Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Společný sestřih prvních tří němých filmů o Švejkovi: Dobrý voják Švejk (1926, režie: Karel Lamač) , Švejk na frontě (1926, režie Karel Lamač) a Švejk v ruském zajetí (1926, režie: Svatopluk Innemann, předloha Karel Vaněk). Hlavní role se ujal tehdy velice populární Karel Noll. Poslední němé pokračování Švejk v civilu (1927) existuje samostatně, kopie filmu je však značně poškozena. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (18)

ondrula 

všechny recenze uživatele

Je poměrně únavné se na to dívat, protože je to klasický němý film a po každém obrazu přijde otravná obrazovka s textem, která je očích až příliš dlouho, tudíž jsem film shlédl po kouskách v rozmezí asi 14 dní. Největší přínos pro mě byla úvaha, že film byl natočen prakticky bezprostředně poté, co Hašek napsal knihu a zachycuje tak autentickou atmosféru, ve které spisovatel žil, psal a uvažoval; je to na díle hodně znát, protože v souladu s knihou se jedná spíše o takovou prostoduchou taškařici a Karel Noll taky hraje takovýho vykutálenýho enšpígla, který dává divákovi zřetelně najevo, že má všech pět pohromadě a že si z C. a K. drilu dělá prdel. Hrušínského verze Švejka byla rafinovanější, nejspíš proto, že byl geniální herec, a nikdo si nemůže být v jeho podání jistý, zda je Švejk takovej lišák anebo skutečnej blbec. Jinak mi přišlo, jako obvykle při sledování němých filmů, že tehdy byli herci tak nějak zdatnější než je tomu nyní a i ve vedlejších rolích mnohdy hráli božsky. ()

Ozzy2

všechny recenze uživatele

Vzhledem ke knižní předloze, kde vychází humor především ze Švejkovy "ukecanosti" je němá verze naprostý nesmysl a tento film, byl možná kvalitní ve své době, dnes už je totálně out.Většinu filmů udělá i kvalitní hudba a ta mi tu chyběla.Pro hluché dobré, mě tohle nezajímá.Nemám rád ani mimy.Jde z nich stejný strach,jako z klaunů v cirkuse.Sorry. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Osudy dobrého vojáka Švejka jsou střihovým filmem Martina Friče pro společnost Gloriafilm, v jejím zájmu spojil tři starší filmová díla, vyrobené tou samou společností. Dva filmy Karla Lamače vychází z díla Jaroslava Haška, třetí od Svatopluka Innemanna má svou předlohu v kontroverzním pokračování Karla Vaňka. Švejk není postaven na slovním humoru, ale na výrazu grotesky, karikatur a satirické frašky, což toto filmové dílo němé éry splňuje na výbornou. Němý Švejk tak ustanovil vizuální podobu díla podle knižní ilustrace Josefa Lady za všeobecně přijatou normu, jsou důležitým opěrným systémem satirického vyznění. Sestavením celku ze tří částí sice občas narušuje kontinuitu celistvosti, právě proto díky vynechaným scénám získává na kvalitě spád děje i satirický ohlas prvotní myšlenky díla. Film je natěšeně rozverný, nadšení z nedávné změny státně politického uspořádání středoevropského prostoru má fyzickou podobu, vždyť rafinovaně řízená blbost je s odstupem času přijatelným prostředkem k vyjádření odporu, jehož zdánlivá pasivita je nejúspěšnějším činitelem rozkladu nechtěného a nenáviděného. Jednoznačným hrdinou satirického zesměšnění starého rakouského mocnářství je ten Josef Švejk (vynikající Karel Noll), obchodník se psy bez zjevné životní podstaty. To on se tu stává tím prostoduchým činitelem, který dopodrobna mapuje stav rozkladu a paranoické hysterie represivních nástrojů habsburského mocnářství. Válčení je znevažováno humoristickým vypětím autorovy vůle. Důležitou postavou je nadporučík Lukáš (dobrý Karel Lamač, režisér prvních dvou filmů z roku 1926, též v roli opatrně sprostého hostinského Palivce), nenasytný milovník něžného pohlaví. Švejk je jeho povzbuzením i životním traumatem současně, poklid života už nadále nebude možný. Výraznější postavou je Bretschneider (velmi zajímavý Jan W. Speerger, též v roli kuchaře na frontě Jurajdy a mnoha dalších), policejní detektiv. Je spolehlivou ochranou společenské vážnosti císařské autority a rakouské nadvlády. Výraznější postavou je také Baloun (velmi příjemný Theodor Pištěk, též v roli blázna v ústavu), zámožný mlynář a nenažraný vojín. Vojenská povinnost je mu neustálým bojem o plný žaludek. K výraznějším postavám patří také jednoroční dobrovolník Marek (příjemný Jiří Hron) a neduživý učitel Biblička (příjemný Svatopluk Innemann, režisér třetího filmu z roku 1926, taktéž v dalších rolích), kumpáni Švejka v ruském zajetí i v pracovní povinnosti válečných zajatců. Z dalších rolí: Švejkova starostlivá bytná, paní Müllerová (Antonie Nedošinská), rozezlený majitel ukradeného psa s rozhodnou mocí nuceného nástupu na frontu, plukovník Kraus von Zillergut (Vladimír Majer), jeho naivní a psa venčící služtička (Ella Nollová, též v roli ženy ruského statkáře Ivanoviče), každou nemoc odvedených mužů úspěšně zdolávající MUDr. Grünstein (Josef Oliak), Švejkem dopálený vlakový průvodčí (Josef Kobík), Švejkův kumpán maďarské pijatiky a ženista Vodička (Jiří Hojer), Lukášova maďarská aférka Kakonyová (Bronislava Livia), její žárlivý manžílek (Alois Charvát), velitel četnické stanice, toužící po odhalení ruského špiona (Josef Rovenský), Švejkův a Markův dobrodinec, ruský statkář Trachim Ivanovič (Eduard Šimáček), či jeho mladá dcerka Soňa (Galina Razimova). Osudy dobrého vojáka Švejka jsou po technické stránce poznamenány zubem času, přesto jde svým výrazem i výslednou atmosférou o vydařený první filmový přepis nejslavnější Haškovy literární postavy i jeho myšlenek a satirického uvolnění. Velmi příjemný to filmový prožitek! () (méně) (více)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Pohyblivé ilustrace ke knize. 1) Zrychlený posuv, zdlouhavé titulkování ve zvláštních oknech i absence hudby mi brání vychutnat si nesporně výborné herecké výkony. 2) Chtěl jsem vidět dobovou obrazovou představu o Švejkovi, ale ta mě příliš nepřekvapila. 3) Obávám se, že filmové kuriozity tohoto typu jsou pro mě koukatelné jenom, pokud nabídnou něco dosud nevídaného...a to jsem zde postrádal. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Noll se na Švejka určitě hodil více než Hrušínský, protože jeho výrazné grimasy a živelné herectví působily daleko přirozeněji než podobné pokusy těžce melancholické osobnosti Hrušínského. Snímku trochu uškodilo, že nebyl zvukový, protože pro díla víceméně založená na dialozích je němý film poněkud nešťastný formát. Systém záběr na mluvící osobu - titulky s počátkem věty - záběr na mluvící osobu - titulky s koncem věty působí poněkud těžkopádně a zdlouhavě. Zaujalo mě, jak režisér úplně vystřihl postavu zhýralého feldkuráta, že by si nechtěl znepřátelit církevní kruhy? Zato z pravoslaví si dělal legraci a taky erotiky se nebál, jak prokázal dlouhý záběr na ženské pozadí při modlení. Zajímavost: Jak v tomhle Švejkovi, tak u toho s Hrušínským, tak u toho, co bourá Německo, se vyskytuje jedna scéna: Švejk vede ožralého policajta na provázku, setká se s někým, kdo má na provaze krávu a při rozchodu si vedené tvory vymění. V knize se ale tato scéna vůbec nevyskytuje. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

Reklama

Reklama