Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Tak jsem opet neveril svym ocim.Ani ne tak u filmu,ktery by svym pribehem a predevsim hereckymi vykony mohl skocit snad v zanru nepovedene parodie(kdeze horor),ale predevsim nad hodnocenim lidi,ktere jinak povazuji za soudne.To uz daleko vetsim a kvalitnejsim "giallem" je, zcela urcite, nase Černá punčocha.Tak zase jste me jednou dostali:) (28.12.2012)

Jako při tom výletu na Kokořín měli aspoň párky... Není to špatné, kamera se snaží, slušné záběry, zvláště otevřené dveře ze světla do tmy, ale ten příběh je takový nedotažený, herecký výkon té blondýnky především ve scéně, kde má zahrát panický strach z dobývajícího se vraha, je směšný - a ostatně i potom výkon té galeristky. Popravdě netuším, když už je vše odhaleno, kdo podnikal ty atentáty na hlavního hrdinu, protože to už si musel vrah někoho najmout, ne? (I při vědomí toho, co zde nechci o vrahovi spoilerovat.) A ten konec a vysvětlení skutečně nejenom plave na vodě, ale je nedostatečné a rychlé. Čekal jsem ještě nějaký zvrat, třeba na konci v tom letadle, že?, ale nic, odplynulo to a nic moc nezanechalo. (26.12.2022)

Argentova režijní premiéra a vlastně i první z jeho "zvířecího cyklu" (o rok později následovala Devítiocasá kočka a Moucha na šedém sametu), na které spolupracoval s hudebním guru Morriconem. A právě on má zásluhu na tom, že i v momentech mistrových selháních (pár nudných detektivních pasáží, závěrečné odhalení vraha) dodává snímku patřičnou šťávu. Jako debut obdivuhodné, co se týče vizuální stránky, ale pořád je to jen příprava na Argentova vrcholná gialla v podobě Deep Red a především geniálního Tenebre. (21.08.2011)

„Jen pracháči mají takový ujetý nápady. Není to nikdo od nás, my takový věci neděláme. To musel udělat někdo, kdo má prachy!" Černé kožené rukavice, nůž, břitva a rudé cákance. Žlutá, modrá, červená. Americký spisovatel Sam zahlédne pokus o vraždu a pomůže napadené ženě. To ještě netuší, že tím uvrhne sebe i svoji přítelkyni do smrtelného nebezpečí. Ostří se míhá, krev stříká a oběti přibývají. Kdopak si vzpomněl během scény ve výtahu na budoucí De Palmovo Oblečen na zabíjení (1980)? Mlha, Sam jde ulicí, kroky, otočí se a zahlédne sekáček na maso....! Pečlivě budované napětí podporují skvělá kamera a samozřejmě Morriconeho hudba. Tajemné interiéry starých domů, světlo a tma a maniak, kterého by mohl prozradit zvláštní zvuk. Závěr není až tak šokující, snad proto jsem si ho nepamatoval. Přesto jsem opět spokojen a hodnocení ponechávám. (17.05.2020)

Horor ani náhodou, jde o čistokrevný thriller ve kterém si divák krve mnoho neužije (vraždy jsou natočeny docela decentně), zato je mu v hojné míře dopřáno seznámit se s řadou bizarních postav (pasák, malíř, starožitník, informátor, zabiják - důchodce v neodolatelné žluté bundičce), které spolu hovoří, jednají a namnoze i vypadají jako dementi. Podobný zážitek jsem od Daria Argenta nečekal, ale nemohu říct, že by mne jeho prvotina vyloženě zklamala. Jako obdivovatel Suspirie a jejích pokračování jsem se těšil na něco jiného, přesto jsem se svým způsobem bavil a užil si svéráznou atmosféru filmu, který se pro mnohé Argentovy fanoušky stal kultovní klasikou. Ještě poznámka pro ornitology a milovníky ptactva vůbec - pro titulní roli si tedy mohli tvůrci taky vybrat jiného opeřence, než zrovna notoricky známého jeřába královského (Balearica regulorum), který nežije na žádném jižním Kavkaze, ale v Africe a chová ho v hojném počtu kdejaká zoologická zahrada po celém světě :-)) . (06.06.2010)