Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (více)Obsahy(1)
Profesor přírodopisu Matulka, starý mládenec a věčný suplent, si z přehnané svědomitosti ani v pokročilém věku netroufá složit poslední státnici. Stále se mu totiž zdá, že ještě něco nezná, a tak by snad bez diplomu odešel i do penze. Naštěstí jsou tu jeho studenti, kteří sice dávají dobráckému učiteli pěkně zabrat, ale po nezodpovědné klukovině s bouchacími kuličkami, kdy se Matulkovi udělá špatně, se vzpamatují a s pomocí mladého profesora, někdejšího Matulkova žáka, připraví šlechetnou lest. Pod záminkou nákupu k doplnění školní entomologické sbírky ho vylákají ke zkoušce u laskavého profesora Vondráka. (TV Nova)
(více)Recenze (486)
Asi mne genialita tohoto snímku jaksi minula. Párkrát jsem se sice pousmál, ale žádná legendární hláška mi v paměti neutkvěla. Bohužel pro mě, ale považuji tento film za průměr, i když chápu, že ve své době byl oceňovaný. ()
Často mluvím ve svých komentářích o české klasice. Tak Cesta do hlubin študákovi duše je jedna z těch největších klasik. Spousta legendárních hlášek a zároveň také legendy Plachta, Marvan, Hrušínský, Pešek. Nikdy nepřestane nudit. ()
Stáří tohoto filmu nijak neznehodnocuje originální vtip a především krásný příběh. Důkaz, že už tehdy v Československu uměli lepší filmy než kolikrát dnes v Hollywoodu:). ()
Jednoducho krása! Kto ten film nemiluje nemá srdce. ()
Vždy se rád podívám znova. ()
Až se mi zachtělo býti učitelem :-) ()
Stejné prostředí, stejní herci, ale o třídu lepší než o rok mladší předchůdce, kde mi vadili hlavně přehnaně mravokární až fízlovští kantoři. Tady byli přeci jenom o něco lidštější a naštěstí i děj byl poněkud dějovější :-) ()
Skvostný film! Řekl bych že stopa z tohoto kousku patrná je na dnešních učitelích dodnes, 5 hvězd. ()
Opět vynikající Fričův film. ()
"Takhle se prchá!" ()
Nezapomenutelná směs skečů a osobních příběhů studentů Kulíka, Peterky, Vaňka, Ždimery i profesorů v čele s poctivcem Matulkou. Ukázka úžasné tvůrčí produktivity ( stále vlastně ještě v začátcích zvukového filmu, zde již navíc v době protektorátní nejistoty ), která vyůstala z kulturního prostředí divadel a kabaretů 1.republiky, zde navíc po všech stránkách dotažené až do konce. Vedle scénáristického mistrovství září vrcholné výkony souhvězdí Plachta, Marvan, Průcha, Nedbal, Pešek, herců bývalého Osvobozeného divadla (životní filmová role Fr.Vnoučka v roli češtináře Voříška) nebo mladého R.Hrušínského. Karel Veverka v roli ředitele jako fyziognomický předobraz pro roli profesora Hrbolka z "Marečku, podejte mi pero" v podání Fr.Kováříka, nezletilý J.Kemr předjímá svou roli Plhy z téhož filmu. ()
Sice mám mnohem raději knižní předlohu, ale humorný potenciál téhle starosvětské student comedy upřít nemohu, zvlášť s přihlédnutím k současné tvorbě. Hvězdičku ale strhávám za scénu s rozbitým motýlkem profesora Matulky. Tu nemůžu. ()
profesor Šeda: Tak co je to zase za breptání? Co to dnes máte? Co je to s vámi. Peterko. Vždyť vy ani dnes nečtete. Proč nečtete, Peterko? Kde máte třetí díl Žlutého ďábla? Peterka: Prosím nemám. Prosím, jsem dneska jaksi nesvůj. profesor Šeda: Zklamal jsi mě, šejku Peterko.(2018) ()
Excelentni Fricova komedie s plejadou uzasnych hercu. Nic neni treba dodavat, vsichni to znate. ()
Dnes už klasická študácká komedie. Mnohé situace ve filmu zaznamenaných se odehrávají i na současných školách. ()
"Ladislav, král český, který byl Pohrobek... se narodil po smrti svých rodičů." ()
Tak tohle je jeden z mála filmů pro pamětníky, který snesu. No snesu...vlastně ho mám rád. ()
Nemám rád filmy pro pamětníky, ale tenhle mne prostě okouzlil. 95% ()
Pro mě král předválečných filmů. Pešek je geniální raubíř a k tomu dokonalý elegán. To on táhne celý film. Ovšem to, co mě dostává pokaždé, co ten film vidím, je ta aktuálnost. Všechno, co se děje ve třídách a všechny ty podvůdky při zkoušení a písemkách, to všechno se děje i dnes. :) ()
Příjemně starosvětsky pomalu plynoucí kousek, tak akorát na předvánoční nedělní odpoledne s dětmi, které můžou mezi záchvaty smíchu žasnout nad tím, co se za těch čtyřiasedmdesát let na světě změnilo a co zůstalo navlas stejné. A taky kus sdílené kulturní paměti, který nenápadně definoval většinové vnímání středního školství v českých zemích. Jak já svého času litoval, že klasická gymnázia (gymnasia) už nejsou a že místo kvint a septim chodíme do prváků a třeťáků… Měli bychom je dnes zase, nebýt Fričových komedií? ()