Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Bird with the Crystal Plumage je podle mě příběhově typicky argentovskej film z jeho ranější tvorby, založenej hlavně na detektivním stylu a až druhořadě na hororovým žánru. Nicméně vyšetřovací část je moc pěkně udělaná, sice vrah je celkem lehce uhádnutelnej skoro hned ze začátku, ale Argento se celkem umě snaží celou věc zamaskovat a působí to docela dobře, že si člověk neni úplně jistej a konečný vysvětlení je docela inteligentně podaný, což se teda moc nevidí. Hrorová část, ale už postrádá nějakou větší gradaci, herci se tam tak nějak plácaj a řvou, ale člověk jim ten strach stejně moc nevěří a vrahova osoba je tady taková nemastná neslaná, krom toho zabíjení se tady obešlo bez jakýchkoli gore efektů, objevilo se jen pár cákanečků krve, což je docela škoda, chtělo to trošku přitvrdit. (04.06.2008)

Tak takto sa to teda začalo. Takto vstúpil do sveta kinematografie génius. Týmto snímkom odštartoval svoju kariéru taliansky režisér Dario Argento. Film "Vták s krištálovým perím: Prízrak teroru" je jeho celovečerný debut. Podľa vlastného scénara ho natočil v roku 1970. Jasne v ňom naznačil akým smerom sa bude uberať jeho ďalšia tvorba. Surové mysteriózne krimi horrory. Vytýčil si svoju cestu a zvolil štýl. Ten potom pri ďalších svojich filmoch vypiloval do dokonalosti. Časom sa z Daria Argenta stal grande re Giallo. **** (03.02.2016)

Čtvrtej film z výzvy od uživatele G04T. Nemůžu si pomoct, ale tahle Argento(va) prvotina se mi líbila mnohem víc než ( podle mě přeceňovaný ) Deep Red. Možná je to i tím, že od Deep Red jsem podle zdejšího hodnocení a komentářů čekal daleko víc. Naopak od téhle prvotiny jsem si toho až tak moc nesliboval ale ve výsledku jsem nad míru spokojen. Herci jsou sice průměrní, ale děj je napínavej a nenudí. Pod hudbou je podepsaný E. Morricone což hovoří samo za sebe. Vada na kráse jsou tady vraždy. Bez gore, málo krve a většinou mimo záběr. I tak se mi to ale fakt páčilo. Poslední věta před konečnýma titulkama " A to říkali, jeď do Itálie, tam se nic neděje " mi navodila úsměv na tváři. Spokojenost. Silný 4 hvězdy. (02.06.2020)

Jako při tom výletu na Kokořín měli aspoň párky... Není to špatné, kamera se snaží, slušné záběry, zvláště otevřené dveře ze světla do tmy, ale ten příběh je takový nedotažený, herecký výkon té blondýnky především ve scéně, kde má zahrát panický strach z dobývajícího se vraha, je směšný - a ostatně i potom výkon té galeristky. Popravdě netuším, když už je vše odhaleno, kdo podnikal ty atentáty na hlavního hrdinu, protože to už si musel vrah někoho najmout, ne? (I při vědomí toho, co zde nechci o vrahovi spoilerovat.) A ten konec a vysvětlení skutečně nejenom plave na vodě, ale je nedostatečné a rychlé. Čekal jsem ještě nějaký zvrat, třeba na konci v tom letadle, že?, ale nic, odplynulo to a nic moc nezanechalo. (26.12.2022)

Argentova režijní premiéra a vlastně i první z jeho "zvířecího cyklu" (o rok později následovala Devítiocasá kočka a Moucha na šedém sametu), na které spolupracoval s hudebním guru Morriconem. A právě on má zásluhu na tom, že i v momentech mistrových selháních (pár nudných detektivních pasáží, závěrečné odhalení vraha) dodává snímku patřičnou šťávu. Jako debut obdivuhodné, co se týče vizuální stránky, ale pořád je to jen příprava na Argentova vrcholná gialla v podobě Deep Red a především geniálního Tenebre. (21.08.2011)