School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (408)
Po právu jeden z našich nejoblíbenějších prvorepublikových filmů. Podařilo se poskládat skvělou partu herců, kdy všichni zúčastnění podali parádní herecké výkony. Naivní příběh nevadí, naopak nabízí prostor pro vtipné dialogy a „hlášky“, které se staly doslova nesmrtelné. K oblíbenosti snímku přispívá i fakt, že školství se u nás se ve své podstatě nezměnilo a velmi podobné postavičky lze nalézt stále. ()
„Vlk nese domovníkovi psaní." ()
Mene zabavna a tim padem o pid horsi nez Cesta do hlubin študákovy duše. 85% ()
Stále živá klasika..nemůžu jinak než dát ***** :-) ()
Na černobílé filmy jsem sice nezanevřel, ale zbytečnou nnostalgií k nim také netrpím. Tohle je ale světlá výjimka potvrzující pravidlo. Přehlídka hereckých legend v ranném mládí, která si dělá ze všeho legraci, to musím dát prostě pět hvězd. ()
Klasická prvorepubliková komedie, která ovšem nepřevyšuje ty ostatní o tolik jak mnozí tvrdí. Vesměs se jedná o průměrnou taškařici s výborným Filipovským. Příběh je založen na jedné primitivní události, kterou je hledání autora časopisu Řev septimy. Hlášky jsou tu dobré, ale ty jsou ostatně v mnoha podobných filmech, takže nechápu toto přehnané hodnocení. Prostředí atraktivní, avšak není plně využito jeho potenciálu. Mdlý závěr také nepomáhá. Snímek určitě pobaví, ale Frič umí víc! [60%] ()
No, na 99. umístění to není, ale já se bavil po celou dobu; tím nemyslím, že bych se válel smíchy, ale že jsem se nenudil. Herci bez chybiček, hlavně Marvan, režie je skvělá, ale od Friče to není úplně TOP. Pěkný, nenudící film z prostředí předválečného Československa. 79% ()
Jako bych slyšel mluvit mého učitele matematiky na střední škole, pana Bureše. "Uč se matematiku, nebo propadneš. Matematika je základ života." :)) Studenti to neměli dříve vůbec lehké, ale přesto se našly i světlé chvilky. Tento film to skvěle ukazuje. 4* - 85% ()
"Škola" i "Študák" jsou výbornými komediemi, které zub času ohlodává stejně pomalu jako ty nejlepší filmy Buriana, Haase a Nového. ()
I když jde jasně o klenot české filmové tvorby. K tomu, když připočtete, kdy to bylo natočeno a co za naše největší herce tam hrálo... No jasná 5*. Ale tento film má jednu smůlu, vždy bude srovnáván s Cestou do hlubin študákovy duše. I já to dělám. Proto nemohu dáte více než 3*. Herecké obsazení bodobné - stejně kvalitní. Jenže po té dějové stránce... a k tomu ten konec, ten pohřbil celý film... Snad se nikdo zlobit nebude... ()
Kult! (Zajímavý komentář: larelay) ()
Já nevím ani proč, ale tyto filmy nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdami. Všichni herci hráli na jedničku a celkově to mělo pěkný děj. Já nemám co vytknout. ()
Srdcovka <3 ()
Výborná komedie plná nezapomenutelných scén a kultovních hlášek. Po celou dobu zábavná, vtipná a výborně herecky obsazená. Navíc jeden z mála černobílých filmů, který můžu vidět stokrát a pořád mě bude bavit. Je s podivem, že stejné charaktery postav se dají najít i dnes. A protože každý chodil do školy, tak si vzpomene na přísné, ale spravedlivé i ty patolízalské profesory. A proto tento film zasáhl tolik generací. Zachycení prvorepublikových mravů je třešničkou na dortu této historické školské exkurze. Jen si to porovnejte s našimi dnešními průšvihy a chováním ve školách. Jediný mínus je v budovatelském závěru, který se k celému filmu prostě vůbec nehodí. ()
Už v roce 1938 se vědělo, že český systém školství je absurdní a stupidní, ale nikdo s tím za 77 let nic neudělal.. ()
Jasně jde o film z roku 1938, pokud od toho ale odhlédnu Škola základ života je opravdu schématická, bez skutečných charakterů nabízí pouze jednoduchý pohled na tradiční stereotypy, které jsou se školními lavicemi spojené. ()
Oproti pozdější Cestě do hlubin... příběhově kompaktnější scénář a místy i trochu na vážno. ()
"Kdo se učí, ten vše umí, i když tomu nerozumí." Nadčasová komédia s kritickým pohľadom na systém vzdelávania, potlačujúci samostatné myslenie. Veľmi trefne vystihuje pomery v jednej typickej vzdelávacej inštitúcii (reálne gymnázium), najmä čo sa týka vzťahov kantori - študáci. K tomu účelu používa krásne panoptikum typovo rozmanitých charakterov, ktoré sú poväčšine aj skvelo obsadené. Z tých najvýraznejších predstaviteľov spomeniem hlavne týchto: Ladislav "Ich gabe gesagt!" Pešek (Áda Čuřil) ako triedny zabávač a majster výhovoriek, František Filipovský (Václav Krhounek) ako triedny bifľoš a nehanebný šplhúň (akýsi prototyp Hujera), Jaroslav "Žmurko" Marvan (Kolísko) ako profesor češtiny, František Smolík (Gábrlík) ako dôstojný starší profesor oplývajúci ľudskosťou a životnou múdrosťou, Theodor Pištěk ako riaditeľ gymnázia (s holou hlavou skoro na nepoznanie), František Kreuzmann st. (Lejsal) ako triedny a profesor latiny, najpoctivejší z poctivých a Václav Trégl (Koďousek) ako roztržitý profesor matematiky. Pri takejto plejáde skvelých hercov dokážem prižmúriť oči na tým, že 17-ročných študentov tu hrajú tridsiatnici (ale treba dodať, že naozaj presvedčivo) a že obsadenie niektorých dôležitých rolí výraznejšie pokrivkáva. Na mysli mám hlavne slabších hercov, ako sú Ladislav Boháč (Bartoš) ako mladý profesor francúzštiny, taký až protivne kladný charakter, Marie Burešová (Božena Lachoutová) ako mladučká suplentka a Věra Gabrielová (Máňa) ako budovateľsky oduševnená septimánka. Ako ďalšie nedostatky vidím ten limonádový náznak romance a ešte to, že ku koncu film trochu stráca šťavu. V každom prípade ide o výborné, nadčasové dielo a zrejmú inšpiráciu pre viacero známych filmov z neskoršieho obdobia. "Was machte der Vater, Čuřil?" "Ja." "Was?" "Nein." ()
Jak to ten Frič dělá? Že on se upsal ďáblu? ()
"muuuuška jenom zlatá" ()