Nikdy to nevzdávej 2: The Beatdown

V porovnaní s prvým dielom u mňa išlo o veľké sklamanie. Treťotriedne prevedenie bojového filmu, po ktorom som narozdiel od prvého dielu ani náhodou nemal chuť zobrať do rúk kovové náradie a vyšťaviť sa v posilňovni. Herecké osadenstvo taktiež nebola zrovna skupina ľudí, na ktorú som sa mal chuť pozerať. Nízky, nesympatický trtko , ktorý si zahral vo filme "borca". Jednu hviezdičku dávam len z úcty pred prvým dielom a kvôli sympatickej herečke . (27.09.2011)

Hned po shlédnutí filmu Legendary jsem si pustil Never Back Down 2. Chtěl jsem si malinko spravit chuť, co se akcí týče. Toho se mi sice dostalo, ale na druhou stranu mi přišlo, že ve filmu bylo hodně zbytečných keců. Navíc to s tim tátou (jak utekl manželce, protože zjistil, že je teplej nebo co) tak to tam bylo úplně k ničemu. A to, že se Dean Geyer dá nakonec dohromady s Jillian Murray, bylo hodně předvídatelné. Každopádně závěrečný Beatdown můj dojem z filmu hodně spravil a Michael Jai White, coby herec a režisér, mě překvapil, že natočil celkem povedený akčňák. S odřenejma ušima 70%. (14.01.2012)

Otravné, teplé, umelé, nesympatické určené pre dnešnú (pre mňa už bizarnú) mládež. Motivačné drby nefungujú (hoci sa samoúčelne používajú skoro v každej scénke) nadzmyslová zložka boja je úplne potopená necharizmatickými nehercami a tých dobrých pár bojov (bol ich doslova jeden pár) v mojich očiach nedokážu zachrániť tento paškvil. Poznám tucet lepších filmov s podobnou tematikou no verím, že mladšie publikum by to tak nezaujalo. (05.05.2017)

Každý to bere jinak. Pro mě byla jednička jedním z těch oblíbených. Tohle už beru jako lehce nadprůměrnou bojovku. Založeno na podobném principu s větší dávkou soubojů a méně romantiky. Herci mírně tuctoví, dost připomínali styl ala Tatum. U Epsteina jsem si dokonce nemohl pomoct od srovnání s "Hobiem" z Baywatch. Jako celek to ale působilo dobře a jelikož to byli vlastně neherci, zaokrouhlím nahoru. 70% (09.09.2011)

U všech kopů z otoček: bylo to fakt dobrý! Já měl velkej strach, aby z toho nevylezlo něco ve stylu posledních sraček devadesátkových velkotitánů (Seagal, Lundgren, JCVD). Ne, bylo to fakt v pohodě a v podstatě všichni, až na výjimky, odvedli poctivou práci. Tak předně Michael Jai White - předvedl obstojnou režii, ale hlavně (a to musí zajímat všechny akční fandy) vypadá znovu ve výborné formě a kondici (po Tactical Force, kde bych ho přirovnal k leklému kaprovi), ukazuje opět kvalitní muskulaturu a především špičkově zužitkovává Stovallovu nápaditou choreografii. Tolik technik z brazilského jiujitsu obsahujících drobná efektní vylepšení jsem snad nikde neviděl. Nejlepší fight si Jai White schová téměř na konec filmu, kdy v poutech zlikviduje asi pětici policistů, přičemž asi dva manévry vypadají fakt brutálně dobře. Ono je to skoro výhradně jenom o tréninku a soubojích, protože jakmile se řeší postavy, jejich motivace, závazky, nabírá to mocný klišovitý dech. Ze čtveřice Whiteovo tréninkových studentů se mi bojově zamlouval Scottie Epstein, pitbull, co do každýho řeže pěstma, nohama, ve všech pozicích a úhlech, a taky se mi líbil Alex Meraz, který hodně využíval capoeiru a vesměs velice šikovně. Impozantně působí též Todd Duffee, metr devadesát vysoký a 114 kg vážící tank, který ve skutečnosti drží rekord za nejrychlejší k.o. v UFC, což bylo ve filmu hezky připomenuto. Hudba tradičně raperská, střih a kamera klidná, nic se parkinsonovsky neklepe, koukáme na zápasy v příjemných celistvých záběrech. Takže celkově spokojenost, dávám stejně jako v případě prvního dílu 70%, na kvalitu Florentinovských Undisputed to sice nemá, ale i tak fajnové. trochu více slov o filmu... (26.08.2011)