Candyman 2: Sbohem masu

„Príbor odložte. Dnes sa najem rukami.“ Po prvej časti a pred treťou nakrútil Bill Condon podobne podmanivý atmosférický a inteligentný krvák, ako umelecký režisér pred ním, Bernard Rose. Na CANDYMANOVI 2: ZBOHOM MÄSU je najprekvapujúcejšie, že zďaleka nie je o veľa horší, ako prvý diel. Navyše je (pre fanúšika trilógie) jedinečný tým, že sa „prehlbuje mytológia“ (príbeh o tom, ako sa z Daniela Robitaillea stal tragický Candyman, tentokrát nielen počujeme, ale aj vidíme vo flashbackoch; dej sa zo sídliska presúva do Danielovho rodiska, famózne dusného New Orleans). Bohužiaľ, ako to už s pokračovaniami chodí, stráca sa moment prekvapenia (vieme, kto je kto a o čo mu ide), ústredná hrdinka je síce stále blondína, ale na fajn Madsenovú nemá ani omylom a divák, či chce alebo nie, sa neubráni pocitu, že vidí remake (len doplnený pár novými scénami). (28.05.2011)

Vůbec né tak špatný, jak se podle hodnocení zdá, podle mě to je docela důstojný pokračování špičkový jedničky, kterou považuju za jeden z nejlepších hororů vůbec. Nicméně je pravda, že to tak trošku trpí přemírou snahy, aby to bylo stejně kvalitní a aby to mělo stejně hutnou atmosféru jako jednička, což je v podstatě nereálný a tak v první polovině se to pak zdá trošku křečovitě natočený, ale následně druhá půlka už se mi líbila daleko víc, opět je tu slyšet hodně výraznej a mrazivej candymanovskej hudební motiv a Tony Todd je zase špičkovej a jeho vraždění hákem perfektně drsný. (24.04.2009)

V dohladnej dobe si budem musiet pripomenut jednotku ktoru som videl pred mnohymi rokmi. Kazdopadne toto pokracovanie vobec nedopadlo zle. Remeselne slusne odvedena praca- dobra atmosfera, rezia, kamera, strih a najma bozske choraly ktorych som sa cely film nedokazal nabazit. Pribehovo hlavne v prvej polovici ziadna slava, zato ta druha je na tom podstatne lepsie. 60% (19.03.2010)

Atmosféra byla i zde největším plusem, ale trochu se pohoršila. Pořád ale převyšovala mysterióznost nad psychickým nátlakem a tak i tentokrát bylo na co koukat. Jakmile se totiž odněkud ozval temný, hrubý hlas Candymana bylo jasné, že masakr muže začít. Hudební doprovod měl opět na starost P. Glass a ani tentokrát nezklamal, ale musím říct že minule to bylo o něco lepší. Na samotných efektech se zapracovalo asi nejvíc a Candyman nám byl ukázán ve vylepšené formě, ale někdy to bylo na škodu. Scény, kdy měl pokrytý obličej včelami, byly na efekt dobré, ale při bližším přiblížení bylo vidět, že nepohnou ani křídlem. Přibylo více vraždících scén, ale jaksi ubylo krve, která zdobila první díl. Právě tuto skutečnost se snažili zamaskovat psychickými výlevy hlavní představitelky, která byla několikrát na hranici záchvatu a zhroucení. (12.05.2010)

Candyman je ten typ hororu, který prostě pokračování mít nemá a tady se to samozřejmě ukázalo. Tvůrci tak dlouho koumali, jak navázat, až vlastně natočili to samé. Určitě jim lze k dobru přidat, že scény měly úroveň a atmosféra za jedničkou v ničem nezaostávala, ale co je to platné, když je divák ochuzen o tak potřebný moment překvapení (pro druhé díly tolik potřebný), který ani přijít nemohl. Když už remakovat Candymena, tak s plnou parádou a nehrát si na pokračování. 40% (12.11.2012)