Hon

Přiznávám, nemám rád filmy natáčené ve stylu Dogma 95 - tak jako jakékoli jiné dogma redukují možnosti a zužují prostor pro filmová vyjádření. Hon představuje vzácný případ, kde to funguje, a díky mimořádně silnému tématu se nemusíme zabývat kulisami či filmovou řečí. Pro filmový zážitek stačí jen on, jeho práce a jeho přátelé. Jediné dětské plácnutí, které vyvolá podezření a z něj plynoucí důsledky. Nic není a nemůže být jako dřív, zdánlivé jistoty se hroutí jako domeček z karet a zůstává nejistá budoucnost a jistota, že spoléhat se dá jen na sebe. Thomas Vinterberg staví své drama pečlivě, buduje ho na bytelných základech a své postavy vykresluje psychologicky přesvědčivě. Od vyhroceného střetu v kostele, kde by člověk spíš očekával ukončení scény nekompromisní nakládačkou za kostelními vraty, přece jen začne do té doby bezchybně fungující soukolí poněkud zadrhávat. Nevěřím na zázračné happyendy, byť zakalené jedním osamělým mstitelem. Veřejné mínění je se svými odsudky mnohem rychlejší než justice a na presumpci neviny se neohlíží. Rehabilitaci svých obětí neprovádí a ve stylu není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, dokáže neobyčejně úporně udržovat ty nejdivočejší fámy dlouhodobě v oběhu. Pokud to zajde tak daleko, už nebývá cesty zpátky. Čím vášnivěji se budete obhajovat, tím víc vás okolí bude podezřívat. Dokázat se dá vina, nevina nikoliv. V reálném životě pomůže jedině spálení mostů a přestěhování do anonymního cizího prostředí. Někdy i ústup může znamenat hořké vítězství. Rozepisovat se o tom, že Mikkelsen představuje jedno z největších hereckých es současné evropské scény by znamenalo nosit dříví do lesa. I přes určité nedostatky tady neváhám s nejvyšším hodnocením. Celkový dojem: 90 %. (15.04.2015)

Je jasné, že pokud byste někdy mohli přijít o své obvyklé racionální uvažování a zvyk jednat až po seznámení se stavem věcí (pokud ho tedy vůbec máte, že...), pak by to měly být právě situace, kdy vám vaše dítě řekne, že mu někdo ubližuje. Ale Vinterberg si práci až příliš zjednodušuje, byť v jednotlivostech je nutné konstatovat, že chytře volí nejméně prokazatelnou variantu toho, co se mělo podle blonďatého andílka (a jak se dozvíme, i podle dalších dětí) stát. Nevím samozřejmě jak nakládá dánský justiční systém s údajnou obětí zneužívání, ale dost pochybuji, že neznají nic jako znalecký posudek z oboru pedopsychologie nebo sexuologie. Tím probůh nechci říct, že Lucas mohl v klídku čekat, až se pravda ukáže, a všechny fuckovat s odkazem na presumpci svojí neviny. Však taky právě tohle je hlavní částí Honu. Tohle, neboli davová psychóza, neboli "my víme, že jsi to udělal, a žádný soud nepotřebujeme", plynule podle hesla "na každém šprochu pravdy trochu" přecházející v "a stejně jsi to udělal, i kdyby tě desetkrát zprostili", s dovětkem "však toho soudce, prokurátora a advokáta by měli pověsit na stejnej strom jako tebe". Vinterberg ale samozřejmě nechtěl točit kritiku systému, který není ve svém svatém nadšení pro ochranu blaha dítěte schopen rozpoznat ubohé křivé nařčení, ale kritiku stádního uvažování, zkratkovitosti až zvířeckosti, a hlavně zdrcující dopad toho všeho na křivě obviněného. Mikkelsen opět boduje, a poslední minuty filmu jsou skutečně brutální. 80% (19.03.2015)

Děti nelžou, jen občas neříkají pravdu.. Vinterbergovo stahovaní Maelströmem nařčení z pedofilie je bezesporu formálně dokonalé, ale jakmile vír vyvrhne svou oběť do relativně klidných vod, začal jsem postrádat tu celou dobu přítomnou naléhavost a nevrátil mi ji ani samotný konec potvrzující neúprosnou věčnost stigmatu. Snad bych byl i raději, kdyby se zatlačilo na pilu fatálnosti, či se v divákovi nechal zavrtat „what if“ červík pochybností, ale jinak této kyslík vysávající "banalitě" nemám co vytknout. Mikkelsen patří do Valhally, ale zatím mu dej Ódine ještě prostor.. (17.01.2013)

Jagten má vynikající atmosféru, kdy se nic neděje a přitom má u toho divák nervy jako u akčního thrilleru. To jsou ty severské filmy. Jednou tečkou mezi oči dokáží nahradit hodinovou přestřelku v ulicích Los Angeles, kdy neprůstřelný hrdina sestřelí autem vrtulník... Atmosféra by byla, to ano, ale mě celou dobu štvalo, že se záměrně vyhýbají nutným logickým krokům, které Lucas měl podniknout, že se zkrátka příliš zaměřují na sílu nevinné lži a dopadu a magorie zfanatizované společnosti, ale zcela ignorují fakta, které prostě musela padnout. Nikdo se nezabýval důkazy, nikdo nerespektoval závěr policie o Lucasově nevině, presumce neviny jim také nic neříkala a už vůbec se nikdo nezabýval tím, že Lucase znají osobně jako svého bratra. Ne! Spratci kolektivně něco žblebtnou o Lucasově sklepě a všichni běží pro pochodně, ačkoliv Lucas žádný sklep nemá! Tak to byl film spíš o chybách ve vyprávění, než o debilitě lidí a chatrnosti pravdy. Každopádně se mi to moc líbilo a nezdráhal bych se film doporučit každému, kdo si myslí, že žije ve zdravé společnosti a že se mu nemůže nic stát. (13.10.2014)

,,…ALE VŽDY SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE DĚTI MLUVÍ PRAVDU.“...... /// Až absurdní sled událostí na téma – JAK ZLIKVIDOVAT ČLOVĚKA. Někdo nemá rád válečný filmy. Já zas moc nemusím tyhle kousky, který věrohodně ukazujou, že největší a nejkrutější zvíře je člověk. Ten příběh je totiž realistickej a hnusnej. One man show v brutálním dramatu, který vám zvedne tlak i adrenalin. Filmařina? Nevím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že k likvidaci hajzla vod naproti nepotřebuju Ukrajince, ale školku. 2.) Thx za titule ,,ACIN“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.06.2013)