Quella villa accanto al cimitero
The House by the Cemetery
Dom pri cintoríne
Zombie Hell House
Režie:
Lucio FulciKamera:
Sergio SalvatiHudba:
Walter RizzatiHrají:
Catriona MacColl, Paolo Malco, Ania Pieroni, Giovanni Frezza, Silvia Collatina, Dagmar Lassander, Giovanni De Nava, Daniela Doria, Gianpaolo Saccarola (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Kdysi dávno prováděl doktor Freudstein v domě u hřbitova zrůdné experimenty na svých lidských obětech. Dnes, desítky let po jeho smrti, se sem nastěhovala tuctová americká rodina. Dům ožívá její přítomností a zlo se probouzí. Už není úniku pro ně ani jejich přátele, kteří se jim snaží pomoci. Smyčka smrti se začíná stahovat s nevídanou brutalitou, při níž detailní záběry krvavých masakrů otřesou i tím nejtvrdším obdivovatelem hororů. Lucio Fulci, považovaný za umělce smrti, opět dokazuje své hrůzné mistrovství. (Filmexport Home Video)
(více)Recenze (159)
Čakal som lepší rozjazd, aj s tou atmosférou to nebolo ktoviečo. No predsa to bolo o niečo lepšie ako Zomby 2 alebo Páter Thomas. Na začiatku jedna vražda a začne sa odvíjať príbeh. Opäť pomalý, nezáživný začiatok s kopou nesympatických postáv, ktoré si akoby k telu nikoho nepustia. Malý chlapček síce vyzerá ako anjelik, no má strašne zvláštne prenikavý hlas a asi mu niečo je. Jeho otecko je tak isto zvláštny a matka radšej berie lieky, ktoré jej samozrejme ktovieako nepomáhajú. No a to je tu ešte opatrovateľka s prefarbeným obočím, ktorá je síce dosť pekná, ale na každého hádže zvláštne pohľady, neodpovedá na otázky a sem tam mimochodom poutiera nejakú krv z dlážky. Najviac ma však dojala scéna, kde na matku zaútočil netopier a otecko sa chvíľu len tak díval akoby ho to strašne zaujalo a potom začal niečo riešiť. No zrazu atmosféra nejako zhustla a kombinácie gore efektov a malého chlapca, ktorý to prežíva ma dostala a hrôza je to pravé slovo, ktoré sa mi dostalo pod kožu. Kdežto Zombi 2 je zívačka a Páter Thomas srandička toto je trošku iná káva. A Lucio Fulci konečne vyšperkoval svoju réžiu v tej najlepšej chvíli a to ako zombík ťahá matku dole schodmi, to je proste veľmi slušne drsne pôsobivé... ()
Děs běs, absence jakékoliv logiky. Tady nemůžu pochválit zkrátka vůbec nic. Doktor Freudstein se pro mě tímto stal nejvtipnějším monstrem filmové historie. Mě tyhle italské podivnosti zkrátka nic neříkají. Ve své době puberty jsem je neviděl, takže k nim nemám žádný vztah. 0% ()
Byť vrcholným dílem Lucia Fulciho je pro mne Beyond, Dům u hřbitova mám rád. Za doprovodu typické italské hororové hudby 80.let (W.Rizzati) sledujeme okem neklidné kamery temný příběh rodiny, která se na čas přestěhuje do prokletého domu. Hřbitov, tajemný doktor Freudstain zabývající se hrůznými experimenty a hledající odpovědi na otázky života a smrti ( jistě připomene proslulého Frankensteina), dívka, viditelná jen pro někoho, a brutální vraždy ( podřezávání, napichování, propichování...) V momentě napětí hudba graduje, kamera ukazuje detaily očí - Fulciho copyright. Postrádal jsem tak jen režisérovo oblíbené vydloubnutí, vytržení či propíchnutí oka... Kromě masakrování nebohých obětí je velmi působivý nenápadný zašlý hřbitov ( připomene Pastora Thomase) či hrůzu budící sklep ( vzpomeňme nejen na Beyond), do kterého snad nikdo nemůže vlézt dobrovolně, leda že by to měl napsané ve scénáři. Když se obloha zatáhne, spustí se déšť a vítr se opře do korun stromů, pak je příhodné sáhnout po Domu u hřbitova... p.s.ten spratek by zasloužil vyvrhnout... ()
Podobne ako The Beyond samoúčelný gorefest bez deju - a ani toho gore tu nakoniec nie je až tak veľa a všetko musí zachraňovať ústredný potvorák, ktorého riadi stádo červov. V prvom rade to ale nemá absolútne žiadnu atmosféru, na rozdiel od fenomenálneho Zombi 2, takže ďalšia Fulciho klasika, ktorá ide mimo mňa. A že ich už bolo... ()
Myslím si, že kritizovaná pomalost monstra byla režisérovým záměrem. Tím pádem se prodloužila agónie oběti při očekávání dalšího a zároveň je tímto způsobem patřičně potrápená divákova výdrž. A dokonce ani vzhled monstra mi moc nevadil. Připomněl mi totiž doktora Satana z Domu 1000 mrtvol. Jen je škoda, že od začátku dobře budovaná atmosféra byla zkažena nesmyslnou a zbytečnou scénou s netopýrem. ()
Nádherná záležitost od maestra Fulciho....na gialo až příliš krotká, ale ta atmosféra... ()
Zoberte si ktorúkoľvek fotografiu imaginatívneho a surrealistického fotografa Jiřího Severa. Prvý pohľad: Registrácia reality. Druhý pohľad: Subjektívny dokument. Pohľad tretí: Vzrušujúca mágia istého genia loci. Niekto je disponovaný vnímať tretiu rovinu, senzibilite iného môže byť úplne cudzia, čo však neznamená, že by objektívne nejestvovala a dobre nefungovala. Sever hľadá krajnú polohu reality, pri ktorej je ešte schopná pôsobiť imaginatívne. Teraz si vezmite ktorýkoľvek film Lucia Fulciho. Prvý pohľad: Prezentácia brutality najhrubšieho zrna. Druhý pohľad: No, tak hrozný brak zachraňujú od hrobu len slušne prevedené špeciálne efekty. Pohľad tretí: Číra hrôza odrazu exploduje a ovzdušie sa napĺňa preludnou atmosférou nočných môr s celým ich deviantným čarom. Fulci hľadá krajnú polohu reality, pri ktorej je ešte znesiteľná. Nenapodobiteľne skľučujúcu atmosféru bezmocnosti a blížiaceho sa desu však spomínanou brutalitou (schopnou vyvolať akurát odpor) rozhodne nenavodzuje. Jeho filmy z obdobia okolo 1980 síce nedisponujú estetizáciou hrôzy ako je to u Argenta, bezohľadnosť pri rafinovanom navodzovaní extrémnych emócií je však u Fulciho nezabudnuteľná. Mimochodom, Dom pri cintoríne disponuje tak hustou depresívnou a melancholickou atmosférou výdatne podporenou molovým hudobným sprievodom (Walter Rizzati), až je to nenormálne. V žiadnom inom horore čosi také nenájdete. Šokujúci unikát. ()
film, z úplnej špičky svetovej horrorovej kinematografie !!!! svedčí o veľkosti génia KRSTNÉHO OTCA KRVAVÉHO HORRORU..o majstrovi nad majstrov : LUCIOVI FULCIM ()
Průměr.Vyzdvihnout se dá atmosféra,která byla místy hodně mrazivá,ale hlavně gore efekty.Na dobu vzniku skvělá práce.Mínusem byli toporní herci a scéna s netopýrem,která působila hodně trapně až úsměvně.Každopádně umístění na videonasties bylo asi oprávněné a docela chápu,že to v té době lidi mohlo slušně šokovat. ()
Celým snímkem táhne podzim a zatuchlina a když už začne téci krev, teče po čertech působivě... Odpůrci italské hororové školy tohle sousto asi nepřepolknou, ale pro mě je tenhle Fulciho majstrštyk dokladem toho, že hrůza tváří v tvář neodvratnému může někdy strčit do kapsy onen tolik oblíbený strach z neznáma. ()
Výborný hororový zážitek. Celá Death trilogie je vážně povedená a tohle je nejlepší díl. Objektivně jde navíc zřejmě i o nejlepší Fulciho výtvor vůbec. ()
tento film obsahuje všetky zaužívané filmárske postupy, dejové obraty a žánrové klyšé, ktoré môžete v horore vidieť, sú však pozliepané tak neohrabane, prvoplánovo, doslova rúhačsky, že sa na film nedá pozerať, Fulci je majster vo vyžívaní sa pri úchylnostiach, o tom svedčia bohaté detaily na zohyzdené telá, veľmi podrobne natočené dobodanie či pre mňa "najsilnejšia" scéna filmu - útok netopiera. Jediné, čomu som dal za pravdu, je výrok, ktorý sa objaví na konci filmy "Nikdy neviem, či sú deti monštrá, alebo monštrá deťmi" (Tak nejak to bolo). Pretože ten chlapec, ktorý tam hral, bol jednoznačne monštrum. Jeho som sa bál viac ako samotného Dr. Freudsteina (super meno, všakáno?) ()
Lucio Fulci na vrcholu svých sil. Typické zobrazování brutality a zabijení v dlouhých záběrech,které se dokonale spojilo s atmosférou filmu. Společně s Pastherem a Thomase asi jeho nejlepší filmy,které se mu dařily točit začátkem 80.let. Opět ukázka,že se v hororu nemáme s nikým párat a hlavní postavy můžou klidně zařvat. ()
Vrzající dveře, temný sklep, dětský pláč, který jako by vycházel odnikud a odevšad zároveň, ponurý hřbitov, pošmourné počasí, krev a smrt. Fulciho hororový koktejl bublá stejně jako čerstvá krev vytékající z otevřené rány v hrudi, jeho barva připomíná hnis vytékající z puklého vředu a svou hustotou se podobá měkkým tkáním čerstvě vyvrženého utopence. Esteticky a atmosféricky dokonalé dílo, kterému nelze než odpustit drobné nelogičnosti a nepříliš povedené herecké výkony. ()
Jeden dobrý hudební motiv někde zpočátku, stylizace amerického vnitrozemského podzimu. A potom už nic. Triky jsou zoufalé, dialogy děsné, scénář bez nápadu a úplně nejhorší je zpracování těch "děsivých" scén - pořád se akorát řve, nikdo není schopen nic udělat. Šla z toho možná udělat detektivky, kdyby místo nadpřirozeného monstra vraždil například ten divný knihovník. Ztráta času, a já váhám nad odpadem. ()
Niektoré triky dnes už smiešne lebo gumené nože z papule alebo v krčnej tepne sa až prehýbali, ale na tú dobu to bolo niečo. Lucio Fulci ako krstný otec gore a jeho asi najlepšie dielo, kde výborne spojil kameru, hudbu a atmosféru. ()
Měl jsem si pustit začátek a pak až konec a mohl jsem tomuhle oldskůlovýmu skvostu napálit plnej počet, páč není nic lepšího, než když horor začne propíchnutou hlavou a skončí hromadnýma jatkama. Jenže to ostatní je nuda k uzoufání, kdy mě z poklidného klimbu kromě objednaného buzení (mrk mrk :-) mírně probral jen ten tvrdohlavej netopýr (i když jsem doufal, že v poslední chvíli se přeci jen pustí a ten maník si těmi nůžkami propíchne ruku- dobrý, ne? :-). Ono vůbec mi v hlavě šrotovaly další a další nápady, jak by se to dalo natočit lepčeji, říkám to pořád, nedoceněnej talent... :-) ()
Velmi slabé, v podstatě nesmyslné a nelogické, hodně dlouho nudné, některé krvavé scény natahované až tak, že ztrácí na síle, zajímavosti a kouzlu. Postavy nezajímavé až protivné (matka) nebo jaksi mimo (malá pihovatá holčička). Celý ten film působí protivným až odpuzujícím dojmem. Za něco stojí jedině dr. Freudstein, to je postava, z níž bych se v přiměřeném věku asi posral strachy. Jenže na něj si počkáme hodně dlouho. A ještě hudba, ta má grády. 1,5* ()
Dům u hřbitova se mi do rukou dostal jako poslední z Fulciho slavné Gates of Hell trilogy. Brána do záhrobí byla v mých očích docela kvalitní podívanou, která ode mně dostala 70%. Páter Thomas byl rovněž dobrým filmem, ale spíše mě okouzlil několika scénami, než jako celek a i z toho důvodu jsem mu dal 60%. No a i tento film dokázal udržet velmi solidně nastavenou laťku. A to i přesto, že je mnohými pasován do role jednoho z těch slabších Fulciho filmů. Já osobně byl spokojený. Příběh se mi líbil, ubylo zbytečných nelogičností a atmosféra taky nebyla vůbec špatná. (Taky jsem viděl delší verzi, než je zde uvedena!). Což je v mém případě vždy velice důležité. Fulci měl totiž vždy na rozdíl od takového Argenta dost značné výkyvy ve svých filmech, ale tady si mě získal na svou stranu. Samozřejmě že za to mohla hlavně slušná dávka brutality a povedené gore. Po této stránce si nemůžu stěžovat. Je ovšem pravda, že více mordů bych určitě nepohrdl. Starý dům byl působivým prostředím tohoto příběhu a především pak scény odehrávající se v jeho sklepení. Jediné co bych snad trochu více vytknul, byly ty pasáže s malou holkou. Bez té bych se klidně obešel. Stejně tam byla více méně na hovno… Co se hereckého obsazení týče, tak Catriona MacColl byla zjevně velkou Fulciho oblíbenkyní, protože to už je snad čtvrtý film, ve kterém jsem na ní narazil. Většinou však její postavy měly jepičí život. Ani Ania Pieroni pro mě nebyla žádnou neznámou, protože se objevila v několika Argenových filmech. Její vražda patřila k tomu nejlepšímu, co mi tento film nabídl. Pak tu máme toho malého fakana, který mi pil krev už v novějším Manhattan Baby. Nechápu, co na něm režisér viděl. Quella villa accanto al cimitero tak sice není žádná pecka, ale pořád jde v rámci Fulciho tvorby o lehký nadprůměr. 70% ()
Fulciho drsný masaker s tou správnou porciou násilia a nechutností využívajúce svoju naturalistickú silu hlavne v čase, keď sa film láme do druhej polovice bez straty dychu až do samotného záveru. A to všetko v požehnanom, detailnom a pestrom množstve, ktoré vynieslo tento taliansky, klasický film žánru, až do výkladnej skrine tzv. "domových hororov". Názov a spracovanie "The House by the Cemetery" totiž napĺňa svoj potenciál odľahlého domu s pohrebiskom situovaného uprostred lesa, ktorý rozhodne nie je to pravé miesto na oddych a relax. Zato sa v ňom rezné nástroje na porcovanie využívajú ešte viac ako v mäsiarstve, čo má za následok, že ľudia zo susedstva si nájomníkov domu po rodine Freudsteinovcov moc dlho neužijú. Ale prídu ďalší a ďalší.......... ### "Quella villa accanto al cimitero", vo Veľkej Británii a aj inde vo svete film známy ako “The House by the Cemetery“, si od britských cenzorov z BBFC pri svojich kino projekciách v roku 1982 vyslúžil až označenie prístupnosti Rated:X, čo vcelku značne obmedzilo jeho propagáciu širším masám. Jednoznačné označenie Rated:X film získal aj napriek tomu, že do kín putovala verzia skrátená o 34 sekúnd oproti originálu (v kino projekciách sa uvádza aj zásah na úrovni 1 minúta a 24 sekúnd). V januári 1983 táto verzia vychádza aj na VHS nosičoch zásluhou distribučného štúdia “Videomedia“, už v novembri toho roku je však “The House by the Cemetery“ z trhu sťahovaný zásluhou distribučného banu, vyplývajúceho z umiestnenia filmu na tzv. zozname "Video nasties". Následného re-releasu sa film dočkal v roku 1988 zásluhou distribučného štúdia “Elephant video“, tentoraz ale s označením prístupnosti Rated:18. Zhovievavejší certifikát sa udelil filmu z dôvodu väčších cenzorských zásahov – jedná sa totiž o verziu skrátenú o 4 minúty a 45 sekúnd. Predtým existovala aj verzia od “Elephant video“ skrátená iba o 34 sekúnd, ktorú ale cenzori nenechali dlho bez povšimnutia. Z nej sa práve zásluhou vyňatia scén v celkovom trvaní 4 minúty a 11 sekúnd, stala už spomínaná verzia. Nasledujúce vydanie štúdiom “Vipco“ z roku 1993, ukrojilo z pôvodnej verzie ešte viac – a to až 7 minút a 27 sekúnd. Zlom v týchto neustále narastajúcich sa cenzorských zásahov sa zastavil až nasledujúcim vydaním z roku 2001, o ktoré sa zaslúžilo štúdio “Protected“. Táto remasterovaná DVD verzia bola skrátená iba o 34 sekúnd oproti originálu (uvádza sa aj 33 sekúnd). V roku 2009 britská BBFC od všetkých zásahov upustila, na trh sa preto dostáva už Full Uncut verzia filmu zásluhou distribučného štúdia “Arrow Films“ (Arrow DVD, Rated:18). ### Medzi distribučné zaujímavosti sa dajú radiť aj vydania amerických štúdii na území USA. Napríklad verzia z roku 1984 vydaná štúdiom “Vestron Video“, bola natoľko zmrštená, že konečný zostrih filmu nedával vôbec zmyslel. Chyba, ktorá v konečnom dôsledku prehodila niektoré scény filmu, pôsobila ako prvoaprílový žart. Bolo predsa len trocha zvláštne vidieť niektoré postavy, ktoré v prechádzajúcom priebehu filmu zomreli, pobehovať následne po dome :-). Americké vydanie “The House by the Cemetery“ distribučným štúdiom “Anchor Bay“ v roku 2001/2002, obsahuje v porovnaní s doposiaľ známymi verziami filmu zábery navyše. Jedná sa o krátke scénky, ktoré sa z konečného zostrihu filmu Lucio Fulci rozhodol počas produkcie vyňať z dôvodu zbytočnosti. Existujú však aj nejaké neodvysielané gore zábery – tie ale do pôvodného zostrihu filmu opätovne nezaradili. Aj tu platí vysvetlenie – zbytočnosť. () (méně) (více)