Barbora Hlavsová
Barbora Hlavsová
Režie:
Martin FričScénář:
Karel SteklýHrají:
Terezie Brzková, František Smolík, Jiřina Štěpničková, Rudolf Hrušínský, Jindřich Plachta, Jaroslav Průcha, Vladimír Řepa, Stella Májová (více)Obsahy(1)
Všeobecně vážený ředitel maloměstské záložny Hlavsa se kvůli své rozmařilé a zhýčkané ženě dopustí zpronevěry, a když se situace nedá zachránit, zastřelí se. Jeho matka, prostá vesnická žena, se ujme ovdovělé snachy i dospívajícího vnuka s podmínkou, že jí oba pomohou všechnu škodu nahradit. Pro městskou dámu je tvrdá vesnická práce utrpením. Stejně tak pro mladého Boříka, nadaného pianistu, který se těžko vzdává snů o umělecké dráze... (ČSFD)
(více)Recenze (48)
Krásný herecký koncert Brzkové a Štěpničkové, jedno z nejlepších dramat čtyřicátých let, kupodivu ani děj nijak zásadně nevybočuje z dnešních dnů - jenom těch hodných lidí by se našlo o mnoho méně. ()
Když pominu veselohry, tak jde určitě o jeden z těch lepších filmů v žánru filmových dramat, která byla natočena za protektorátu. Zpracování a herecké výkony na té nejlepší úrovni. Námět Jaroslava Havlíčka podle jeho románu Skleněný vrch je dobře převeden do filmového příběhu. Nemohu si odpustit poznámku k názoru o přeslazenosti filmu. V roce 1942 těžko hledat náměty, které by německá cenzura nezavrhla. A navíc by to chtělo trochu úcty k filmovým umělcům, kteří točili ve své době kvalitní filmy. Bohužel právě oni téměř všichni doplatili na změny v roce 1945 a 1948. Někdo odešel do zahraničí, ale většina se musela vypořádat se zákazy činnosti. Každý, kdo se blíže zajímá o film, napočítá desítky lidí. ()
No páni, to bylo slaďoučce nasládlé a přesládlé. Medový perník, posypaný cukrem a politý marmeládou. Tfuj. Příběh ovšem, jako takový má zpočátku spád, pak je víceméně statický, ale na škodu mu to až tak není. Ovšem v závěru nastane v ději kličkování a na dotaz autorů "Co s tím?" bych řekl, že zahodit a zakopat. Takže pro toho kdo má dramata rád snad dobrý film, pro mne jen velmi slabý odvar. 221020118841/8841 ()
Silne romantizujúci film s tvrdou sociálnou až triednou témou. Doba vzniku predznamenáva sociálnu náladu v Československu, ktorá bola podhubím februára 45. Film veľmi pripomína štýlom o 2 roky staršiu Babičku, v ktorom hral aj Terezie Brzková aj Jiřina Štěpničková. Zhýralá mestská panička Klára Hlavsová s manželom a synom si užívajú pohodlného buržoázneho života. ale sa ako čoskoro ukáže, len vďaka podvodu. Proti nim stojí poctivá robotnícka trieda reprezentovaná "babičkou" Terezou Hlavsovou, ktorá svojou usilovnosťou a odriekaním splatí synov dlh v mene hrdosti a morálky. Syn Bořík koketuje s mestským dievčaťom, po prepuknutí aféry sa vzdáva štúdia na konzervatóriu a odchádza s matkou k babičke kde sa začne stretávať s čistým dedinským dievčaťom. Tu tvrdou prácou splácajú svoj dlh. Jeho matka je však príliš zhýčkaná opúšťa slzavé údolie a vydáva sa za svojho bývalého a bohatého nápadníka. Film má výbornú produkciu a veľmi dobré herecké výkony. Hudba dodáva scénam priehrštia romantizujúceho pátosu. Takže napríklad krízová scéna je sprevádzaná búrkou a zúriacim vetrom. Vzniká tak až rozprávková atmosféra podporená očividným čiernobielym rozdelením postáv. Veľmi mi však vadila tá triedna rétorika, ktorá neskrývane tryskala skrz príbeh. 70% ()
Tak tohle je opravdu nejlepší příklad toho, co se nazývá film s morálním poselstvím. Kdyby to byla jiná herečka tak by to snad vypadalo směšně, ale takhle člověk heroické snaze Terezie Brzkové v její životní roli opravdu uvěří. Dobrý je zde i Rudolf Hrušínský který se nakonec vrátí aby babičce pomohl....mě to teda dojalo. ()
Není sporu o to, že mravní výchova v Čechách a zřejmě v celé části světa, které se říká „euroamerická civilizace“ silně kulhá a že jakákoli morálka je už dávno v troskách. Ač je mi to velmi líto, nemyslím si, že film Barbora Hlavsová je to pravé ořechové, co by mělo napravovat žalostný stav morálky ať už v době vzniku filmu v roce 1942, tedy ve zběsilé době třetí říše, nebo ve zběsilé době dnešní. Podvodník Hlavsa byl vysokým bankovním úředníkem a podvedl své kolegy, tedy jiné „vrahy z Wall Streetu“. Nevidím nic morálního v tom, že jeho zločin chtěla napravovat stará dobrá žena z chaloupky. Spíše naopak. Tím filmem elita ukázala prostým lidem kam patří, stejně jako jim to po staletí ukazovala církev. Jinými slovy: „Morálka je jenom pro chudé“. Proto jsou také chudí, že? Dnes už se elita vysvětlovat ani nepokouší, protože lidé jí už stejně dávno nevěří. Experti přiznávají, že se v České republice za poslední roky propraly desítky miliard korun (někteří hovoří o stamiliardách) a že patřičné instituce jsou v boji proti legalizaci špinavých peněz prakticky bezmocné protože ty opravdu velké zločince, kteří v Česku perou špinavé peníze, nebo jejich praní kryjí, je třeba hledat mezi bankovními špičkami a politiky. Jenže tak tomu v dějinách bylo, je a bude. Má snad tenhle Augiášův chlív napravovat prostá žena z chaloupky? Podle mne není film Barbora Hlavsová „filmem s morálním poselstvím“, jak zde kdosi píše, nýbrž spíš výlupek amorálnosti a pokrytectví. Hvězdičky dávám za dobré herecké výkony. ()
Film o osobní zodpovědnosti, cti a dobrém jménu rodiny. Proto jej mnozí současníci nemohou nikdy pochopit. ()
Reklama