Kód Enigmy

Příběh je sice natočen podle vesměs tradiční (pozor, nezameňovat s průměrnou) životopisné šablony, nicméně díky fantastickým hercům, skvělé výpravě, režii, hudbě Alexandra Desplata a atmosféře není problém leccos odpustit. Maximálně přesvědčivý Benedict Cumberbatch by už měl dostat na role podivínů nějaký patent, jak skvělý je, nicméně charismatičtí Mark Strong a Charles Dance v jeho stínu nezůstali a Keira Knightley je také víc než pohou ozdobou. Povedlo se. (01.02.2015)

Vykalkulovaná relatívne chladná oscarovka. Každý odtieň Turingovej osobnosti, každý posun príbehu má jednu vlastnú scénu, aby to pochopil aj ten najväčší tupec. Nie, na to, aby som chápal, že Turning je asociál, nepotrebujem scénu s tým, že sa dohadujú, či idú alebo neidú na obed. A na to, aby som pochopil, že "odteraz majú byť tím", nepotrebujem vidieť, ako Turning každému rozdáva jablká. Imitation Game nie je film, ktorý patrí do tejto doby. Zasekol sa totižto niekde v 90tych rokoch. (16.02.2015)

Možná šité na míru Akademii, nicméně nesmírně zajímavý Nor Morten Tyldum, pro Zlatého glóba si dnes v noci po zásluze jdoucí Benedict Cumberbatch (alespoň můj soukromý tip stíhaný nemocným fyzikem Eddieho Redmaynea) a skvěle hrající opora hlavního hrdiny Keira Knightley předvádějí v klíčových momentech jistou ruku. Každý jednou zanecháme nějaký odkaz nebo dědictví – někdo třeba šest dětí a spoustu dluhů, jiného si budou pamatovat jako nesnesitelného mrzouta, další jako naivní citlivku; odkaz britského matematika, logika a kryptoanalytika Alana Turinga je naopak úctyhodný. Úspěšně luštil německé tajné kódy, ač byly po další dekády jeho zásluhy pečlivě vymazané a veřejnosti zamlčované. Tyhle bystré mozky (celá parta je obsazená výbornými herci) jsou sice nesmírně soustředěné, ale také nečekaně hodně vtipné a trefné – britská komediální škola v plné síle. Kombinace dramatického lámání kódů, prostupování slupkou asociálního individua a humorných momentů je trefou do černého. A to samozřejmě nelze opomenout, že Turing byl praktikující homosexuál, což v dané době nedělalo dobrotu. Tvůrci nám nabídnou tři vzájemně se prolínající časové roviny – hluboko před kódy, během jejich luštění a několik let poté, kdy je Turing vyšetřovaný ze špionáže. Lákají všechny tři. Osobitý Cumberbatch logika přetavil v traumatizovanou, zranitelnou a neuvěřitelně vrstevnatou postavu, která musí zajímat. A mě těší, že tu mám po dlouhých letech životopis, který bych rád brzy viděl znovu. (11.01.2015)

Alan Turing nejenže je zcela nepochybně zajímavý z lidského hlediska, ale neméně poutavý a pozoruhodný je i jeho život. Kód Enigmy si dle očekávání vybírá dvě nejdůležitější, nebo z diváckého hlediska nejatraktivnější, roviny Turingova života, což je práce v Bletchley Parku /středobod snímku/ a následné popotahování kvůli homosexuální orientaci, a přidává vyprávění z Turingova mládí. Snímek těží zejména z Turingovi relativní neznámosti. U životopisných snímků si divák většinou všímá hlavní postavy, sleduje herce, nakolik se reálně podobá filmovému předobrazu, jak se snímek popere s pikantními detaily, zabojuje s předvídatelností apod. U Turinga to není tak jednoduché. Na jedné straně můžeme skládat poctu Benedictu Cumberbatchovi, na druhé straně si můžeme klást otázku, zda byl Turing opravdu „jen“ koktajícím Holmesem, determinovaným sociální neobratností a homosexuální orientací. Jsou totiž v rámci filmové fikce opravdu tato postava a její ztvárnění něčím výjimečné? Z hlediska vyprávění, se do jisté míry jedná o klasický oscarový prefabrikát, pokud lze podobný výraz užívat. Retrospektivní vyprávění ze školy, a současné z policejní cely jsou sledovány nezaujatým okem, zatímco linie z Bletchley Parku je vyprávěna samotným Turingem. Nicméně všechny tři části snímku jsou zcela upnuty k Turingovi, a jeho vnímání situací je hlavním hnacím motorem. Divácky nejzajímavější část o boji s kódem německého šifrovacího přístroje je ve své podstatě obvyklá. Po většinu stopáže se zdá problém neřešitelný, atmosféra se snaží být stísněná a bezmocná, a k rozuzlení zápletky dochází až díky zásahu náhody, kdy se snímek postupně posune k euforickým scénám a jakoby se rozevírá. Jako divák jsem necítil potřebu postavám nějak fandit, s jejich peripetiemi se jakýmkoliv způsobem ztotožňovat či kteroukoliv část děje prožívat. (10.01.2015)

Morten má už ode mě čtyři čtyřky, ta dnešní byla zřejmě ovlivněná tím, že téma dešifrování je mně poměrně vzdálené a nezajímavé. Ale jinak je to výborně zpracovaný film, kde hrál nepřekvapivě opět Benedict zcela brilantně sebevědomého, velmi inteligentního profesora a kryptoanalytika (přiznávám, slyším poprvé). Jeho nadšení a elán byl neuvěřitelný a přece tomu musím věřit, protože to tak vážně bylo. V Joan našel spřízněnou duši, která byla ochotná sdílet s ním dobré a i to smutnější a má můj neskonalý obdiv. Já bych to asi tak v polovině vzdala. Keira to zvládla se vší parádou, to se musí nechat. Zajímavou statí byl problém, který vyvstal po rozluštění Enigmy. Tam už hrála roli nejen inteligence, ale i svědomí a jiné podstatné ingredience. To byla pro mě asi nejzajímavější část a vyústění s Christopherem byla už jen třešničkou na dortu, která ale nebyla tak sladká a příjemná. Bravo Benedicte ! (11.01.2015)