Candyman 2: Sbohem masu

Zcela objektivně je Candyman 2 skutečně o stupeň horší, než vynikající jednička. Jenomže tenhle film prostě nějak nechce být průměrný. Dvojka jede na jistotu, kopíruje děj jedničky a zejména v první polovině je trošku slabší, ale ve druhé se pořádně rozjede, a je opět na co koukat. Nechybí mrazivý (a zároveň velmi romantický) klasický hudební motiv, Tony Todd je opět naprosto famózní (za něj je určitě celá jedna hvězda, ten chlap je prostě totální ikona) a velikou radost mi udělalo i to, že jsme viděli celou Candymanovu popravu a konečně jsme jeho origin dostali i vizuálně. Pořád je to poměrně podmanivé a atmosféra je pořád docela fajn, sice absolutně nefungují lekačky a zjevení různých černochů je víc, než by se hodilo, ale já jsem se prostě zase bavil. Ten příběh je prostě skvostný. 70%. (20.01.2020)

Tak tohle je vyloženě nepodařený pokračování. Mytologie kolem Candymana se tu nějak moc nezvětšuje, Tony Todd tu je na chvíli a navíc ubyla silně atmosféra oproti prvnímu dílu, tam kde v jedničce skvěle fungovalo černošské ghetto tu vůbec nefunguje, ono tu vlastně ani není, ve filmu je plno klasických lekaček jako že se něco objeví, nebo nikdo šáhne na hlavní hrdinku, ale naprosto to nefunguje. Co na to říct je to prostě vyloženě nepovedené pokračování, 1* za hudbu a další 1* za Tonyho Todda, jinak hodně špatný. (05.03.2010)

Překvapivě mi to sedlo víc než jednička. Jako jo, námět je naprosto stejný a žádných jiných zvratů se stejně nedočkáme, ale dvojka mi připadala víc atmosférická, svižněji utíkala a i postavy mi tu byly sympatičtější. Jen ty lekačky mi zde přišly zbytečné, nefungovala ani jedna a jelikož je Candyman (nejen dvojka, ale i jednička) založen hlavně na atmosféře, tak se to mohlo obejít bohatě bez nich. Taky mě potěšilo, že zde bylo vidět, jak Candyman vznikl a jenom se o tom nemluvilo. Objektivně je to za silné 3*, ale jelikož se dvojka (díky Bohu!) vyhnula tomu typickému kýčovitému hororovému konci, nakonec ty hodně slabé 4* dám, jelikož horor to byl příjemný. (22.03.2020)

Atmosféra byla i zde největším plusem, ale trochu se pohoršila. Pořád ale převyšovala mysterióznost nad psychickým nátlakem a tak i tentokrát bylo na co koukat. Jakmile se totiž odněkud ozval temný, hrubý hlas Candymana bylo jasné, že masakr muže začít. Hudební doprovod měl opět na starost P. Glass a ani tentokrát nezklamal, ale musím říct že minule to bylo o něco lepší. Na samotných efektech se zapracovalo asi nejvíc a Candyman nám byl ukázán ve vylepšené formě, ale někdy to bylo na škodu. Scény, kdy měl pokrytý obličej včelami, byly na efekt dobré, ale při bližším přiblížení bylo vidět, že nepohnou ani křídlem. Přibylo více vraždících scén, ale jaksi ubylo krve, která zdobila první díl. Právě tuto skutečnost se snažili zamaskovat psychickými výlevy hlavní představitelky, která byla několikrát na hranici záchvatu a zhroucení. (12.05.2010)

Narozdíl od jedničky žádná sláva. Zůstal jen skvělý Tony Todd a jinak kromě až nápadně podobného děje tu snad nenajdete podobně výborného zřejmě nic. Dokonce i krev se změnila, v prvním díle nebyla fialová ale červená. V důsledku to ale není vlastně tak špatné pokračování, když už by nic, tak je aspon originální místem, kde se nachází, podobně, jako tomu bylo i v prvním díle. (08.01.2011)