Red Dog - psí legenda

Emočně útočné (vyděračské) tak akorát, i když párkrát to bylo na hraně... Tenhle zrzoun sice není plyšový hezoun tak jako Hachiko, ale jednou dvakrát bych si jej pohladil. Během posledního roku jsem viděl dva filmy s hlavním psím hrdinou. Dalších deset let nechci psa ve filmu ani vidět. Nanejvýš v nějakém příběhu z čínské čtvrti... (17.01.2013)

Ačkoliv se Red Dog pyšní titulkem podle skutečného příběhu, je z dost velké části vlastně nepravdivý, resp. vše je podřízeno výrazné dramatizaci. Titulní pes byl nicméně bezesporu výjimečným zvířetem a film tedy lze vnímat jednoduše jako jakýsi mytizující pomník tohoto rezavého zástupce nejlepších přátel člověka spíše než jako přesný záznam jeho životní poutě. Proto zde zřejmě téměř nevidíme, že pejsek nebyl zdaleka jenom oblíbený, ale kvůli své vychytralosti a nebojácnosti z něj měli někteří lidé těžkou hlavu. Tento aspekt je podán ve filmu pouze okrajově skrze postavu správce přívěsového parku, který je ale vyobrazen jak jinak než jako zcela nesympatický bručoun. Ale abych se dostal k samotnému hodnocení. Red Dog je australský film skrz naskrz. Má ten příjemně divný šarm a ztřeštěnost jakou lze nezřídka vidět právě u počinů od protinožců. Postavy se pohybují od divných až k značně šíleným a scénář téměř všem dává prostor aspoň na chvíli zazářit. Nebo lépe řečeno dává prostor zazářit Red dogovi v kontextu jejich životních trablů. Stavbou je film tedy vlastně skoro povídkový a docela skáče v čase, což někdy vytrhává ze zážitku, ale jinak to asi pojmout nešlo. Hodně fajn je použitý vizuál, vše je stylizováno do sytějších barev, aby člověk nebyl většinu času ubíjen "šedí" australské pustiny. Přitom zvolený styl podtrhuje i zábavně pojaté vyprávění, které se nebojí využít i různých grafických prvků a odlehčených prostřihů. Samozřejmě film potřebuje při vyprávění jednolitého příběhu nějakou ucelenost, tady nastupuje ta dramatizace a zhuštění děje, který by musel být jinak zcela roztříštěný. Kostru příběhu tvoří člověk, kterého si Red Dog oblíbil ze všech nejvíce. Není to nikterak originální, ale dojde na romanci i dojetí, takže proč ne. Hercům nemám co vytýkat, Rachael Taylor byla jako obvykle opravdu půvabná a Josh Lucas má ten obličej zasněného chlapáka, takže si jistě našel i v tomto ohledu každý svoje. Ale nakonec nejlepší herecký výkon určitě podal Koko v roli čtyřnohé, logicky nadřazené roli dvounohé. Ať je Red Dogovi i Kokovi země lehká a plná kostí. Když teď v závěru mé "recenze" (LOL) přemýšlím nad celkovým dojmem z filmu, možná by bylo přesnější popsat tento australský počin ne jako pomník, ale jako láskyplnou, nostalgickou historku o jednom slavném zvířecím společníkovi, vyprávěnou zdatným vypravěčem u krbu, kterému šlo více o barevnost příběhu než o stoprocentní věrnost realitě. 8/10 (27.05.2022)

+3* i když nejsem zas tak velký pejskař, tak mě zaujal jeho příběh, který prý vychází ze skutečnosti. Legendární pes sbližuje různorodé lidi v důlním městečku a díky tomu v něm vše ubíhá téměř bezkonfliktně. Prostě takový malý zázrak. Nebýt toho, že tlačí hodně na city, tak bych dal i o hvězdičku víc, ale takhle to nejde. Ale jinak je to milý a pozitivní film pro pohodové chvíle a pro majitelé nejlepších přátel člověka skoro povinnost ;-) [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (04.04.2017)

Red Dog je snímek, který je zajímavý svým způsobem vyprávění - prolínání současnosti a minulosti. Příběh psa, který pro komunitu australského Dampieru znamenal víc než mnozí lidé, je místy úsměvný, dramatický a s blížícím se závěrem i dojemný. Proti Hačikovi není takovou ždímačkou slzných kanálků, ovšem na úroveň snímku Marley a já se s přehledem dostane, v mnohém jej možná i předčí. Už během sledování nezbývá nic, než smeknout klobouk před tím, jak psi dokáží hrát. :) Jeden psí pohled vydá za řadu lidských slov a vět. Chtěl jsem hodnotit 4*, ovšem za závěr a finální titulkový epilog musím hodnocení zvednout a zaokrouhlit na plný počet....Tak přece ho našel... (22.04.2012)

Kdybych musela náhle odcestovat do australského Dampieru, nebudu se bát - mám tam spoustu dobrých známých - vypitých těžařských buranů z toho největšího zapadákova, jaký si dovedete představit - ačkoliv jsem je poznala teprve včera večer... to mně vyprávěli všechny ty historky o sobě, italské vesničce Abruzzi, Johnnym a hlavně o psím příteli jménem Red Dog. Všechny ty příběhy hřály lidstvím a věrností nespoutaného psího tuláka, radostí, smutkem i steskem po domově v cizí zemi, vše naprosto pohodově odlehčeno výběrovými odrhovačkami. NEJLEPŠÍ VÝROK: Potřebuješ domov, aby se ti stýskalo, kámo... A brečela jsem. Pětkrát. ***** (23.03.2012)