Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po obrazově i hudebně atraktivní road-movie Tady to musí být (2011) sahá Sorrentino po osvědčených prostředcích svého jedinečného filmového stylu a opět přináší vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí "třpytivé" vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (501)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Nevím proč, ale tenhle film na mě působí mrtvě, neživotně. Přitom já ulítávám na metafilmech, které se obracejí do minulosti a historie kinematografie, když mi přijdou povedené. Navíc Fellinoho mám moc rád a Dolce Vita od něj úplně nejradši. Ale tohle je jenom zastydlá, řemeslně slušná z nouze ctnost, co se mi snaží vetřít do přízně líbivými obrázky. Fakt že ne, po hodině už to jenom nudí. Navíc se Sorrentino, stejně jako v minulém Tady to musí být, snaží dát velmi okázale "návod na život", což mi přišlo svou polopatičností až trapné. (A Fellini to nikdy nedělal - vůbec si, a můžete to nazvat mojí namyšleností, myslím, že Sorrentino Felliniho moc nepochopil. Fellini nebyl artový kýčař, co záměrně natahuje filmy a utápí se v jejich sebou nabízené kráse.) ()

giblma 

všechny recenze uživatele

La Dolce vita 2013, jen je všechno rychlejší, extrémnější a člověka už dnes nešokuje ani performerka s červeným ohambím, která si rozbíjí hlavu o zeď. Zatímco ale Marčelo pomalu upadá a nevšímá si, jak se mu vše sype pod rukama, bonviván Jep si je prázdnoty dobře vědom a povýšil ji na svou životní filozofii. Chudoba se žije, o chudobě není třeba mluvit. On si ale vybral druhou stranu a přestože by možná mohl být šťastný, kdyby se svou družkou u televize popíjel červené, on půjde spát až za svítání. Přestože jsou opuletní večírky většinou trapné a bizardní, sem tam mezi nimi ona nádhera života probleskne. Nádhera života ze života, bohužel z toho našeho. Zdravím všechny své kavárenské povaleče, třeba se taky časem propracujem k apartmánům naproti kolosea. Alespoň, že my ještě nejsme staří a třeba se dokopem k něčemu většímu než akademicko-intelektuálním rozhovorům... V tomhle jsem zatím Marčelo, tak snad ještě na pláži slyším. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Okouzlen krásami Říma i ženského těla obchází stárnoucí spisovatel známé ulice a místa, potkává známé tváře, je přesycen všedností a přece v ní nachází nitky nevšenosti.Ten ironický okrývač nevlídné pravdy mě začal bavit hned na začátku. Pokud se chci v současnosti podívat na zajímavý film, vyberu si Paola Sorrentina, zatím mě nikdy nezklamal. Jeho způsob vyprávění připomíná trochu Tarkovského a Godarda, ale oprvadu jen připomíná. Má vlastní způsob vyjádření, kterému bytostně rozumím, používá mluvu, která je mi vlastní. Opravdu veliká nádhera!! ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Vstrebať všetky odkazy a myšlienky z tohto filmu na jednu šupu je snáď nemožné. Obsahovo hlavne abstraktný snímok je natočený opantávajúcou režisérskou zručnosťou. Plný kúzla, ktorá pramení z kombinácie kamery, strihu a hudby, rovnako správne načasovanej reflexie. Je pravda, že film je dlhý, ale atmosféra jednotlivých scén v tomto prípade vyžaduje pomalú plynulú stopáž, žiadne náhlenie. Prelínanie vážnejších zamyslení a výsmech talianskeho snobizmu zvládnutá bezchybne. Večierky, slepá bezstarostnosť a životný hedonizmus versus chudoba, bázeň a rešpekt pred duchovnými hodnotami bola pre mňa najsilnejšie podaná cez hudobné spracovanie, ktoré je samo o sebe klenotom filmu. V neposlednom rade zo zástupu figúrok a celebrít Toni Servillo zahral svoje to najlepšie čo som od neho mala možnosť vidieť. Skratkovito film artový, dlhý, s abstraktným presahom pre náročnejšie divácke očko. Treba správnu náladu, pokoj, rozvahu a veľa času na vzhliadnitie, uchopenie a vstrebanie. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Už to tady bylo. Velká nádhera je zcela zřetelný hold proslulému Felliniho snímku Sladký život a srovnání s tímhle kouskem se přímo nabízí a přinutilo mě po letech se k Felliniho nejspíš nejslavnějšímu snímku vrátit. Paola Sorrentiniho považuju za nejlepšího současného italského režiséra, který dokáže s obrazem a herci vykouzlit fantastické zážitky. Pokud jde o formu, tam myslím si Felliniho spolehlivě překonal, v tom je totiž Sorentino opravdu brilantní, pokud jde o obsah, tam pro změnu Fellini spolehlivě porazil Sorrentina. Viděl jsem krásně nasnímané obrázky, viděl jsem dekadentní scény ze života dnešních italských intelektuálů i těch, co si na ně snaživě hrají, ale celkově netuším, co mi vlastně Sorrentino chtěl sdělit. Oceňuju soundtrack a písničku Far l'amore jsem si doma opakovaně pouštěl a užíval, scény z párty pak působí jako skvělý videoklip k písničce, ale při sledování filmu jsem se spíš nudil a výsledných 50 % celkového dojmu a slaboučké 3* představují tak nějak kompromis ve vztahu k dílu, se kterým si, upřímně řečeno, nevím rady. Paolo Sorrentino umí mnohem líp a když chce, dokáže i něco sdělovat. Tady se mu to v mém případě nepovedlo... ()

Galerie (40)

Zajímavosti (7)

  • Film je venovaný pamiatke slávneho talianskeho hráča rugby a tiež novinára Giuseppe D'Avanza - dobrého priateľa režiséra Paola Sorrentina, ktorý zomrel počas produkcie filmu. (MikaelSVK)
  • Snímek získal v roce 2013 v Berlíně Evropskou filmovou cenu, tzv. "evropského Oscara", pro nejlepší film, nejlepší režii pro Paola Sorrentina, nejlepší mužský herecký výkon pro Toniho Servilla a nejlepší střih pro Cristiana Travaglioliho. (trojúhelník)
  • Když vychází Orietta (Isabella Ferrari) z bazénu a sáhá po ručníku, je na zemi vidět mokrá cestička od bazénu k lehátku a do domu. (AlekiCornski)

Související novinky

Kino Světozor slaví Patnáct let

Kino Světozor slaví Patnáct let

14.05.2019

Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)

Startuje zimní přehlídka Best Film Fest

Startuje zimní přehlídka Best Film Fest

10.12.2015

Pražská kina Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádájí od 10. do 16. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé poloviny roku 2015 za jednotné… (více)

22. Dny evropského filmu

22. Dny evropského filmu

03.04.2015

Hlavní část letošního ročníku festivalu proběhne v Praze 9. - 16. 4. v kinech Světozor, Lucerna a Royal, v Brně pak ve dnech 17. - 20. 4. v kině Scala. Ozvěny Dnů evropského filmu se budou konat v… (více)

Itálie na nic nečeká

Itálie na nic nečeká

29.06.2014

Především díky senzačnímu mezinárodnímu úspěchu Velké nádhery se dostává italské filmové produkci v posledním roce velké pozornosti, důvěry sponzorů a zástupci domácí scény se snaží, aby tento úspěch… (více)

Reklama

Reklama