Režie:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Lele MarchitelliHrají:
Toni Servillo, Sabrina Ferilli, Carlo Verdone, Carlo Buccirosso, Isabella Ferrari, Giorgio Pasotti, Franco Graziosi, Serena Grandi, Luca Marinelli (více)Obsahy(1)
Po obrazově i hudebně atraktivní road-movie Tady to musí být (2011) sahá Sorrentino po osvědčených prostředcích svého jedinečného filmového stylu a opět přináší vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Příběh stárnoucího spisovatele a novináře Jepa zasazuje Sorrentino do prostředí "třpytivé" vysoké smetánky podmanivého Říma a po vzoru filmových velikánů Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho podává kritiku současné společnosti, žijící v povrchnosti, přetvářce a zaslepenosti. Zoufalý Babylon zbohatlíků, politiků, zločinců, filmových hvězd, umělců, intelektuálů, ale i komplikovaných i nestálých vztahů ožívá v starověkých budovách a gigantických vilách Říma a sledujeme ho očima rozčarovaného Jepa, věčně se utápějícího v poháru gin tonicu a ve víru nekonečných party. A nad tím vším stojí Řím jako krásná, avšak mrtvá diva. (Film Europe)
(více)Recenze (504)
Absolútny súhlas s POMO. ()
Velká nádhera, název filmu, pro mě i hodnocení filmu samotného. Fellini by měl radost a radost máme i my, neb takových filmů se točí jako šafránu. Přes delší stopáž nenudí. Hudba a visuální stránka jsou vynikající. ()
La GRANDISSIMA bellezza! Zaslúžený Oscar. O nádherných filmoch je písať zbytočné. Veľkú nádheru treba vidieť a nechať si labužiť zmysly tou umeleckou dokonalosťou. ()
Tak už jsem to konečně taky viděl. Skoro se vším, co ten film vyjadřuje, se dá souhlasit - lidé jsou dnes povrchní, cyničtí, líní. Každý větší úspěch na jednu stranu vyžaduje vynaložení značného úsilí a odříkání, na druhou ve výsledku stejně většina lidí nepochopí, k čemu to všechno atd. Jenže to se mi zdá trochu málo. Samotný film je stejný jako Jep, všechny cynicky zkritizuje, ale co vlastně sám předvede? Samozřejmě především opojný videoklipový vizuál, tentokrát v módním barokním hávu (Michal Horáček by měl radost). Východiskem je podle Sorrentina skutečná, nikoliv proklamovaná víra, ať už v Boha, nebo v člověka. Jenže ta je zde podána natolik náčrtkově, že se to po tom všem cynizmu a vysmívání těžko dá brát vážně :) ()
Chvíli trvalo, než jsem se s těkavou a jakoby na pilu tlačící kamerou sžil (a vlastně se to asi nestalo vůbec), ale v té vizuální smršti a nádherném soundtracku je něco tak jímavýho, že mi ještě před závěrečnými titulky tento ne příliš originální příběh doslova uhranul. Dnes zažiji svoji smrt a ráno se probudím dočista nanovo! ()
Zamyšlení se nad smrtelností a nádherná vizuální stránka. Film u kterého budete těžko popisovat děj, přesto má co říct a čím okouzlit. ()
Lituji každé minuty věnované tomuto filmu. ()
Možno som plytké nevzdelané hovädo. Ale toto naozaj nie. Natočiť život nudných pseudointelektuálov znudených vlastným životom nezaujato a ukrutne zdĺhavým štýlom, to sa podarí len málokedy. A ešte to dostane všetky ocenenia, na ktoré si spomeniete. Jedna sakramentská nuda. Prepáčte, opakujem sa? Hovoril som už o to, že to bola sku..... nuda?! ()
Vizuálne porno, kde má Sorrentino dokonale premyslený každý jeden záber. Obrazová dokonalosť je zvýraznená soundtrackom, ktorý ušil na mieru tomuto filmu zrejme sám Catellani za asistencie Rebecchiho. Jep Gambardella je sympaťák s nadhľadom zľahčuje svoj život, svoje úspechy a mimovoľne sa prechádza, objavuje, rozpráva a očaruje v príbehu, ktorý nám Sorrentino rozpráva. Pôsobí ako päsť na oko rímskej smotánke, ktorá sa berie až príliš vážne. A preto ani vy neberte tento film príliš vážne, nechajte ho plynúť a možno vás unesie. ()
velka maniera, ale spravena naozaj s gustom, moze byt naozaj, moze. ()
Názov napovie,príbeh bohémskej rímskej partičky,ktorá je od 10 do 30 rokov za zenitom,a rieši uplne bežné problémy:-)zabalený do nadherného vizuálu a hudby.SPOILER - Highlight je scena pohreb:-) ()
Nádherně nasnímané reálie Říma i ženských těl. Tento film je nutné vidět na velkém plátně, v původním znění a dokonalém ozvučení. ()
Tak tohle je ten oscarový zázrak? Klasický evropský festivalový film. Věřím, že filmový kritici a tzv. "intelektuálové" budou nadšeni. Zdá se, že Itálie objevila svého druhého Felliniho. Někdy mám obavy, že se mnozí evropští filmaři ve své honbě za "velkým uměním" čím dál víc vzdalují realitě obyčejného diváka jakoby hnaní touhou po nové Nové vlně a vavřínech z festivalů v Cannes, Benátkách... Velká nádhera zaujme vizuální stránkou, obrazy Říma, sympatickým Toni Servillem, možná i jistou nekonvenčností (samozřejmě nechybí i konvence tzv. uměleckého filmu, třeba že v každém musí být někdo nahatý apod.), ale pod maskou kritiky římské společnosti, zbohatlíků, umělců a nevím čeho se skrývá prázdný a nudný film. Každý film má své diváky, ale já dávám radši přednost zajímavým dramaticky vyprávěným příběhům před touhle prázdnotou. ()
Toto je velmi mužský film a může si ho skutečně užít pouze trošku zralejší jedinec tohoto pohlaví. Slovy hlavního hrdiny, vynikajícím způsobem s lehkostí a grácií zahraného, po pětašedestátce najednou zjistíte, že na některé věci vám skutečně nezbývá čas. E solo uno truk. ()
Nejlepší film posledních hodně let, formálně i obsahově. ()
Tak to byl nářez! Paolo zase sbírá listy, palmy, různé sošky, jen kvůli tomuhle velkolepému projektu, který celkově nedává smysl. Kdyby se střihač trochu snažil, mohl by z toho udělat menší artovku tak, kde by jednotlivé scény na sebe logicky navazovaly. Takto se tam pořád střídá dvě stě osob, jednou jakože chodí po památkách, potom těch samých dvě stě osob vezmou a hodí je na střešní párty a tak pořád dokola. Zachraňuje to jen ten vtipný scénář, který jasně naznačuje, že Grande Bellezza je jenom o Servillovi a o znuděném světě kolem něj, ze kterého není úniku, protože jeho jediní přátelé z tohoto kolotoče nechtějí vyjít. Ale rozhodně to nemá takové grády, jak ta stagnující kamera zabírající pětiminutové sekvence plotů, fontán, zdí, kdy kameramani museli být akrobati, aby to dokázali snímat i hlavou dolů. Kdybych na to nešel s přáteli a neslyšel následně jejich vlastní postřehy, hodnotil bych mnohem níže. Kdo ví, takto bych časem mohl dát i tu třetí hvězdu... ()
Vizuální, zvuková a myšlenková lahůdka. Děj není zase tak podstatný. Divák odchází od filmu v hlubokém zamyšlení. Tedy alespoň já,pokud mohu mluvit za sebe. Film mi zůstal v hlavě a ne a ne jej vyhnat. Sorrentino si mne získla a je to další člověk, se kterým bych šel klidně na pivo. Nebo na kávu. Otázka: Co děláš? a odpověď: Já jsem bohatá. To vystihuje podstatu filmu. Jsou tam myšlenky, které se týkají každého z nás. Návrat ke kořenům. Zažít chudobu a ne jen o ní kecat. Atd. Je to lahůdka. Určitě si film pustím vícekrát. ()
dost priserny film. ale..toto bola taka predpriprava na film youth. takze ten treba vidiet. ()
Svět v obrazech. Téměř každá scéná z dlouhé stopáže by mohla skvěle fungovat i sama o sobě jako krátký film. Charismatický Toni Servillo v hlavní roli. Soundtrack, který zní v uších ještě pár dní po zhlédnutí. Na můj vkus ale přepálená stopáž. Ač je to z jednoho pohledu přehlídka velmi vydařených výjevů, celé pohromadě jakoby to občas drhlo a diváka ukolébávalo. A těch chvilek, kdy Velká nádhera trochu nudila, nakonec nebylo úplně málo. To třeba podobně koncipovaný Mulholland Drive jsem zhltnul, ani jsem nedutal. Nicméně po Velké nádheře ve mně zůstal taková dochuť jako po některých sladkostech, u nichž člověk neví, zda mu chutnají nebo ne a tak zkouší další a další kousky. Stejně tak na tento film se i přes moje poměrně nízké hodnocení rád podívám ještě jednou. Minimálně. Třeba mi nakonec zachutná. ()
Filmové dílo, které je zdánlivě o ničem, a přitom v podstatě o všem; samotná vizuální stránka je potom prostě fenomenální. ()
Reklama