poster

Ona

  • USA

    Her

  • Slovensko

    Ona

  • Velká Británie

    Her

Drama / Romantický / Sci-Fi

USA, 2013, 126 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    „A není to skutečný vztah?“ Virtuální romance, která se sice do určité míry drží schématu svých tradičnějších žánrových spřízněnců (chlapec potká dívku, chlapec získá dívku…), ale kvůli fyzicky absentující partnerce i jiným nezaplněným místům v obrazovém prostoru působí po celou dobu zvláštně osaměle. Joaquin Phoenix musí většinu odvážně dlouhých záběrů odehrát na vlastní pěst. Neboť po jeho akci nepřichází viditelná reakce, hraje za dva. Podstatné se děje buď v hrdinově nitru, nebo mimo obraz – ve zvukové stopě, kterou má ale Theo do značné míry také pod svou kontrolou. Sám si například volí (melancholický) soundtrack pro svůj život, čím film nejen tematizuje manipulaci s životy druhých (novou režisérkou Theovy existence se stává Sam), ale také přiznává své manipulativní praktiky a záměrně tím tlumí jejich účinnost. ___ Rozvláčné vyprávěcí tempo a emocionální utlumenost na rovině formálních prostředků odpovídají silně subjektivizovanému (obrazově i zvukově) vyprávění. Film je v lecčem stejně ostýchavý jako Theo, který se zdá být odstřihnutý od okolního světa také svým situováním do jinak prázdných záběrů. Namísto chybějící partnerky je zde interaktivní mizanscéna. Ilustruje hrdinovu náladu a komentuje situace, v nichž se ocitl. Nesmělost Thea i celého filmu ale nejde moc dohromady s občasnými sklouznutími filmu k vulgaritě (erotické chatování, Samanthin anální humor). Překročení hranice vkusnosti ale můžeme vnímat jako poukázání na samozřejmost, s jakou virtuálním světům dovolujeme, aby pronikly do našeho intimního prostoru (s podobnou samozřejmostí Theo počítači odpovídá, jaký je jeho vztah s matkou). ___ S lehkou paušalizací by se dalo tvrdit, že touha něco změnit a zároveň se nevzdat svého komfortu, je paradoxem vlastním nejenom Theodorovi, který má strach vkročit do neznáma a natrvalo přerušit (skutečný) kontakt se svou bývalou přítelkyní, ale celého dnešního světa. Navenek je vše perfektní a útulné (čemu ve filmu přidávají uklidňující pastelové barvy). Žijeme v komfortu, jaký dřív rozhodně nebyl standardem, ale zároveň jsme v důsledku hledání co nejpohodlnějších řešení (protože zakoupený software nám bude logicky vycházet ve všem vstříc) často osamělí, izolovaní a málokdy opravdu šťastní. Povrchová dokonalost zakrývá vnitřní prázdnotu. Náhražky skutečných lidí, skutečných pocitů a skutečných činů zjednodušují život do té míry, že s ním ztrácíme kontakt. Emoce za nás vyjadřují druzí, pomocí dopisů tvořených bez nutnosti dotknout se klávesnice (natož nějakého „ručního“ psacího prostředku). ___ Jonze ale není skeptik, který by moderní technologie rezolutně odmítal. Možnost bezkontaktního vztahu zcela nezatracuje – například dialogy Thea s Amy působí stejně nenuceně jako jeho konverzace se Sam –, pouze upozorňuje na řadu úskalí volby žít bez doteků. Ať je to vizuální nepřítomnost partnera v našich vzpomínkách nebo ztráta benjaminovské „aury“ milovaného a dosud zaručeně originálního objektu. K některým příjemným skutečnostem ani ve světě dokonalých náhrad a náhradníků naštěstí odpovídající alternativy neexistují. Zatím… 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, Radek99, RasputincZ, maddy, JitkaCardova(1.4.2014)

  • Radek99
    *****

    Tak zvláštně jiné sci-fi, že chvílemi člověk uvěří jeho mimikrám, a to že vlastně sleduje romantický film. Naprosto originální vizionářskou romanci! Spike Jonze natočil další prazvláštní - a zároveň geniální snímek. Poprvé si ovšem musel vystačit sám i jako scénárista, neboť tentokrát už netočil podle scénáře Charlie Kaufmana (nepočítám-li tedy pohádku Max a maxipříšerky), ale podle svého. A jeho scénář není tak postmoderně strukturovaný jako ty Kaufmanovy, děj je v podstatě lineární, zajímavé jsou až ony mimikry, které vytváří dokonalou iluzi romantického filmu. Je to vlastně zvláštně podvratný přístup, kdy je divák obelstěn opravdu skvěle zvolenou (nádhernou) hudbou, snovým nádechem a záměrným umělým nánosem nostalgie a melancholie, s nímž mu před očima začne ožívat opravdu hodně bizarní partnerský vztah. Výchozí premisou je jedno ze silných témat současné západní civilizace, tedy samota, singles uprostřed městského davu, neschopnost dnešního příslušníka na naprostém individualismu založené společnosti navazovat a udržet si vztah, na což je opravdu překvapivě naroubována reflexe hrozby prolínání skutečných a virtuálních realit. Spike Jonze překvapivě dobře vystihl nepopiratelný fenomén naší společnosti - posedlost křemíkovým světem, a vytvořil dvě složité postavy se skutečnými pocity, paradoxní vztah člověka a AI, umělé inteligence. O co víc se dnes může jevit otázka ,,Může se člověk zamilovat do svého operačního systému?" úsměvná, o to reálnější může být v momentě, kdy někdo tak sofistikovaný OS napíše. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, jak změní svět a mezilidskou interakci takový nesmysl jako Facebook! O technologiích spojujících lidi doslova na celém světě víme mnohé, samozřejmě i to, že tyto technologie zároveň také izolují člověka od člověka, ochuzují o skutečný lidský kontakt. Vraťme se ale k žánrovému vymezení - Spike Jonze jakoby chtěl podat důkaz, jak funguje skutečná filmová romantika. A tak natočil jeden z nejlepších romantických filmů, který jsem kdy viděl, právě ve své jinakosti a podvratné interní odlišnosti...(28.3.2014)

  • Enšpígl
    ****

    Původně jsem si myslel, že na filmu je originální jeho námět, ale po skočení můžu vydat prohlašení že to originální v něm nejsou sci-fi prvky včetně milování OS, ale s citem znázorněná osamělost člověka. Skvěle napsaný scénář a ještě lepší Joaquinův herecký výkon udělali z filmu magnetku pro mojí pozornost.(3.12.2014)

  • 3DD!3
    ****

    Mám rád své Windows, ale na Samathu nemají. Poměrně originální počin ztrácí body svou roztahaností (něco se určitě vypustit dalo), ale jinak potěší jak romantickou tak vědátorskou duši. Phoenix hraje skvěle Scarlett Johansson má zajímavý hlas (když divák konečně nečumí na její dokonalé tělo, konečně to vynikne). Vrstevnaté poselství (v obou rovinách) mě potěšilo a po filmu i nutí diváka přemýšlet (nad svým operačním systémem).(6.2.2014)

  • viperblade
    ****

    Her je jeden z těch filmů, které si musím za nějaký ten čas pustit znovu, abych si ujasnil pár věcí. Do té doby napíšu jen, že po jeho zhlédnutí chápu, že někteří lidé chtěli, aby Scarlett byla nominovaná na nějaké ceny za svůj výkon, byť nebyla ve filmu vidět. Protože ona byla hlavní hvězdou filmu a to není nic proti skvělému Joaquinovi. Vyjádřit takovou škálu emocí a přitom fyzicky ve filmu vůbec nebýt, to je dle mého hodno nějakého ocenění… 80 %.(28.2.2015)

  • - Chris Cooper nakrútil niekoľko scén, režisér však usúdil, že pre film nie sú vhodné a všetky vystrihal. (figliar)

  • - Ve scéně, kdy Theodor (Joaquin Phoenix) na začátku snímku míjí ženu, která pracuje na počítači, laptop nemá kabel. V dalším záběru jej však má. (Geriel)

  • - Ve scéně, kdy má Theodor  (Joaquin Phoenix) na sobě žlutou košili, čte knihu a zároveň se nemůže dovolat svému OS, má na pravé ruce poničený rukáv ještě před pádem, který následuje poté. (Digi_cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace