Polisse

Hluboká sonda do oddělení "dětské" policie, která se ale neomezuje jen na aspekty policejní práce, ale nabízí pohled i do soukromí členů tohoto útvaru. A to bez příkras. To, s čím se tito policisté každý den setkávají na nich zákonitě musí zanechávat stopy, které si sebou přinášejí do svých domovů, protože v tomto případě práce od soukromí oddělit nelze. Několik naturalistických scén jsem těžko rozdýchával (porodnice, černoši, feťačka). Samotný závěr vás pak rozesmutní a naštve zároveň. 90% (30.07.2013)

Když se někdo opravdu zajímá o filmy, čas od času se mu podaří v tom obrovském množství, známých, neznámých, dobrých i špatných filmů, objevit kousek, o kterém nic neví a který ho dokáže natolik strhnout, že to i jeho samotného překvapí. Řeč je teď samozřejmě o mně a o snímku "Polisse". Na první pohled se může zdát, že se bude jednat o sondu do těžkého života francouzských policistů, ale není to tak úplně pravda. Zklamaný bude ten, kdo bude očekávat styl brazilského "Tropa de Elite", protože zde se na přestřelky s gangy opravdu nehraje. Film se zaměřuje na globální a hodně syrové téma dětského zneužívání a to převážně ze strany samotných rodičů, či jiných blízkých, kteří si získávají dětskou důvěru. Většina scén je tedy spíše komorních a zaměřují se na jednotlivé výslechy podezřelých i jejich obětí a divák také pozoruje, jaký vliv má tato práce na psychiku samotných policistů. Film překvapuje a hlavně vtahuje diváka svou realističností, (což podtrhují neznámí herci i dokumentární kamera) která je patrná hlavně u již zmíněných výslechů, při kterých by se dala atmosféra krájet. Možná, kdyby "Polisse", ještě více přitlačil na pilu, (což by pro mnohé už bylo neúnosné) jednalo by se o nezapomenutelné drama, kterému bych neváhal dát plné hodnocení, ale i přesto se jedná o snímek, který můžu doporučit každému, který ve filmech nevidí jen zdroj zábavy ale i určitou hodnotu. Jedno z největších překvapení, které jsem za poslední dobu viděl. (10.11.2012)

TENTO FILM JE PODLE PRAVDIVÝCH PŘÍPADŮ Z BRIGÁDY OCHRANY NEZLETILÝCH.... /// Možná by víc sedělo napsat, že spíš DOKUMENTUJE ŽIVOT JEDNOTKY A JEJÍCH ČLENŮ… Policisté vykonávající zkurvenou práci versus slušní lidé, šahající dětem do rozkroku. Parta nervních profesionálů, zapálenejch pro věc, kolektiv socialistický práce, nebo – pro nestraníky – jedna velká rodina. Snaha o filmovou dokumentaristiku (vychladni vole, žádná roztřesená kamera!) k zaznamenání pitomejch dnů práce, ve který furt slyšíte nářek děcek i dospělejch, a která není pro slabší nátury. Celkem mě sere, že život policajtů dostává možná víc prostoru než případy (ne nejsu pedofil, ale právě v nich jsou ty emoce a dramata) a rozmělní všechny silný momenty na děsně ukecanou vztahovou nudu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám vztah. Podobá se lásce. Je mu 7 let a …. 2.) ,,Když spíme, nemáme hlad“ (jako že to nemusej inzerovat? Jenže voni musej spát furt!). 3.) Jsem na pracovišti s víc jak jednou ženskou. 4.) Thx za titule ,,Cloper“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (05.10.2012)

Hodně upřímné povídání o tom, jak to ve Francii vůbec není jednoduché. Na to množství národností, etnik a náboženství se prostě najde celá řada lidí, kteří nejsou schopni přijmout ani nejzákladnější otázky života. A od toho tady je speciální jednotka, která se snaží takovým lidem pomáhat. No a vzhledem k tomu, že vše je dosti realistické a zároveň se zakládá na skutečnosti, je tenhle film o to větším zážitkem. V první půl hodině jsem třeba nevěřil nikomu ani dobrý den, ale po dvou hodinách jsem si k plno postavám udělal vcelku nadprůměrný vztah. O to víc mě závěr šokoval. (28.11.2014)

Výjimečný film, jehož styl vyprávění bude zpočátku působit těžkosti, je to jak rychle přetáčená kazeta s výukou francouzského jazyka. Pseudodokumentární forma je opravdu zvláštní, ale o to víc autentická metoda, kterou si postupně oblíbíte, zejména když pozorujete, jak většině oddělení ujíždějí nervy při setkání s hloupými agresory. Konec je opravdu nezapomenutelný, šokující. (13.03.2012)