Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Černý latex, nože na červené podušce, vraždění krásných žen, krev, přitažlivost hororu v ději detektivky, neskutečně mrazivé pohledy obětí do kamer. Jakože prvotní milník gialla se mi Crystal Plumage Bird líbil, ale musel jsem neustále překusovat nějaký nesmysly, jakože třeba hlavní hrdina neumí rozbít sklo a vlastně tam celou dobu jenom tak chodí a plytce vyšetřuje a kdyby jim vrah furt netelefonoval, tak na něj ani nepřijdou. A při scéně, kdy ho nějakej henchmen ve žlutý bundě nahání po městě, v jehož davu neskutečně dementně zmizí, jsem se hypertlemil. 3,5* (17.06.2012)

První ze zvířecí trilogie a zároveň debut Daria není vůbec špatnou záležitostí. Napětí zde funguje, bez krve, či obrazového násilí lépe, než kdejaký horor s vizuálními efekty a drahou výpravou. Jediné v čem mám trošku problém s Argentovými filmy jsou herecké projevy, a divně ustříhané momenty, např.střelba. Ale na druhou stranu stylizace a vytvoření napínavého prostředí a situace s velmi zvláštní a zajímavou hudbou z pera pana maestra Morriconeho je to, co mě s přehledem udrželo v pozornosti až do úplného konce. A i ve výsledku přimhouřit oči nad všemi nedostatky, které tento film má. (29.09.2011)

No na dobu vzniku fakt výkon, režisérsky uhnetené s neuveriteľnou istotou (vo svojich najlepších výkonoch potom dokázal ísť Argento ešte ďalej). Záleží na divákovi, či sa na to bude dívať ako na krimi (ťažko pohorí) alebo dovolí, aby ho pohltila atmosféra. Dávam 4*, pretože nebolo kedy sa rozhodovať či dovolím alebo nie, samo ma to pohltilo. Definícia gialla vravia odborníci? Natočená vo veršoch, dovolím si podotknúť. O čo menej sa sedelo nad scenárom, o to viac cítiť koľko pozornosti bolo sústredenej na jednotlivé scény, farby, hudobný doprovod a aby to všetko súznelo. A súZNEJE to že až. (15.03.2010)

Důmyslně propracované giallo z rané Argentovy tvorby s obratností a strhujícím stylem rozehrává detektivní příběh s hloubkou postav, narůstajícím počtem zohavených dívek, vrahovou vzrůstající krutostí, ne však pohnutkami, které jsou poodkrývány jen velmi poznenáhlu, ač s o to víc mistrně gradujícím napětím nepolevujícím až do samého šokujícího závěru. (06.12.2009)

Priemerné giallo, kde sa ešte len formoval majstrov rukopis. Na rozdiel od jeho neskorších veľdiel je tu menej vizuálnych hier (i keď napínavé scény sú famózne nakrútené), no na druhej strane už tu sú vo veľkom prítomné jemu typické priblblé dialógy. Bohužiaľ celý scenár je od základu na hlavu postavený a pochováva celkom zaujímavú pointu (ten názov a jeho miesto v príbehu je inak úplný blábol). Zase ale poteší umiernená minutáž (najmä oproti uletenej stopáži Profondo rosso). (24.06.2013)