Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrají:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi (více)Obsahy(1)
Po obrazově i hudebně atraktivní road-movie Tady to musí být (2011) sahá Sorrentino po osvědčených prostředcích svého jedinečného filmového stylu a opět přináší vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí "třpytivé" vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (500)
Hromada myšlenek, kopa názorů a brutální směska filozofování. Do toho vizuálno, nad kterým se musí rozplynout nejedna oční bulva. To všechno beru, ale zároveň to na mě při prvním shlédnutí nebyla vůbec jednoduchá filmařina. Určitě si to pustím ještě jednou...někdy. Teď prosím, dejte mi čas, abych si pořádně uvědomil to, co jsem vlastně viděl. Velká nádhera je šílená kritika jedné společnosti. Pomíjivosti, arogantnosti, marnotratnosti...a některé scény svým šílenstvím nevypudím z hlavy nejspíš nikdy. ()
"Typický art," chtělo by se napsat, ale protože se nerad vyjadřuju ve frázích, přïšel jsem na to, že pro tento typ snímku musí být divák naladěn na tvůrčí záměr víc, než u jiných, jinak onen nefilmový styl, jak vystřižený ze sbírky citátů, unaví. Počinu si vážím, ale o odcizení uprostřed opulentních orgií se dá točit i uvážlivěji. ()
„È solo un trucco.“ Sorrentino navazuje tam, kde Fellini skončil. Výměna pohledů mezi Jepem a dívkami z klášterní školy, oddělenými od hrdiny mříží, nápadně připomíná závěr Sladkého života. Zatímco ale Marcello do světa římské smetánky teprve pronikal, Jep Gambardella již pronikl, prozkoumal a (pozdě) pochopil, že autentický život se odehrává na druhé straně. Na druhé straně nejen ve smyslu prostorovém, ale i časovém – útočiště před všeprostupující prázdnotou hrdinovi skýtají vzpomínky na dětství, kdy ještě nevěděl, kdy teprve poznával. Jestliže jej jeho flâneurovské bloudění, jehož jsme svědky, něco naučí, pak skutečnosti, že sami sebe a svůj vlastní příběh popřít nemůžeme. ___ Nikoli přímá konfrontace s náboženskými symboly, ale setkání s nevinností (dívky, líbající se milenci) a s plynoucím časem (časosběrný fotografický projekt), krátká nahlédnutí do reality, která je stejně prchavá jako krása nebo láska, jsou duchovně nejhodnotnějšími okamžiky Jepovy profánní existence. Pár vteřin trvající střetnutí Fanny Ardant, která si s sebou elegantně nese postavy ze všech filmů, v nichž kdy hrála, vydá za hodinovou návštěvu kostela. Během těchto momentů si Jepe snad uvědomuje, že možná zná každého a může se dostat kamkoli, ale že pro něj přesto zůstávají hodnoty těžko dosažitelné, o něž má smysl usilovat. ___ Velká nádhera je filmem doby a společnosti bez narativního potenciálu. Veškeré příběhy již byly odvyprávěny, zbývá jen cyklické přehrávání známých situací, mechanické obměňování herců, rolí a rekvizit. Všechno, pohřeb nevyjímaje, je pouze performance. Čas a pohyb se staly irelevantními. Sorrentino přesto dokázal natočit o světě popírajícím dvě základní charakteristiky kinematografie film pulzující životem. Byť jde o život, který nemá směr. ___ Díky neustávajícímu pohybu kamery, překvapujícímu střídání typů záběrů (různé druhy jejich návaznosti by vydaly na samostatný rozbor), vsazování nečekaných objektů do mizanscény a živému soundtracku, který nedělá rozdíly mezi Bizetem a italským popem, nepřestává Velká nádhera plynout a nedovolí vám odejít z kina, dokud skutečně nedozní poslední tón. Teprve poté můžete zpracováváním naznačených myšlenek začít vyplňovat prázdný prostor, který před vámi byl rozprostřen. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Sandiego ()
║Rozpočet €9,2milióna║Tržby USA $91,054║Tržby Celosvetovo $12,364,000▐ niekto chcel byť strašne originálny pri tejto hre na umenie, kde chcel odovzdať úžasnú výpoveď hýriaceho starca doplnenú s vizuálnym podmazom ale postupne to len čoraz viac nudí keď sa to výdatne nikam neposúva, prehodnotený film /40%/ ()
Epizódky z života rímskej smotánky, ktoré sú samé o sebe filmárskym glamourom. Obrazový klienot, abstraktný nielen vizuálne, ale i obsahovo. Na jeden raz sa to vstrebať nedá, to množstvo myšlienok a reflexií vyžaduje opätovné zhliadnutia. A aj keby ste ich opätovne stále všetky nepobrali, zostanete atmosférou a eleganciou filmu omámený. Súhra kamery a strihu, nad ktorou zostáva rozum stáť. Sorrentino je mimozemšťan. Úvodná diskopárty Veľkej nádhery schováva celého Veľkého Gatsbyho do vačku. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (7)
Související novinky

Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který…

Startuje zimní přehlídka Best Film Fest
Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádájí od 10. do 16. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2015 za jednotné…

22. Dny evropského filmu
Hlavní část letošního ročníku festivalu proběhne v Praze 9. - 16. 4. v kinech Světozor, Lucerna a Royal, v Brně pak ve dnech 17. - 20. 4. v kině Scala. Ozvěny Dnů evropského filmu se budou konat v…

Itálie na nic nečeká
Především díky senzačnímu mezinárodnímu úspěchu Velké nádhery se dostává italské filmové produkci v posledním roce velké pozornosti, důvěry sponzorů a zástupci domácí scény se snaží, aby tento úspěch…
Reklama