Beasts of the Southern Wild
Divoké bytosti južných krajín
Beasts of the Southern Wild
Obsahy(1)
V zapomenuté, ale svérázné komunitě, která sídlí v bažinatém kraji u mrtvého ramene řeky, odděleném od zbytku světa rozsáhlou ochrannou hrází, žije šestiletá Hushpuppy. Maminku už dávno nemá a její milovaný otec Wink je divoch, který je neustále mimo domov, a tak je osamělá Hushpuppy odkázaná na společnost polodivé zvěře. Vnímá přírodu jako křehké spletivo živoucích, dýchajících věcí, v němž celý vesmír závisí na tom, aby do sebe všechno dokonale zapadalo. A když se po bouři zvedne stoletá voda a obklopí jejich město a tatínek naráz onemocní a divoká prehistorická zvířata obživnou a vylezou ze svých zamrzlých hrobů, Hushpuppy zjistí, že přirozený řád všeho, co jí bylo nadevše drahé, se začíná rozpadat. Malá hrdinka se zoufale snaží dát svůj svět zase do pořádku, aby zachránila svého nemocného otce i potápějící se vesnici, nejtěžším úkolem pro ni ovšem bude vůbec přežít nezastavitelnou katastrofu ohromných rozměrů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (315)
Len lacny povrchny vyplach, nema to cim zaujat, o com dnes dokazu natocit film, to je fakt hruza a rozum mi zastal normalne. Sa mi zda, ze Zeitlin sa prilis hra na velikanov ako bol Yngmar Bergman, Antonioni alebo hoci aj Tarkovskij. Pricom na to nema, jo s prepacenim serie sa tam, kam nepatri a na co nema : 5 % ()
Tenhle film nepatří mezi ty běžné filmy, ale své místo si u mě našel. Hlavní hrdinka, měla velkou představivost a její otec se z ní snažil udělat nejlepšího člověka, který se se vším porve. Hushpuppy je velmi silná osobností, představivostí a při životě jí držela hlavně představa o své matce. Hudba ve filmu je úžasná. Film se mi moc líbil, ale ne každému se tento film zalíbí. ()
Instagram movie! Jacípak eko-korektní teroristé? Kdepak, já tady žádnou environment facku nedostal. Nafackovala mi malá Hushpuppy, resp. její myšlenkové pochody. Nafackoval mi rytmický soundtrack, takový ten tlukot srdce který by každý film měl mít. I přes jistou dávku jednoduchosti, nebo snad kýčovitosti se na to koukalo moc dobře. ()
Film nás vtahuje do magického prostředí jižanských kulis, v nichž žijí neoblomní lidé raději čelící přírodě, než aby se spojili s civilizací. Jako by se zde čas zastavil v nějakých šedesátých letech, zatímco zbytek světa je jinde. Škoda, že ta neoblomnost nepramení z víry či tradic, ale mnohdy stojí na nekončeném alkoholovém opojení. Originální pojetí trojího strahu ze ztráty rodiče prezentovaný údery. Tlukot srdce, který nesmí přestat, dunění hromů útočících přírodních živlů a třas z blížících se praturů požírajících děti. Svým způsobem coming-of-age film, v němž už šestileté dítě musí dospět, přijmout odchod rodiče a postavit se tak praturovi čelem nikoli jako dítě, ale jako vnitřně vyspělá bytost, na níž už nemá nárok. Celkově to však bylo poměrně chudé, vizuálně i motivy, debutující holčička je přesvědčivá, nikoli však okouzlující průvodkyně filmovým světem. ()
Zvláštní, jiné, jednoduché a přitom svým způsobem krásné. A ten soundtrack! http://jdem.cz/w8c47 ()
Fakt nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Dá se chápat několika způsoby a stejně se v něm nevyznám i když si je promyslím všechny. To se mi už dlouho dobu nestalo. Asi by to chtělo ještě jednu projekci. ()
Nemyslím si, že Benh koncipoval svůj film jako enviro nebo civilizační agitku. Minimálně jeho balada o oceánu o tom nevypovídá. Divoká stvoření jsou prostě divoká. Důležité je, že jim tluče srdce stejně jako mě. ()
Nebudu tvrdit, že jsem to pobral v celé své šíři, protože to na mě bylo moc jiné, než jsem původně čekal a tak jsem nebyl na takovou salvu nevyřčených mouder připravený. Film to byl ale bezesporu maximálně zajímavý a to jak námětem, tak i zpracováním. Chápu dokonce i to modré hodnocení, protože to vážně není pro každého a pro každé rozpoložení. 85% ()
Neni to formalne dokonaly a obcas to smrdi samoucelnosti. Ale presto me to srovnalo do late jako tenhle rok jeste nic... ()
Něco málo o fungování vesmíru ... aneb jedna z mnoha podob, kterou na sebe bere BOJ O PŘEŽITÍ. Neptá se vás na názor - popravdě o něj nestojí, protože jeho filosofie je pevně daná a nenechá se jen tak svést na scestí. Může vám připadat zavádějící, defektní, nesmyslný, zoufalý - a především beznadějný ... až k nepřežití ... ale on to tak nebere ... ONI to tak neberou. Dělají jenom to, co musí - co dělali vždycky ... po tisíce let - a co budou dělat dál, i když je vykořeníte a šoupnete doprostřed cizího světa, který se zcela jasně vymezí proti nim ... do světa, který jim všechno sebere - a nic nenabídne ... ne tak, aby to dokázali přijmout. Oni se přizpůsobí, ale po svém ... a v bizarní komunitě živořící na okraji společnosti se pozůstatky jejich kultury a jejich tradic stávají prokletím - i nadějí. Pár detailů možná postrádá logiku, ale vem to čert - za neopakovatelnou mystickou atmosféru vykouzlenou doslova z ničeho uprostřed odpadků všeho druhu přiděluju velice přesvědčivé 4* ()
Musím přiznat, že jsem se dlouho nemohla vcítit do jediného z charakterů a tento zajímavý film se mě nedotkl, tak jak jsem čekala. Přesto je na něm něco silně zvláštního a zanechá hluboký dojem. Tři hvězdičky málo, čtyři možná moc, ale s přimhouřenýma očima ....70%. ()
Jako celovečerní debut Benha Zeitlina to není vůbec špatné. Popravdě je to hodně slušný začátek. Jenže všechno co je jiné, nemusí být nutně i velmi dobré. Zajímavé to ano, jenže na tuhle hipsterskou notu jsem nedokázal jaksi přistoupit. Divoká stvoření jižních krajin jsou celá taková zmatečná a zbytečná. Nedokázal jsem uchopit ani roli otce ani malé dívenky a především jsem si nedokázal zařadit ani místo děje a nemohl jsem filmu dostatečně porozumět. Nejvíce mě zaujal nejspíše soundtrack, který se mi jevil jako opravdu dobrý. No hold nám akademici letos do nominací připravili několik překvápek. U malé Wallis mi to příjde až příliš přehnané. ()
Někdy mám pocit, že už ti režiséři fakt neumí natočit normální film. Už mi ty intošárny začínají lízt krkem. Za každou cenu co nejujetější....40% ()
Asi nejsem dostatečně intektuálně na výši, ale první hodinu jsem viděl jenom skrytou poctu Michaelu Jordanovi. Pak to sice nabralo jakýsi směr, ale stejně jsem se příšerně nudil. PS: Nedejte moc na zdejší obsah, je mírně řečeno zavádějící. ()
Tak nádherný filmček som už dlho nevidel. Pohladí po duši a jeho atmosféra je krásna. Myšlienka vynikajúca a herecké výkony hlavných dvoch predstaviteľov sú bravúrne. Quvenzhané Wallis je pani herečka už v tomto veku a chcel by som ju vidieť hrať o 30 rokov. A toho Oscara jej želám ako som už dávno nikomu neželal... FOOL AWARDS 2 nominácie: Hlavná herečka - Quvenzhané Wallis, Hudba. ()
Nevím, kdy jsem naposledy viděla něco tak zvláštního. Klobouk dolů za nápad a za formu. Prostě kouzelné. ()
Popravdě moc nevím, co si mám o snímku myslet. Svým způsobem je neuvěřitelně kouzelné pozorovat malou Hushpuppy, které je odkázána sama na sebe v bažinách, kde by si život dovedl představit jen málo kdo z nás. Na druhou stranu, to co se jí honí hlavou je někdy děsivé a k 10leté holčičce mi toto "filosofování" prostě nesedí. Nemluvě o tom, že ačkoli střapatá černoška vypadá jako nejmladší z dětí, její kamarádky se neobtěžují za celý film ani promluvit. Obrovská černá prasata, která se od začátku filmu ženou do bažin, jsou mi taky docela záhadou. Symbolizují smrt? Nebo neodvratně blížící se konec života v bažině? Opravdu nevím... Od snímku bych vás určitě nechtěla odradit, ale můj šálek kávy to teda není (slabé 3*) ()
Beasts of the Southern Wild (2012) jsou něčím jen těžko popsatelným. Fenomenální hudební doprovod, jež s hlavou vztyčenou konkuruje Zimmerovi či Desplatovi! Dramatické fantasy vás vtáhne mezi ty, o kterých jste ani nevěděli, že jsou. A je úplně buřt, že kanci mají rohy jak čerti - důležitým zůstává, že existovala dívenka jménem Hushpuppy, která se svým tatínkem bydlela v Bathtubu. Nepopsatelné, dech beroucí, elektrizující! Oscara pro jedenáctiletou Quvenzhané! 93% Celosvětový výdělek k 18. 1. 2013: $11,305,036, což je 6,28 násobek budgetu ()
Nevím proč, ale bylo to pro mě opravdové utrpení dokoukat. Je to asi týden, co jsem to viděla, a už teď si nevybavím druhou polovinu filmu ani samotné finále. Ale koukat znovu na to nebudu, po shlédnutí jsem dala dvě hvězdičky a u toho zůstanu. Bylo to opravdu pooomaaalééé, utahané a zbytečně pitomé (tak byl ten táta nemocnej nebo nebyl? pobíhal tam jak laňka v říji), přičemž logické mezery se nedají zaplácnout ani pasážemi s roztomilými nosorožci. 32% ()
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
Once Upon a Time in Vary
S doznívajícími tóny pofestivalových projekcí ve vybraných pražských kinech pomalu opadá i nostalgie, se kterou jsme se mnozí před pár dny loučili s atmosférou Karlovych Varů. S filmovými prázdninami… (více)
Nezapomenutelný / živelný / vitální / pudový / kouzelný příběh o šestileté Hushpuppy žijící se svým otcem ve svérázné komunitě vně řekněme moderní společnost. Midcult vyprávějící přístupnější formou i pro širší divácký profil. Midcult poetický / emotivní / intenzivní. Jedinečná kombinace dramatu a fantasy, reality a magičnosti. S překrásným soundtrackem. ~ Jelikož Beasts of the Southern Wild vnímám polytematicky, dovolím si opět po čase komentář strukturovat do jednotlivých bodů. 1) Vztah mezi otcem a dcerou. Hushpuppy maminku už dávno nemá a ač to ze začátku vypadá, že její vztah s otcem Winkem není zcela harmonický, o opaku nás přesvědčí následující minuty. Za povšimnutí stojí například snaha otce dceři předat znalosti týkající se přežití. 2) Matka chybí, přitom ne tak úplně. Z mysli Hushpuppy nezmizela, je součástí příběhu… Nemluvíme ale zároveň o Matce přírodě a polysémii tohoto slova v souvislosti s vesmírem, táním ledovců apod.? Není Hushpuppy synonymem člověka? Mami, nejspíš jsem něco pokazila. 3) Ekologický motiv. Člověk versus Země. Stejně jako člověk není nesmrtelný, tak ani příroda není nesmrtelná. Je akcentován nutný respekt k přírodě a prostředí okolo nás, stejně jako důležitost ROVNOVÁHY mezi všemi součástmi života na Zemi. Celý vesmír stojí na tom, jestli všechno do sebe zapadá. Když ti jedno kolečko vypadne, třeba i to nejmenší, veškerý vesmír se zhroutí. Další rozměr můžeme vidět ve scéně, kdy otec při bouřce střílí do nebe, aby přestalo pršet. Je bezmocný. Člověk je proti chování přírody (bouřkám, povodním, hurikánům…) bezmocný. 4) Fantasy linie. Hushpuppy vnímá přírodu jako křehké spletivo dýchajících věcí, kdy je vše provázáno se vším tak, aby fungovalo. O tom již byla zmínka. Avšak tehdy, když dojde k nerovnováze, obživnou prehistorická zvířata, vylezou z ledu a přirozený řád přírody se začne rozpadat. Zároveň i jim lže čelit. Huspuppy to dokázala. 5) Animálnost zvířete. Člověk je zvíře. Chová se ale ještě pořád jako zvíře? Je přirozený / spontánní / živočišný? Nevzdaluje se pomalu tomuto statusu? Každé zvíře je z masa. Já jsem maso. Vaše zadky jsou z masa. 6) Svoboda a vlastenectví v Bathtubu. Bažinatý kraj Bathtub, v němž komunita žije, je od moderní civilizace s továrnami, moderní medicínou apod. oddělena hrází. Lidé v Bathtubu žijí spokojeně a svobodně. Na rozdíl od lidí za hrází nikoho neomezují ani si na nikoho nedělají nárok. Ale vymezují se, přirovnávají tamní život k akváriu bez vody. Nechtějí se společností, která je po celý život něčím spoutaná, nepřirozená, nic mít. Obyvatelé Bathtubu i přes svou bídu nechtějí žít jinak, chtějí žít svobodně i se všemi důsledky, které jejich rozhodnutí zůstat přináší. To je zároveň obrovský projev nezdolné vůle a vlastenectví, urputné touhy zachovat vlastní společenství a půdu pod nohama, zachovat své kořeny i přes nepřízeň osudu, i přes rozmary přírody, i přes rozpínavost a neohleduplnost cizí civilizace. Zachovat svou IDENTITU. 7) Ani komunita v Bathtubu není dokonalá. Například v míře větší než malé konzumují alkohol. 8) HRDOST. Jedním z nejpodstatnějších sdělení snímku je: být hrdý, odhodlat se vzepřít (složitostem, silnějšímu, na první pohled těžko překonatelnému…). Hushpuppy je ztělesněním Hrdosti. Vzepřela se strastem i údělům života – přírodním katastrofám, nemoci i smrti otce, nepřátelské civilizaci, nedostatku potravy…). Důležité je nebýt malý a slabý (resp. necítit se tak), ale být silný / hrdý a umět hrdě čelit / plnoprávný / rovnoprávný / naučit se přizpůsobit podmínkám / přežít. Všichni přicházíme o věci, které nás formují. Tak to v přírodě chodí. Stateční lidé zůstanou a sledují, co se děje. Neutíkají. 9) Zvláštní typ humoru, komediální prvky. Humor má Hushpuppy, mají ho i ostatní. Nedaří se jim vždy nejlépe, přesto je neopouští dobrá nálada. Umění dělat si srandu z nepřízně osudu, tragikomiky života… Děti, které nemají mamku, taťku ani nikoho jiného, musí žít v lese, živit se trávou a krást spodní prádlo. / Jestli se taťka brzy nevrátí, budu muset začít jíst moje mazlíčky. / Až voda ustoupí, dám zemi francouzáka. 10) Tepot, pulsace, rytmus. Život. Výrazným motivem, spíše leitmotivem je tlukot srdce různých zvířat, tedy i člověka, značící život a entuziasmus. Tato pravidelnost bití, rytmus, pohyb, ohňostroj,… a také zcela podstatu vystihující hudba vnášejí do těch všech barev, myšlenek, pocitů a výrazů neskutečnou sílu, vitalitu, tok energie… Máme tu ale i kontrasty (rámus x ticho, bouřka x po bouřce). 11) EMOCE. Beasts of the Southern Wild musí vyvolat nějaké pohnutí i v tom největším necitovi. Skoro vše již bylo řečeno. Malá rozkošná, ale zároveň hrdá Hushpuppy. Její voice-over. Dětská fantazie.... Plus hudba samozřejmě. 12) Přechytralá holčička. Ač je protagonistka naprosto úžasná, přece jenom je třeba říci, že slyšet malou holčičku žijící řekněme v méně vyspělé komunitě (ač má školu), jak mluví o složitostech vesmíru, je přinejmenším k pousmání. Ale nezapomeňme, pořád jde o midcult (aniž bych chtěl zbytečně škatulkovat). 13) Smutný film anebo ne? Myslím, že i přes ne příliš veselý děj je pozitivní / smířlivý / dodávající hrdost, sílu a naději. Je o vyrovnání se sebou samým i se světem. Na tomto místě lze zmínit scénu, kdy Hushpuppy nastoupí na loď, která ji doveze k majáku, k matce. Maják coby symbol naděje a bezpečí. Je tam příjemné prostředí, hraje jazzová hudba… ~ ~ Vím, že jsem malou součástí velkého vesmíru. A tak to má být. Až zemřu, vědci v budoucnosti na všechno přijdou. Budou vědět, že jednou žila Hushpuppy, která bydlela se svým tatínkem v Bathtubu. () (méně) (více)