Koi no cumi
Guilty of Romance
Režie:
Šion SonoScénář:
Šion SonoKamera:
Sóhei TanikawaHrají:
Megumi Kagurazaka, Makoto Togaši, Miki Mizuno, Kandži Cuda, Kazuja Kodžima, Miwako Wagacuma, Motoki Fukami, Rjúdžu Kobajaši, Čika Učida, Rjó Iwamacu (více)Obsahy(1)
Enfant terrible japonského filmu a jeden z nejzajímavějších režisérů současnosti Sion Sono ve svém zatím posledním snímku diváka nešetří, nepřipravuje pozvolna na příběh, ale naopak střemhlav ho zavede do děje již během prvních pěti minut. Policejní vyšetřovatelka Kazuko je přivolána k nálezu zohyzděné a rozčtvrcené mrtvoly mladé ženy do části města, která je rájem prostituce a kde se nacházejí domy lásky. Pustí se tedy do vyšetřování vraždy. V další kapitole sledujeme příběh mladé Izumi, jež je provdána za známého spisovatele romantických příběhů, ale jejich vlastní manželství je plné chladu a rutiny. Izumi postupně začne objevovat svou sexualitu a potlačovanou vášeň, která ji zcela pohltí. Ani vyšetřovatelka Kazuko, přestože je vdaná, a navíc matka malé dcery, není vůči lásce a romanci imunní. Stejně jako v předchozích snímcích je pro Siona Sona příběh záminkou k ponoru do lidského nitra, do jeho nejtajnějších a nejskrytějších zákoutí. Tématu snímku odpovídá i jeho vizuální stránka – filmové plátno hýří křiklavými barvami. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (71)
Policisté objeví hrůzné lidské ostatky.. Střih..Izumi se nudila a místo koupě medvídka mývala začala nevázaně šukat s kde kým, při svých sexuálních toulkách jednoho dne potká mladého japonského Kafku, který ji ukáže svůj stojící Zámek a seznámí ji s odpornou a starou děvkou Mitsuko. Na pozadí obšťastňování různých kunčoftů se odvíjí psychologické drama mezi dvěma ženami - začínající a zkušenou štětkou. Mitsuko Izumi vezme do učení ( paralela s mnoha podobnými snímky je přímo nasnadě, např. Karate Tiger nebo Přátelé zeleného údolí) a předvádí ji krásy svého řemesla, nejde o prachy, jde o to si pořádně zašukat. Před očima se nám postupně odhaluje pravá podstata mravní nedokonalosti hnusné Mitsuko - nechci spoilerovat , ale má to samozřejmě souvislost s otcem, který si rád zpíval: Chtěl bych být víc než jen přítel tvůj, tak dej si říct a chvíli stůj. Po mnoha prošukaných hodinách stane i Izumi tváří v tvář svému sžíravému problému, který ji vehnal do náruče zhýralé Mitsuko... Tolik prý krutý Sonův příběh, který neměl šmrnc ani údernost např. Studené ryby a už vůbec sílu Pod Vlivem lásky. Sono přidal na určité složitosti a jakýsi asi artový přesah a můj mozek to vyhodnotil následovně : Hmm dobrý začátek ........................................Nahá Izumi !!!! .........šukačka.....šukačka....šukačka.................................. (tady jsem klimbal).................konec. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Koi no tsumi / GUILTY OF ROMANCE / Vinou lásky) - Jen další (a už asi pátá) špatná Asie na festivalu za sebou... - 2. 7. 2011 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 30% ()
Bože, jak hluboko jsem klesla aneb názorná ukázka, kam může člověka dovést tělo probuzené po dlouhém sexuálním půstu. Shibuya z jiné stránky, než jakou známe z cestopisů a dvojí život počestných žen. To všechno zasazené do příběhu, který mě rozhodně nenudil. Jenom ten horor mi k tomu moc nesedí. ()
Tak trošku novodobé pinku eiga s kriminální, mrazivě vyhlížející zápletkou a intelektuálními vložkami (kolem kterých se neustále krouží a mluví náznakem, viz ve filmu tolikrát zmíněný "otcův" Zámek). Dost možná i kritické pojednání o soudobé japonské společnosti a přiznané i nepřiznané (tedy skrývané) realitě / rolích v ní, touze, přesto přese všechno ale jen průměrný film s japonsky nadprůměrným poprsím a krásnou ukázkou vodního sportu, kterou mohl celý film s klidem na duši skončit... │60% ()
Musím říci, že japonský přístup k sexu mi připadal vždycky poměrně zajímavý. Pravda, takhle z druhého konce zeměkoule se zdá trošku odlidštěný a zbavený citů (o macho/sexismu nemluvě), ale ten jejich obecný přístup: "Máš to rád, tak to prostě dělej, o nic nejde, je to lidské," je docela sympatický. Na Koi no tsumi jsem zíral doslova s otevřenou hubou, docela šíleně pojatý příběh o hledání sebe samého, vlastní osobnosti a svobody i skrze ne zcela příjemné a obecně mile přijímané okolnosti a situace. Erotický film? Thriller? Psychologický horror? Sociálně-kritické drama s příměsí Kafkovského absurdna? Všechno tohle a všechno jednotlivě zvlášť. Japonsko je zvláštní kultura se stejně zvláštním přístupem k mezilidským, milostným a genderovým vztahům. V Koi no tsumi je to nádherně reflektováno, jak kriticky tak i obecně. Snad i v tomhle ohledu mě naprosto rozsekaly tři scény. První, v níž chlápek donutí hlavní hrdinku telefonovat se svým manželem a při tom jí souloží, druhá, v níž matka vedlejší hrdinky vypráví o jejím otci/svém manželovi a ní samotné a třetí, kdy si hlavní hrdinka přičupla a vymočila se před dvěma malými školáky, to jsem normálně spadl z křesla. Nejde mi, samozřejmě, ani tak o ten sexuální podtext všech scén, jako o ten obecný. Koi no tsumi je fakt zážitek, který chci a hodlám ještě několikrát absolvovat. Tohle fakt vřele doporučuji. Nejen úchylům. ()
Thrillerům s přívlastkem "erotický" se vyhýbám obloukem, protože jsou většinou silně dementní. Ale tenhle mě naopak přitáhl jako magnet, jednak jménem svého režiséra Šiona Sona a druhak i hlavní herečkou, která se mi líbila už v jeho předchozím Cumetai nettaigio. A šílení Japonci mě opět nezklamali! Rozjezd byl sice trochu pomalejší až meditativní, ale o to víc mě potom potěšilo až nadchlo hysterické finále. A dokonce to bylo opravdu i trochu erotické, jelikož krásná Megumi Kagurazaka svoje půvaby příliš neskrývala. Ale ještě víc než erotické to bylo estetické, místy až artové - výprava, barvy, hudba... úžasné bylo třeba pomalé dunění japonského bubnu ve zvukovém pozadí některých scén. Jen rozklepaná kamera mi občas vadila, ale zážitek z filmu mi to naštěstí příliš nezkazilo. ()
Svet Šiona Sonoa je veľmi smutný. Postavy v ňom sú tragické, zúfalé a po všetkých stránkach odsúdené k záhube. Degradácia ľudských hodnôt, vnímania, morálky a citu je v tomto svete servírovaná na obrovských tanieroch. Núti nás ako divákov byť konfrontovaný so svetom, aký nám nie je ani zďaleka povedomí. A jeho kontroverznosť často krát vyústi v dôležitú myšlienku. Guilty of Romance je daddy issue film. Vďaka nádherenej Megumi Kagurazaka, pre ktorú mám neuveriteľnú slabosť som nevedel odtrhnúť od filmu oči. A film funguje. Na rovine emotívnej, deštruktívnej, erotickej aj myšlienkovej. Detektívna zápletka odsunutá až do tretieho plánu, trocha celkový koncept narúša. A preto sa bohužiaľ stalo, že po nutnom dejovom zvrate - kedy prichádza na rad vysvetlenie a uzatvorenie celého príbehu, sa film rozpadá a dáva zabudnúť na perfektne vykreslenú prvú časť. Tá je naozaj bez jedinej chyby. Ale filmy aké točí Šion Sono by ťažko našli konkurenta. Pre mňa ďalší dôkaz režisérovho majstrovstva, ktoré stále nenudí, ale prvýkrát začína byť miestami priveľmi samoúčelný. ()
Hodně smíšené pocity. Hned na začátek mě zaujal vizuál a celkové zpracování filmu. Příběh také nebyl první hodinu vůbec špatný, ale po tom se to zvrtlo ve velmi zbytečné kontroverzní scény, které se mi sem prostě nehodily, plus celkem dlouhá stopáž tomu moc nepomohla. Celkové význění je malinko lepší průměr. ()
Můj letošní král festivalu ve Varech!! Velká spokojenost 4,5* ()
Nejpřístupnější a nejvšestrannější Shion Sono. Motiv filmu je střídmější než v případě Suicide clubu nebo Studené ryby, ale budování atmosféry a postav jde Sonovi stále perfektně. Film k vínu na hezký zbytek večera to není, spíš destruktivní drama smíchané s pořádně naturalistickou kriminálkou. Ovšem ta typická žánrová koláž je tentokrát u Sona slabší než u předchozích snímků. ()
Za ukončení musím snižovat. Do té doby celkem slušná jízda, jenomže ten konec byl fakt Šionovsky pošahaný a na to nejsem stavěný. Baví mě trochu jiný styl psychopatů. Jinak zajímavost. když se od nás při návštěvě Japonska odtrhávala jedna parta a jela přespávat jednu noc do Tokia, tak přespávali zrovna v hodinovém hotelu (mysleli si, že to je normální hotel), který je ukázaný i v tomto filmu xD. ()
Filmařsky opět čirá symfonie sladěnosti a vizuální nápaditosti. Ale přece jenom jak už jsem od toho Shiona něco viděl, tak už to není ten wow efekt jako poprvé. Nicméně uznávám, že podobně sugestivně (nebo pouze prasácky explicitně?) by to asi nikdo jiný nenatočil – nebo alespoň v tuhle chvíli mě nikdo nenapadá. Netvrdím, že je to od začátku do konce samoúčelné, tady se určitě nabízí interpretace v duchu sexuální frustrace a toho, co „všechno se může stát“, když dojde k „probuzení“ a až kam může počáteční touha po občasném pichu zajít (navíc, když se Vás ujmou ti správní lidé, že…). Je to diametrálně odlišná tvorba od Evropy či Ameriky, která má vlastní pravidla a vůbec si neláme hlavu s jakýmikoli hranicemi. Vždy mi bylo blízké porušování zavedených postupů, konvencí a samotné umění šokovat či znechutit diváka (ať už přímo vizuálními prostředky nebo pomocí psychologického teroru), leč zde jsem měl občas pocit, že je prostě potřeba šokovat za každou cenu na úkor větší dějové sofistikovanosti či většího přesahu. I tak ale nářez jako sviňa.) ()
Kolem hororu to šlo hooodně velkým obloukem, ale jako erotické drama je to více než poctivé. Přeměna hlavní hrdinky se povedla nicméně nejlepší postavou zaručeně byla profesorka, ta dokázala opravdu překvapit :-D ()
Šion Sono opäť nesklamal. Cit pre vizuálnu stránku rovnako ako aj nápadité a kontroverzné zápletky tu nechýbajú. Je to presne šité jeho niťou až na jeden dôležitý fragment. A to je ten komediálno, morbídno-bizarný. Ktorý sa tu nenachádza. Snímka pôsobí veľmi vážne a chladno, hoci sarkazmus, ktorý Sono bežne predvádza vo svojich filmoch, si to pýta. Áno je to iné a originálne ale ruku na srdce. Príbeh o slušnej žene básnika, z ktorej sa náhodou a bez nátlaku stane super-luxusná a super-lacná prostitútka, by nemal byť až tak vážny. ()
Keď sa raz vrátim na Zem.... Nie nechcem sa vrátiť :(((((((( ()
(Hodnotenie 3,5) ()
Film je označován za intelektuální onanii nad mrtvým tělem prostitutky. Ano, Sion Sono těká od bradavky k bradavce, ale vyhřezlé sperma utírá nikoli papírovými kapesníčky, ale stránkami vytrhnutými ze spisů Nietzscheho, Hegela či Schopenhauera. Což vás může přivést k domněnce, že Japonci jsou velmi zvláštní rasa. Krutá, bezcitná, ale tak, tak zajímavá. ()
Dvě uřvané děvky, každá jinak a obě úplně stejně iritující. Dojem mi spravila až klidná a vyrovnaná matka Mitsuko. Na rozdíl od ostatních Sonových filmů tenhle postrádá něco, co člověka přimrazí k židli a nenechá v klidu od začátku do konce. Náboj v sobě nemá ani nechutná růžová barva, ani nechutné tělesné ostatky. Nechutně jsem se u toho nudila. ()
Ostré psychodrama z kategorie "na večer s přítelkyní/rodinou raději ne" s osvědčeným Sonovo rukopisem. Skvěle zahrané a líbivě natočené. ()
Ve Studené rybě jsem objevil tuhle vnadnou japonskou herečku (Megumi Kagurazaka), tak jsem hledal další její počin a když jsem našel mix horor/erotický, tak nebylo co řešit a s nějakým svlékáním podprsenek se dalo počítat. Né, nejsem úchyl a neujíždím si na nahotě jen jsem chtěl vidět tuhle herečku zcela odhalenou a v tomhle žánrovém mixu mě to i zajímalo o co půjde. Bylo to rozdělené na zajímavé a odlišné úsekové částí, které do sebe na konci zapadli, jak puzzle a hlavně díky už několikrát zmiňované herečce a hlavně jejím kozám mě to udrželo v pozoru až do konce. Dávám 80% ()