Jih proti Severu

Dodneška zřejmě největší ženský film, jaký kdy vznikl (nejen nepřekonaným počtem diváků a tržbami, které by při započítání inflace přesáhly 2 miliardy dolarů). Epická kostýmní válečná romance, jaká už nikdy nevznikne. Navzdory komplikované produkční historii s minimálně třemi režiséry, třemi kameramany (a jedním člověkem od Technicoloru, dohlížejícím na práci s barvou) a několikrát přepisovaným scénářem (filnální podobu příběhu přitom ve své hlavě nosil pouze Selznick) jde o strhující podívanou s uceleným vizuálním stylem (mj. zásluhou legendárního výtvarníka W. C. Menziese). Jedna nezapomenutelná scéna střídá další, Vivien Leight i Clark Gable jsou fenomenální, emoce větší než život. Melodrama za všechny peníze, které i po letech nabízí mnohem větší emocionální satisfakci než tisíc dílů nějaké tuctové telenovely. 85% Zajímavé komentáře: novoten, Eddard, Havenohome, MarekT, classic (02.01.2006)

Podepisuju komentář kolegy monologa, až na toho Kristiána, kterého jsem neviděl. Jistěže, na rok 1939 technicky unikátní kousek, skvělá kamera, když si vezmete, že ještě za třicet let vznikaly filmy, které dodnes mají polovinu obrazu tmavou jak zadek těch z plantáže. Jenomže postava Scarlett je záporná, je to ultramegasvině, které prostě nemůžete fandit, a přitom se všechno točí kolem ní. Taktéž jsem vzpomněl devadesátkové seriálové televizní romance s Timothy Daltonem, která se mi líbila, byla víc dynamická. Tohle utahané ječení by porazilo vola. Zklamal mě i dabing, viděl jsem verzi s Karlem Heřmánkem, a ačkoliv ho považuji ze nejlepšího současného herce a jeho Rampa McKvák a další postavičky nemají a nikdy nebudou mít konkurenci, na Clarka Gablea prostě má moc laskavý a hodný hlas, takže většina jeho replik vypadá jak prosté přeříkávání textu. No, pokořili jsme další z "nejdůležitějších" filmů historie, a rychle dál. (12.01.2014)

Těžkotonážní čtyřhodinové melodrama o zániku starého dobrého Jihu, kde nechybí naprosto nic - láska, válka, smrt, nenávist, pokrytectví... Zprvu mě trochu zarazilo sympatizování s otrokářským systémem, vynahradil mi to ne až tak idealizovaný pohled na jižanskou společnost, jejíž sešněrování konvencemi si nezadá se středověkou Evropou. Scarlett byla rozkošná prospěchářská mrcha, u které jsem měla především poslední dvě hodiny pocit, že si Rhetta naprosto nezaslouží. Technicky je film na svou dobu dokonalý - hudba, barevná kamera, epická výprava... k dokonalosti mu však chybí trochu menší stopáž. (20.12.2012)

Bezprecedentní rasistické, xenofobní a šovinistické svinstvo, které si zaslouží nejen stažení z oběhu, ale i okamžité exemplární spálení všech kopií ve 451 stupních Fahrenheita a v kleče upřímnou uslzenou omluvu žijících příbuzných těch, co za tohle neváhali převzít Oscary, všem čokoameričanům a týraným slonovinovým amerikoameričankám!!! Svinstvo, bezskrupulózně pošlapávající památku svatého Floyda, ale rovněž svatého Rodnyho Krále a dalších altruistických, poctivých, asketických a neposkvrněných mučedníků úmyslně utýraných rasistickým bitchem otrokáře, pod nímž i po 200 letech ubozí černoušci dodnes ukrutně strádají!!! Zvedám pěst, plně se ztotožňuji s korektními kroky kanálu LBA (Lick Black Asses) a připojuji militantní petici k neprodlené likvidaci dalších děsivě propagandisticko rasistických a diskriminačních škvárů, už svým názvem demonstrujících privilegia a nadřazenost zkurveného bílého otrokáře a dehonestujích všechny Afroevropany, Afroasiaty, Afroaustralany, Afroameričany i Afroantaktiďany: Bílá velryba, Bílý tesák, Bílá paní, Bílý oleandr, Bílé Vánoce, Bílá stuha a Bílé noci. V oběhu naopak mohou zůstat Bílá nemoc, Bílé peklo, Bílý Bim, černé ucho, Bílí muži neumějí skákat, Bílé lži, Kill Bill a cigoška Lucie Bílá. Rovněž okamžitě požaduji přejmenování rasistického rakouského potravinového řetězce na Černna a nahrazení xenofobních žlutých igelitek hnědými. Jinak vypálím Přívoz! (11.06.2020)

Hutné, vůbec se nedivím, že jde o dosud nejúspěšnější film, který byl kdy natočen... Některé impozantní scény (obrovské náměstí plné raněných zaštítěné vlajkou Konfederace) zachycené monumentální kamerou stále snesou srovnání (při trochu dobré vůle) s dnešními velkofilmy. Ohromující práci odvedly výtvarníci a kostyméři, kteří oživily velkolepou pompu a nádheru "ztraceného Jihu, oné zlaté civilizace kterou odvál vítr" (odtud tedy "Gone with the wind"). Přiznávám, že jsem trpěl dlouhou stopáží, ale Vivien Leigh a její Scarlett mi byla celou dobu pevnou oporou. Clark Gable (kterému tahle role připadla šťastnou náhodou - původně měl Rhetta zvtánit Gary Cooper) je jako nonšalantní, lehce cynický jižanský kořen přesný (jakkoliv je jeho knír úlisný :) Z určitého hlediska je zajímavý i lehce podprahový rasismus snímku, čemuž se však není moc co divit... Amerika třicátých let (tím pádem i kinematografie) měla v téhle věci před sebou dlouhatánksou cestu. (05.11.2007)