Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Dario Argento uvádí... Film s nejpitomějším názvem všehomíra! Ovšem krom titulu tu mám vlastně jen samá positiva, pro mě velké překvapení, protože jsem si Argenta zvolil jako úvod do žánru Gialla a tohle je jeho režisérská prvotina, nečekal jsem vůbec nic, ale dostal sem mnoho. Tak za prvé například to, že to nejspíš ještě není úplné giallo ((o= ano, je tu z něj mnoho prvků, ale jednoznačně se jedná o klasickou detektivku a žánrové prvky jsou tu zatím přítomny jen na pár místech, což po pravdě kvituju.. Hlavní prim tu hraje jednoznačně atmosféra, kterou tvoří řemeslně perfektní soukolí - od výběru interiérů (galerie!), přes hudbu (Morricone!!) až po pro mne velmi osvěžující fakt, že hlavní postava amerického spisovatele není policií zbytečně podezříván, ale naopak tu spolu čile spolupracují. Zkrátka a dobře, velmi fajn film. PS: a to jsem to byl okolnostmi donucen sledovat v nesedícím a ledabilém eng dabingu.. (29.08.2016)

v Dariove tvorbe jsem si jiz davno nasel to své a k prizraku teroru - jak zni dalsi z filmdegradujicich distribucnich titlů - jsem prisel jak slepy k houslim diky vsemocne reklame Ritkavideo :) Co se ale nestalo, premierovy argentuv zarez na pazbu gialla byl jiny, nez bylo me ocekavani; vubec by mne nenapadlo, ze se bude jednat o tak intenzivni zewl. Nulove napeti, šnečí, jak sopl natahovany dej s krkolomnym finale a film zcela udušený v topornosti herců. To vše jsem videl. Avsak ta lahodna hudba.. ,,ta hudba byla uzasna... unavena kriminalka, když už, tak Fulci rubal lepší kusy. (05.03.2013)

Tenhle Argentův první kousek je z jedné strany dobrý i ne moc dobrý. Ne moc dobrý je v případě, jestli jste viděli jeho další kousky, které jen lépe rozvádí klasickou linii těchto argentovských giallo filmů, protože v těchto pozdějších filmech to co předvádí tady dokázal vypilovat k lepšímu. Na druhou stranu je dobrý v tom, že již tato jeho prvotina obsahuje základní poznávací prvky Argentovek, jako např. netypické záběry, úhly a pohledy kamer, specifické záběry na ruce apod., což je v každém případě potěšující. Giallo zrovna nepatří k mým oblíbeným sub/žánrům i když je na druhou stranu fakt, že jsem se k němu dostal a "vzal ho na milost" hlavně díky právě Argentovi a tak i proto, že se zde mistr teprve projevoval a ohmatával si terén, tento film není zase nějak extra moc výjimečný. Ale vyloženě špatný taky ne. Milci gialla se na to asi budou dívat trošku jinak. (05.11.2011)

Čtvrtej film z výzvy od uživatele G04T. Nemůžu si pomoct, ale tahle Argento(va) prvotina se mi líbila mnohem víc než ( podle mě přeceňovaný ) Deep Red. Možná je to i tím, že od Deep Red jsem podle zdejšího hodnocení a komentářů čekal daleko víc. Naopak od téhle prvotiny jsem si toho až tak moc nesliboval ale ve výsledku jsem nad míru spokojen. Herci jsou sice průměrní, ale děj je napínavej a nenudí. Pod hudbou je podepsaný E. Morricone což hovoří samo za sebe. Vada na kráse jsou tady vraždy. Bez gore, málo krve a většinou mimo záběr. I tak se mi to ale fakt páčilo. Poslední věta před konečnýma titulkama " A to říkali, jeď do Itálie, tam se nic neděje " mi navodila úsměv na tváři. Spokojenost. Silný 4 hvězdy. (02.06.2020)

Giallo thrillery sú o obrazovej kompozícii, dôkladnom výbere a dotvorení špecifických lokalít a hlavne o atmosfére, pre ktorú sú ostatne ony dva aspekty základným stavebným kameňom. Pointa býva uz v dnešných časoch nevzrušivá a niekedy až naivná. Táto Argentovka taktiež v závere nešokuje, no vo výprave a kamere je bezkonkurenčne na špici - pre Argenta sú farby interiérov akoby ďalšími postavami filmu. Krásne "screaming queens", bizarná rolička Maria Adorfa čoby outsiderského umelca - magora živiaceho sa mačacím mäsom; a iná nezabudnuteľná postava odpudivého nájomného vraha v žltej bunde, ktorý vás bude prenásledovať v snoch. Jeho scéna na parkovisku autobusov, hypnoticky a znepokojivo zostrihaná, je najnapínavejšia z filmu. Pre mňa určite lepšie giallo než Argentova iná slávna pecka Deep Red. (26.07.2010)