Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (346)
Nádherný snímek, který beze sporu patří ke klasice americké kinematografie! Dramatický milostný příběh Scarlett a Rhetta odehrávající se v letech občanské války a rekonstrukce Jihu je pozoruhodné dílo Victora Fleminga, na které je třeba uvolnit si jedno dlouhé odpoledne nebo večer. Délku ale filmu vyčítat nemůžu! Jih proti severu do velké míry přesáhl svou dobu, a i když ho sledujeme teď, téměř o 70let později, okouzlí nás silný příběh, velkolepá výprava, dokonalé kostýmy, krásná kamera i herecké výkony. ()
Gone with the Wind spojilo nejschopnější lidí v Hollywoodu a výsledek je ohromující. Vzniklo nadčasové čtyři hodiny trvajicí výpravné vyhlazené monumentální dílo se silným příběhem na pozadí občanské války v roce 1860, podtrhnutý romantickým palivem který udržuje film v chodu, zručnými speciálními efekty a barvitým scénářem s vykreslenými charaktery. Pěkná a výborně hrajicí, (ne)sobecká, odvážná a manipulativní Vivien Leigh jako Scarlett O'Harová i rozpolcený a herecky ještě na větší špici Clark Gable dodávají filmu ten správný říz. [6,5/10] (Selznick, MGM) (Technicolor /// Produkce: David O. Selznick /// Scénář: Sidney Howard podle románu Margaret Mitchellové /// Kamera: Ernest Haller, Ray Rennahan, lee Garmes /// Hudba: Max Steiner /// Oscar: William Cameron Menzies (mimořádná cena za použití barev), David O. Selznick (nejlepší film), Victor Fleming (režie), Sidney Howard (scénář), Vivien Leigh (herečka), Hattie McDaniel (herečka ve vedlejší roli), Lyle R. Wheeler (výprava), Ernest Haller, Ray Rennahan (barevná kamera), Hal C. Kern, James E. Newcom (střih), Don Musgrave (za technické zpracování) /// Nominace na Oscara: Clark Gable (herec), Olivia de Havilland (herečka ve vedlejší roli), Max Steiner (hudba), Thomas T. Moulton (zvuk), Jack Cosgrove, Fred Albin, Arthur Johns (zvláštní efekty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Velkolepost a'la 30. léta, co jí jen melancholické smyčce a čerstvé barvy Technicoloru stačí. První půlce s válkou Jihu proti Severu a hořícím Richmondem bych také plný počet bez váhání dal. Tam, kde většina ostatních filmů končí: "... a žili spolu šťastně až do smrti.", však začíná půlka druhá: ..."zase tak šťastně spolu nežili...". A ta už si u mě žádá trochu té divácké trpělivosti a odříkání. Co bych ale tentokráte pro film a filmovou historii neudělal. ()
Romantická dráma podľa románu Margaret Mitchellovej ( román som nikdy nečítal, čo určite raz napravím ) ocenená 8 Oscarmi, sa odohráva v období krvavých bojov občianskej vojny. Príbeh lásky Scarlett O´Harovej ( vynikajúca Vivien Leighová ) a Retha Butlera ( okúzľujúci Clark Gable ) si za desaťročia získal srdce nejedného diváka. Krásna výprava, teplé farby amerického Juhu, herecké výkony či nádherná hudba Maxa Steinera. Tento film by mal vidieť každý ! ()
Tak mám za sebou nejslavnější americký film všech dob. No musím říci, že je to nejdelší film, jaký jsem kdy v životě viděl. Byl to zážitek koukat na film, který má 4 hodiny, ale zvládl jsem to. Pro ty z vás, kteří byste to nedali, tak film je jakoby rozdělen na 2 části, takže po cca 100 minutách je tam jakoby 10minutová pauza a následuje pak druhá část filmu, takže to můžete koukat na dvakrát ;-). A teď k mým dojmům z filmu. Už hned na začátku mě přišlo zajímavé, že prvních 6 minut jsou pouze titulky (kdo tam hraje atd.), tyhle dlouhé titulky většinou bývají na konci filmu, ale zde to dali na začátek. První část (polovina) filmu bylo drama, z počátku romantické, ale poté začala válka a bylo to drama se vším všudy. Příběh se zaměřoval především na Scarlett, ale také na Melanie. Líbilo se mi to, příběh se zajímavě vyvíjel, ale ke konci mě ta první část (polovina) filmu začala nudit a na konci jsem přemýšlel, jestli se mám pustit do té druhé části, do těch dalších dvou hodin. A rozhodl jsem se to risknout a udělal jsem dobře. Druhá polovina filmu se odehrávala už po válce a bylo to sakra dobrý. Úplně mě to vtáhlo do děje, příběh se začal opět ubírat správným směrem a líbilo se mi, že do toho dali trochu humoru, párkrát jsem se fakt dobře zasmál. Konec filmu byl však dost krutý, stalo se dost ošklivých věcí a vlastně všechno dopadlo špatně. Ale to určitě nezkazí dojem z filmu, nemůže prostě vše dopadnout dobře. Chtěl bych ještě ocenit fantastický výkon Vivien Leight, která zaslouženě získala Oscara za roli v tomto filmu. Skvělý výkon podal také Clark Gable. A velice se mi líbila postava Melanie (Olivia de Havilland), takovou ženu by si přál asi každý muž. :-) A skoro bych zapomněl i na skvělou chůvu v podání Hattie McDaniel, ta si Oscara také plně zasloužila. ()
Galerie (388)
Zajímavosti (101)
- Autorka knižní předlohy Margaret Mitchell navrhovala Basila Rathbonea do role Rhetta Butlera (Clark Gable). (Witta)
- Pre spomienku na film je zachovaných veľa miest. Najnavštevovanejším je Calabasas, ležiaci severozápadne od Los Angeles, kde Scarlett (Vivien Leigh) prisahala, že už nikdy nebude hladovať. (Drtic)
- Ve scéně, kdy Rhett lije chůvě alkohol po narození Bonnie, lil Clark Gable jako vtip skutečný alkohol namísto obvyklého čaje, což Hattie McDaniel netušila, než se napila. (Kulmon)
Reklama