Obsahy(1)
Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Nikdy jsem semafor a jeho tvorbu nějak moc nevyhledával, ale tohle je prostě krása pohledět. Pár herců/zpěváků, kteří vám dávají tolik energie, navíc v něčem, co má dokonce i svůj příběh. Hodně jsem si to užil, hlavně i proto, že ty písně, které zde uslyšíte a které nejsou obecně známé, jsou zábavné a živé. ()
Takový malý muzikál. Povedené a zábavné. ()
Tohle se mi líbilo. Doprovázené spoustou skvělých písniček od Suchého a Šlitra.75%Přístupnost:přístupný ()
50 % - ale len preto, lebo to vzniklo v 60. rokoch, ked cs kinematografia tocila najlepsie filmy a za druhe preto, lebo to natocil Milos Forman /Prelet nad Kukaccim hnizdem, Vlasy/. ()
Dobře placená procházka je hudební ztřeštěností pánů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Divadlo Semafor bylo v tehdejším čase oblíbeným kabaretním zastavením, Ján Roháč byl tamtéž dvorním režisérem, Miloš Forman byl věrným příznivcem i stoupající hvězdou a Jaroslav Kučera zručně zachytil poezii v obraze. Ať si někdo televizní film označuje za muzikál a další mu říká opera buffa, pro mě jde o lehkou burlesku se zpěvy. Hudební složka si laškovně pohrává a můžeme jí říkat třeba jazz. Když pominu Suchý zpěv nosem, jež mi stále voní nevábně, zastávám rezervovaný postoj k textové skladbě. Vtipná nápaditost neschází, ale slova občas marnivě vzhlíží samy k sobě a samovolně trestají nejen výslovnost, ale také eleganci i plynulý tok zaujetí. Zvolená slovní spojení povstávají v podrážděném žaludku, víří smetí a zahnívají uprostřed vět. Nejmladším hlasem je Uli (René Gabzdyl), mladý muž ve všední nudě manželského svazku. A rozvod se zdá být vhodně načasovanou příležitostí. Nejkřehčím hlasem je Vanilka (Eva Pilarová), mladá žena v nudné všednosti stavu manželství. O nápadníky nouze není, ryzí láska není podstatná. Nejpřizpůsobivějším hlasem je advokát (Jiří Šlitr), větřící možnost profesního úspěchu. Rozvod má být zábavnou hrou a o peníze jde na prvním místě. Nejvychytralejším hlasem je pošťák (Jiří Suchý), tvrdě dotěrný a škodolibě zákeřný vtipálek. Pracovní povinnost udržuje jen stěží, poletuje, uhýbá a všem se bezostyšně vysmívá. Nejhodnotnějším hlasem je teta Brockefellerová z Liverpoolu (Hana Hegerová), Vanilčina bohatá příbuzná. Nadmuté dědictví je lákavou předností, a i když o lásku není nouze, čas stejně nepřemůže. Jediným nosičem vody je Vladimír Hrabánek. Dobře placená procházka je autentickým záznamem dobové zábavy. Hudba se propojuje s jízlivostí, hra je svázána s hlasem, obraz veršuje černým i bílým kvítkem a Semafor svítí zeleně. Touha po bohatství se zvětšuje a krajina nejkrásnější je brána frontálním útokem. Obraz skví se nádherou, slova zbytečně kornatí. ()
Jednotlive pisnicky pekne, jako film to ale nefunguje. Humor Sucheho a Slitra nevyhledavam a tento televizni film, i pres Formanovu rezii me nezaujal. ()
Mě se to nelíbilo,písničky jsou disharmonické, texty účelové slepence,snad jedině mě bavilo se dívat na semaforáky..Přesto právě za Suchého a Šlitra dávám tolik,kolik dávám... ()
Dokument doby. Ateliérové dílko, vězící formálně v semaforských žánrových stereotypech a inspiračních zdrojích. Úchvatný úvod vstupním číslem zdobí filmovou i pozdější divadelní (2009) verzi, zbytek dohrají klasici i nejpodivnější ze všech tet se svým bločkem. ()
Při prvním slédnutí cca před 20 lety sotva ***, ale časem a vícero "zkouknutími" stále víc doceňuji a oceňuji poezii textů pana Suchého, lehkost Evy Pilarové, šarm Hany Hegerové (písnička PROČ JE TO TAK je jedna z nekrásnějších od Š+S!).... ()
Špatné, špatné, špatné a slušná Hana Hegerová. Tuším že jsem ještě neviděl muzikál s tak šroubovanými písničkami. Občas se snad ani nezpívá, jenom recituje na hudbu a to ve verších které k sobě za prvé nepasují a za druhé se do melodie "nevejdou". Ze začátku mi to trhalo uši a pak hlavně iritovalo. ()
Za film se mihnou asi 4 věty jinak se pořád zpívá a mi trochu vadilo. Chtěl jsem tomu dát už 2*, ale jak přišla Hana Hegerová a její úžasný hlas...Tak jsem musel přidat. Pro milovníky starých filmů a obzvlášť muzikálo by to nemělo být opomíjeno. Já muzikál osobně moc nemusím, ale kdo viděl Formanovo "Hair", tak si říká že to bylo rozhodně lepší (více se tam mluvilo). ()
Televizní inscenace komediální "opery" Jiřího Šlitra na slova Jiřího Suchého si vystačila se dvěma pokoji v jednom bytě. Nezaměnitelná, svébytná semaforská hudba i hravé, mnohosmyslné texty (souhrnně "poetika") nemusí sednout každému, já i přes vynikající přednes u některých delších výstupů dost koukal na hodinky. V divadle naživo by to zajisté byla jiná káva. ()
Ze srovnání s šantánem a klarinety vychází (aspoň pro mne) jednoznačně nejlíp. Nejsilnější koncentrát S+Š. Sice mi chvíli trvalo si přivyknout (napoprvé jsem vypnula po 20 minutách), ale nakonec se mi povedlo najít si tam i to kýžené cosi navíc. Třeba ten nahořklý kontext vlastně skoro všech velmi sobecky jednajících postav. Nebo třeba ta krajně nejasná postava telegramonoše. Ona to vlastně žádná komedie není... ()
Nevedel som, čo môže znamenať buffo, dnes by sme to už nazvali normálne muzikál. Na to, že ide o 50 rokov starý muzikál, som sa nečakane dobre pobavil. Vo filmovej podobe mal šťastie na výbornú réžiu, kameru aj strih a o to viac vynikli spevácke čísla, ktoré boli profesionálne zvádnuté. Všetko prebieha s hudbou a spevom, takže speváci sa nemuseli premáhať k hereckým výkonom, ktoré v iných muzikáloch bývajú veľmi rozpačité. ()
Tohle jsem zkoukl jen z úcty k nejlepšímu českému režisérovi všech dob, Miloši Formanovi. Bohužel se potvrdilo, že to není můj šálek kávy. ()
Viděno jen na základě zkompletování Formanovy filmografie. Semafor, Suchého i Šlitra respektuji, mám rád některé jejich již dávno zlidovělé písně, ale v případě této veselohry či muzikálu bylo vše právě naopak . Texty jsou vyloženě jalové, občas nerýmy doslova tahají za uši a přehršel všech lálálá a jéjéjé místo slov mě nevýslovně iritoval. Herecky se to profiluje lehce nepříjemně pitvořivě, načež vše ještě dorazí mně velmi nepříjemná Hana Hegerová. Na tento počin legendární dvojice S&Š nebudu vzpomínat v dobrém. ()
Dobře placenou procházku považuju za asi nejzdařilejší semaforský film. Mírnou slabinou jsou dva představitelé hlavních rolí mladých manželů. Eva Pilarová je skvělá jazzová zpěvačka, ale jako herečka na mne nevyzařuje pozitivní energii a René Gabzdyl teměř žádné charisma pro změnu nemá. Naopak, oba semaforští protagonisté jsou v inscenaci velmi dobří, i když Šlitrovu výkonu asi chybí zpětná divácká vazba, a tak sem tam něco vyzní hluše. Hudba, texty, autorský vklad S+Š a obou režisérů = 85%. ()
1 - 2 povedené písničky za celý film na lepší hodnocení nestačí. Bylo by lepší, kdyby herci alespoň část dialogů raději odříkávali, než vše nuceně zpívat. Takhle vznikají podivné melodie, které tahají za uši. Ale jestli to měla být parodie, tak dejme tomu, ale to jsem se zase málo zasmál. Ještě k tomu zpěv pochybných kvalit pana Gabzdyla. Chvílemi jsem se musel trochu přemáhat, abych to vůbec dokoukal. Ale píseň Haleluja je opravdu skvělá. ()
Ten kdo viděl pouze reinkarnovanou divadelní adaptaci, o hodně přišel. Řadím tenhle film mezi klenoty československé kinematografie šedesátých let. Filmový muzikál napěchovaný skvělými hudebními čísly, plný neopakovatelného humoru a hlavně poezie pana Suchého a chytré hudby pana Šlitra. Není sice tak divácky vděčný jako "Kdyby tisíc klarinetů", ale je jazzovější a poetičtější. Představitelé titulních rolí nejsou sice zrovna dvakrát dobře vybráni, ale pošťák pana Suchého a tetička paní Hegerové vše zachraňují... Režiséři Roháč a Forman - na jedničku... ()
Nevzalo mě to tolik... ()