Beasts of the Southern Wild
Divoké bytosti južných krajín
Beasts of the Southern Wild
Obsahy(1)
V zapomenuté, ale svérázné komunitě, která sídlí v bažinatém kraji u mrtvého ramene řeky, odděleném od zbytku světa rozsáhlou ochrannou hrází, žije šestiletá Hushpuppy. Maminku už dávno nemá a její milovaný otec Wink je divoch, který je neustále mimo domov, a tak je osamělá Hushpuppy odkázaná na společnost polodivé zvěře. Vnímá přírodu jako křehké spletivo živoucích, dýchajících věcí, v němž celý vesmír závisí na tom, aby do sebe všechno dokonale zapadalo. A když se po bouři zvedne stoletá voda a obklopí jejich město a tatínek naráz onemocní a divoká prehistorická zvířata obživnou a vylezou ze svých zamrzlých hrobů, Hushpuppy zjistí, že přirozený řád všeho, co jí bylo nadevše drahé, se začíná rozpadat. Malá hrdinka se zoufale snaží dát svůj svět zase do pořádku, aby zachránila svého nemocného otce i potápějící se vesnici, nejtěžším úkolem pro ni ovšem bude vůbec přežít nezastavitelnou katastrofu ohromných rozměrů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (315)
Musím uznat, že tyhle fantasy, imaginární filmy typu "Max a maxipříšerky" mám docela rád. Filmy, kde je depresivní a složitý reálný svět vykoupen světem, kde neplatí pravidla reálného světa. Nebo alespoň takhle se "Divoká stvoření jižních krajin", podle trailerů tvářila ale výsledek je docela jiný. Zde má více přednost reálný svět před tím imaginárním a celé vyprávění o zatopeném městečku, ve kterém žije ovdovělí manžel s nespoutanou a odvážnou dcerou, mi nepřišlo natolik zajímavé, jak se o něm všude říká. V mnoha ohledech se jedná o působivý snímek ale vyjma hereckých výkonů a krásné hudby ve mně moc nezanechal a popravdě jsem byl dost zklamaný. Konec však dokáže přinutit, vytáhnout kapesníky. ()
Tak tohle není film pro mě. Kontrast mezi velmi chudobně žijícími lidmi a zkaženou civilizací lze ukázat rozhodně poutavější formou, nehledě na hromadu divných scén, které tento film doprovází. Jednu hvězdu dávám za mladičkou Quvenzhané Wallis, která se spolu s parádní hudbou snažila utáhnout film, co se jen dá. Nestačilo to. Myslím, že oskarová nominace pro nejlepší film byla v tomto případě trochu zcestná. ()
Ani náhodou. Snůška nejotřepanějších a nejotravnějších klišé zabalená v rádoby cool poetickém hávu. Vždyť co může být prvoplánově roztomilejší a dojímavější než osmiletá černoška s bujnými vlasy, která naslouchá tlukotu "srdce" kraba a vytahuje ve voiceoveru z rukávu jedno životní moudro za druhým? Taky by mě zajímalo, proč by mě měli dojímat lidi, žijící dobrovolně v hnusu a bordelu. Zajímavé také je, jak v USA oceňují jakože realistické filmy, které jimi ve skutečnosti vůbec nejsou, jelikož násilně přidávají záměrně nerealistické nebo fantazijní prvky (zde např. tzv. pratury, což jsou podle režiséra prasata s rohy...díky, zase jsem o něco chytřejší :D) a dále namátkou třeba Do morku kosti, kde podle tvůrců na americkém venkově loví k obživě veverky apod. Nejvíc mě však dostalo, jak ve filmu pořád někdo mluvil o přírodě a sepětí s ní, neřkuli o ráji na zemi a přitom žili na obyčejném smetišti. ()
Môj rozpačitý dojem "z najšpinavejšieho filmu všetkých čias" zachraňuje len dynamická hudba... ()
O divokém stvoření se již napsalo mnoho a jeho uvedení ve Varech předcházelo očekávání a do posledního místa na schodech zaplněný velký sál. Sílou filmu je nejen scénář, ale především autentické herecké výkony v čele s Quvenzhane Wallis v roli Hushpuppy, jenž ve svém výkonu ztvárnila charakter plný čistoty s důrazem na nevinné zkoumání okolního světa. Pohled na lidi, kteří musejí opustit své domovy kvůli ničivému hurikánu Katrina je podáván bez šokujících a depresivních záběrů. Jde o poetický debut, vyprávěný spíše jako pohádka ve které jsou světlé i tmavé chvíle stejně magické. FFKV ()
Vypadá to celkem levně, ale dojem je monumentální. Nemalý díl na tom nese hudba (někdy tlačí na pilu možná až moc), skvělí (amatérští ) herci (Dwight Henry je cukrář s vlastním obchodem http://www.buttermilkdrop.com/) a samozřejmě celková fantaskně-ekologická koncepce, která nikdy na rovinu neřekne, zda komentuje měnící se globální podmínky nebo vypráví pohádku pro děti. Je to malý film, ve kterém je úplně všechno. ()
Holčička, která žije ve společenství tak vyloučeném a s tak základními pravidly na přežití, že by se dalo říct, že žije v pravěku. Důležité je zůstat v rovnováze, být platnou součástí světa a hlavně přežít. Hráz, která odděluje moderní a "pravěký " svět lidí z močálů je až do katastrofy prospěšná oboustranně, protože vyvrženci si svůj vyloučený život zvolili záměrně a nechtějí se zapojit do společnosti, která své členy spoutává od narození (tím, že je ukládá do kočárků) až do smrti (tím, že je napojuje na hadičky a přístroje). Zásadním pravidlem malého společenství je co největší přirozenost, co největší podobnost se zvířaty.____ Na filmu je vidět, že jde o debut - zejména v momentech, kdy se obraz rozostřuje anebo když kamera volným tempem přejíždí přes krajinu. Maličká hrdinka hraje opravdu neuvěřitelně, příběh je zajímavý. Jakoby chtěl napodobit pravěké mýty vyprávěné u ohňů (o běsných zvířatech a jejich propojení s lidmi) s dětskou fantazií a hrdou bídou lidí, kteří chtějí žít jinak, pod širým nebem a svobodně se všemi důsledky, které to přináší. ___ Přesto mě tento film nechal chladnou, možná tím, že tempo příběhu bylo přes zdvořilou stopáž pomalé, některé scény zdaleka nevyužily své možnosti (běsnící bouře byla příliš krátká na to, aby ve mně vzbudila hrůzu) a chování některých postav mi bylo hodně vzdálené (odtažitý tatínek, ztracená maminka). ()
(Lumiere - 27.12.2017) ()
Nevzpomínám si, že bych kdy viděl originálněji pojaté rodinné drama. Nádherná kamera s okem pro detail, skvělá hudba a místy poetické vyprávění mě na hodinu a půl přenesly totálně mimo můj svět. Silné čtyři hvězdy. ()
Koketování nadějného debutanta s Malickem a Boylem a naprosto neuvěřitelná Quvenzhané Wallis v hlavní roli. ()
Absolutně nadchne fantazijním světem Benh Zeitlina, který možná není tak fantazijní, jak všem blízký. Přesně na tom ten film staví, na možná až zbytečném ždímání všech osobních emocí a pocitů, které se berou jako samozřejmost při sledování tohoto filmu. Další film, který přišel a je nad průměrný, ale taky velmi brzy odejde. ()
Posledných desať minút je čarovných. Všetko predtým je len zmes ukričaných, nesúvislých myšlienok v pozadí zdevastovanej komunity a podmanivej atmosféry. Ale to je asi tak všetko. Snaha o vytvorenie nového a detskými očami nepoškvrneného sveta sa tak úplne nezdarila. Pritom ale hlavná hrdinka - roztomilé dievčatko - svojimi myšlienkami dokáže prinútiť k zamysleniu a svojimi skutkami dojať ako sa na správnu detskú hrdinku patrí. Lenže film nie je o detskej hrdinke, aj keď sa nám príbeh snaží nahovoriť opak. Film je o komunite ľudí neschopných žiť v spoločnosti, na ktorú sa pozerajú detské oči a spracúvajú ju detské myšlienky. Je to zmesica buranov, looserov a starcov žijúcich v pustine, a sympatický sú len v poslednom zábere, kde ako hrdinovia vediaci vo co go kráčajú v ústrety budúcnosti. Nestačilo mi to. Jednak preto, lebo tieto epizodické rozprávania založené na pocitoch, bez nejakej ukotvenosti v realite až tak veľmi neobľubujem. Viem čo tým chcel film povedať, ale hádam sa to dá spraviť aj trocha čarovnejšie. Inak je to film, ktorý neurazí, ale ktorý má veľmi ďaleko k tomu aby ma nadchol. Hudba je ale výborná. ()
Nahlédnutí do některých, lidmi obývaných částí našeho kulatého světa, není příliš veselá záležitost, obzvláště díváte-li se přímočarým pohledem dítěte s veškerou jeho bezprostředností. Všudypřítomná zasmušilost vyprávění ze života mimo běžnou "vyspělou" společnost, kde sama existence představuje neustálý boj s přírodou, je uhrančivá a kouzlo dívenčiny obrazotvornosti, s jakou si jen ti malí dokáží vykládat dění kolem sebe, je odzbrojující. Názory na to, jakým způsobem se postavit ke svému bytí se velmi různí a dosažení rovnováhy mezi snahou o všechny se postarat a schopností uznávat jejich přání je vždy těžké. Možná se nad tím díky tomuto snímku, který za svou atmosféru vděčí i moc pěkné hudbě, aspoň trochu zamyslíme. 80% ()
snímek o lidech žijících ve špíně, jedné povodni a divných obřích prasatech, jejichž úlohu ve filmu jsem asi pořádně nepochopil.. ehm.. ()
Bohužel jsem měl celou dobu pocit, že se mě tvůrci místo poskytnutí kvalitního obsahu snaží křečovitě přesvědčit o tom, jak kvalitní, cool, alternativní a avantgardní počin sleduji. Výsledný dojem pro mě = formálně nezvládnutá jednoduchá new age kýčovitá ekoagitka s příšerně vybranou hudbou. Škoda, mohlo to být moc fajn. 5/10 ()
Filozoficky přitažlivé, v samotném závěru strhující, jako celek však vlažné a chvílemi i nudné. 60 - 70% ()
Dělají bordel, civilizovaní lidé se jim snaží pomoct a ještě by mi jich mělo být líto, to určitě. ()
Občas mi to lezlo spíš na nervy, i když určité "kouzlo" nepopírám. Pro mě ale žádné překvapení či dokonce zázrak. ()
Dokument, kterej nezná statickou kameru, ale kterej si myslí, že je tak dobrej, že si může dovolit fantasy prvky. Vůbec jsem nepochopila, co tam ta prasata dělala, proč ty divný lidi pořád jen pištěli a proč vůbec někdo něco takovýho točil, aniž by tomu dal smysl. Jedninou výhodou bylo, že to trvalo jen 90 minut. ()
To je panečku originální pojetí nazvat bandu ochlastů živořících na smetišti, souzněním člověka s přírodou v divočině. Hned se hrnou ceny a chvála. Já tak zdatný alternativec nejsem, proto jsem v té humusácké "Vaně" plné starých krámů a morálních pochybností nevylovila ani filozofii ani kouzlo tohoto nesmyslného ekopříběhu. ()
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
Once Upon a Time in Vary
S doznívajícími tóny pofestivalových projekcí ve vybraných pražských kinech pomalu opadá i nostalgie, se kterou jsme se mnozí před pár dny loučili s atmosférou Karlovych Varů. S filmovými prázdninami… (více)