fialová zde opravdu získala nevděčnou roli, v níž její šarm zcela zanikl). I když vývoj příběhu občas trochu stagnuje, je alespoň stále přítomna Illíkova působivá kamera, která na svou dobu až nevídaně dokáže přesně vypočítanými pohyby plasticky vykreslovat prostředí a uvrhnout diváka přímo do děje (opravdu nádherná sekvence útoku jízdního šiku). I díky ní je chladný divácký postoj na míle vzdálený. Otevřený konec, mrazivý svou všedností a časovou umrtveností před fatálním útokem, nemohl být zvládnut lépe. (16.09.2011)