A.C.A.B.: All Cops Are Bastards
A.C.A.B. : All Cops Are Bastards
A.C.A.B
Režie:
Stefano SollimaKamera:
Paolo CarneraHudba:
MokadelicHrají:
Pierfrancesco Favino, Filippo Nigro, Marco Giallini, Andrea Sartoretti, Domenico Diele, Roberta Spagnuolo, Josafat Vagni, Fabio De Caro, Giorgio Marchesi (více)Obsahy(1)
Posměšnou zkratku ACAB (All Cops Are Bastards) znají dnes z fotbalového prostředí i malí kluci, setkáváme se s ní na autobusových zastávkách a posprejovaných továrních zdech, objevuje se na transparentech fotbalových ultras a dokonce i jako motiv oblečení.
Když se kácí les, musí lítat třísky. Hoši z italské policejní zásahové jednotky Cobra (Pierfrancesco Favino), Negro (Filippo Nigro) a Mazinga (Marco Giallini) o tomhle vědí své. Když místo s rodinou tráví neděle v ochozech stadionů, kde čelí plivancům, lahvím a vytrženým sedačkám, a nesmí se pohnout, dokud nedostanou rozkaz, každý jejich tvrdší zákrok vyvolá bouři nevole a následnou kritiku veřejnosti a jakýkoliv průser končí u přestupkové komise nebo rovnou u soudu, kde se v lepším případě zahladí křivým svědectvím, jsou něco jako brutální andělé v uniformě. Nováček Adriano (Domenico Diele) nepřichází do jednotky zrovna v nejklidnější době, v Itálii je před volbami, země čelí problémům s nelegální imigrací, narůstá trestná činnost páchaná cizinci a na druhou stranu se zvyšuje i počet rasisticky motivovaných útoků krajně pravicových hnutí. Po jednom střetu s tifosi skončí pobodaný Mazinga v nemocnici a jeho parťáci se zavážou pomstít.
(dopitak)
Videa (4)
Recenze (168)
"Celerino figlio di puttana, celerino figlio di puttana...!" Jeden z nadkategórie - nejedná sa "len" o film päťhviezdičkový, ale o film dokonalý, t.j., poviem si "keby to skončilo presne teraz, tak je to dokonalé". ACAB má v podstate jednoduchú konštrukciu, ako majú aj mnohé seriály z prostredia jednej profesie - tu sa jedná o poriadkové oddiely - to znamená: na place sú to v prvom rade profesionáli, ale zároveň musia čeliť rovnakým situáciám ako bežní občania. Starostlivosť o dcéru, súd pre viacnásobný neprimeraný zásah, syn fašoun a zmrd, ktorý ma dokaličil, či vysťahovanie z bytu... ACAB je tak dobrý preto, že je ľudský. Žiadne zbytočné hry na city, žiadna pokora pred divákom, či moralizovanie. Len tvrdá realita a logické vyústenia, ako napr. pochopiteľný, no predsa fanatický nacionalizmus zo strany poriadkárov, ktorí sa cítia nedocenení a vidia tú istú realitu svojimi očami. A keď sa zmýlia, je len na nich, či je rozhodujúca česť ich povolania, alebo česť pred priateľom. Poteší úderovka The Clash - Police On My Back, tiež cover 4Skins - A.C.A.B., ktorý tu "akože" hrajú náckovia (no vzhľadom nato, že sú to herci, nebudem tu zbytočne plakať na nesprávnom ramene) a samozrejme výborný Pierfrancesco Favino. ()
Do jednotky těžkooděnců infiltruje praxí a úctou nepolíbený zajíc, který se snaží ve svojí nové jamce všemožně zapadnout, aby nakonec po krysím způsobu vzdoroval určitému myšlenkovému kvasu, který v azurově opřilbených hlavách nebezpečně bují zhruba jako maminovské špeky v pase mých kdysi výstavních spolužaček. Stefano Sollima, a pojďme mu na chvíli slepě věřit, vykresluje Řím, jak ho ze sluníčkovatých turistických kartinek asi neznáte, latentně feministický, bez jasné národní identity, morálně vachrlatý, trochu multikulti. Na základě průsernatých zpráv zevnitř (TV aj. mediální mrdky) i zvenčí (štrapáce jejich rodin) začínají emoce na bengárně bobtnat a vařit jako v papiňáku. O to smutnější je, že film de facto končí v době exploze... ()
A.C.A.B. skrátené heslo, ktoré nechýba ani na múroch môjho rodného mesta. Tento snímok skvele zachytil extrémizmus, ale hlavne zvrátenú tvár policajnej jednotky. Celé to vystihol obraz umiestený v policajných kasárňach, kde jednotka bola zvečnená ako bohovia na Olympe, ktorí však "vládli aj za bránami svojho sveta". Nadradenosť, ktorú nosili stále so sebou sa rozhodli tvorcovia rafinovane potlačiť a to vložením mladého adepta, ktorý sa postavil proti takému spôsobu vládnutia. Veľmi dobre pôsobilo aj zvolené prostredie, pretože Taliansko je jeden zo štátov kde futbalový extrémizmus patrí k najsilnejším a tak bez umelých doplnkov to pôsobilo ozaj skutočne. Technická stránka filmu vyznie možno nenáročne, ale jednoduchosť a rozprávanie jednotlivých životných situácií vytvára skvelú harmóniu (výborné podanie konfliktu jednotky a fanúšikov, nefalšovaná radosť pri zbavení viny, čistenie parku a tak ďalej). Užívateľ Sufferer má už predbehol, ale aj tak mi nedá spomenúť výbornú, úvodnú melódiu na ktorú nejde zabudnúť 70%. ()
Povedené nakoukání do života těžkooděnce, kdy loajalita ke své jednotce je víc než pravidla a zákony... Velmi civilně zpracované, i do oblasti sociálního dramatu to občas sklouzne, a samozřejmě je zde zobrazen hlavně problém rasismu a přistěhovalců... Bitky nejsou nijak spektakulární, ale k dotvoření atmosféry slouží dobře... Velmi uvěřitelné charaktery.... A na závěr samozřejmě "EJ SÍ EJ BÍ" ()
Dost jednostranně pojmenovaný film přináší vlastně docela dost objektivní náhled na problémy v Itálii, které ale univerzálně nejsou jenom problémy právě v Itálii, ale v celé Evropě. Kolikrát jsem v tomto filmu našel problémy i naší země. Kolikrát jsem nad tímhle filmem přemýšlel a kolikrát jsem se nemohl zbavit dojmu, že za všechny ty globální problémy si může člověk sám. Systém nám to takhle bohužel nastavil. Vše řídí námi vytvořené zákony a začíná se zapomínat na lidskost a emoce s nimi spojené. Nechci přemýšlet nad tím, kam tohle všechno jednou zajde... ()
Galerie (30)
Photo © 01 Distribution
Reklama