School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (407)
Slabší než cesta. O dost. Kdo se učí ten vše umí, i když tomu nerozumí... ()
Ó kolena, kolena, přibližte se k jezeru! ()
Tento film mi moc neříká a jako legendární komedie vůbec nepůsobí. Chvílemi jsem se sice bavil, ale chyběl mi nějaký vyčnívající herec, více vtipu a asi i lepší scénář. V porovnání s Burianovým Ducháčkem z téhož roku to u mě Fričův gympl projel na plný čáře. ()
Starý černobílý a kvalitní film ze školního prostředí s dobrým hereckým obsazením, který se člověku líbí i v dnešní době a baví se u něj. Verdikt: 5* a 90 %. ()
Naprostá studentská klasika a vzor, jak lze se studentským filmem uspět a zapsat se do historie. ()
A další skvělá komedie. A ano škola je základ života. Mimochodem to platí i dnes. :-) ()
Není nad českou klasiku. Praví herci ze staré školy nás nikdy nezklamou.:) ()
Všichni tady kolem si pochvalují, jak je tento film klasický, jak se dá vidět několikrát po sobě atd. atd. To všechno je pravda. Nejhorší ale je, že ten styl myšlení ("Naučíte se tohle, protože to tak chtějí osnovy, a nepřemýšlejte!!!") z našich škol mizí pomalu (Sám jsem to zažil při svém nedávném pokusu udělat si maturitu.) a toto 70 let staré zrcadlo je bohužel v mnoha směrech stále aktuální. ()
Klasická česká komédia, ako ináč skvelá. Atmosféru postrádala to ubralo tú jednu hviezdu ale ináč sa nejedná o nič výnimočné, skvelá česká satira, nezabudnutelné scény a vtip ktorý tento film nepostráda. 80% ()
Film mě fascinoval hlavně tím, že jsem pohlédl na to, jak to asi před druhou světovou válkou na škole vypadalo, co se týče nejen humoru. Klasika, která rozesměje i po sedmdesáti letech narozdíl od rádoby komedií poslední doby. ()
Zlatý klenot naší filmové kinematografie. ()
Filmová klasika. Sice o maličko slabší než Cesta do hlubin študákovy dušem, ale přesto nepřeberné množství skvělých scének: Štěstí - co je štěstí? Ó, kolena, kolena. Tuleň nese domovníkovi doutník. Z měšťanky ho vyhodili, na řemeslo se nehodí, tak aspoň kdyby tu maturitu udělal (ó, jak nadčasové!). Ale já musím ještě večer rejsovat... Boženka!... A to herecké obsazení, vůbec nevadí, že byli vesměs přestárlí a věkem mnohdy starší než jejich profesoři. Skvělý Smolík, Kreuzmann, Trégl; Pešek, Filipovský, Novotný či Strejka. Maličký, ale krásný štěk Zdeničky Baldové. A ta "rudá" agitka o problémech sociálně slabých rodičů? Bohužel, některé věci se nám dnes vracejí. ()
Nebudu to popisovat superlativy, ale tato komedie je prostě božíííííííí... Absolutně jiná úroveň myšlení filmových tvůrcu donutí každého jedince k jemnému zamyšlení jak ten život mohl být sladký, kdyby ... Jednoduchost ,úroveň, láska na první pohled. Ach jo jak Ti lidé jsou krásní v tom filmu :) ()
Unikátní, elegancí obalený humor typický pro První republiku - skvost! ()
Kult a klasika nejen pro všechny, kdo kdy navštěvovali reálné gymnasium ... osobnosti kantorů jsou vystiženy naprosto skvěle :-) . ()
Jedna z mých nejoblíbenějších českých komedií se skvělým hereckým obsazením a nadčasovými hláškami: "Prosím, básník se chce stát trpaslíkem." "Co je štěstí? Muška jenom zlatá." ()
Vážnost profesorů dávno vymizela. Tento film nás vrací nazpátek a to prosím všechny. Doba začátku protektorátu vyžaduje naši historickou filmovou úctu. Čtyči mé hvězdy to dokonale dokreslují, ale životy nezachráním. ()
Tento film patří k perlám české kinematografie. Je vtipný od začátku do konce. Režie v podání Martina Friče je zárukou kvality a výběr herců byl vykonán přímo mistrovsky. Vtipných scének a situací je zde opravdu hodně. Jedna z těch opravdu vtipných je při dialogu studenta Čuřila s profesorem němčiny. Je zřejmé, že tento film zůstane navždy nestárnoucí komedií, ke které se divák vždycky rád vrátí. ()
Spolu s Cestou do hlubin študákovy duše naprosto nejgeniálnější komedie ze školního prostředí. Čuřil a Holous vás jen málokdy nechají vydechnout! „Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! - Ich habe gesacht! – Dost!“ „Muška jenom zlatá! - Muška jenom zlatá - Muška jenom zlatá! - Muška jenom zlatá – No dovolte, sedněte si, vždyť vy jste cynik! Muška jenom zlatá!“ Krhounek: „Prosím, pane profesore, Čuřil mě zul!“ Nejvíc miluju scénku s Holousem (možná je to pro mě úplně nejlepší scénka na světě :-)) „Básník prosí na kolenou – Coo? – Bá…básník…básník vyzívá kolena…u jezera – Ticho. No? – Básník na starý kolena zívá u jezera.“ Při těchto slovech už to nevydržím, dám si ruce mezi nohy (to abych se nepočůrala) a z hýkání osla přejdu do naprostého záchvatu smíchu. Ten mi vydrží i přes scénku ve které vlk nese domovníkovi psaní. Pak se začínám pomalu dusit, postupně se uklidňuji a do zcela klidného stavu se dostávám až s koncem filmu. Kvůli tomu mám tuto komedii o něco raději než Cestu do hlubin študákovy duše… ()
Dle mého názoru jeden z nejlepších českých filmů. V tomto absolutně nadčasovém filmu se shlédne většina dnešních žáků i učitelů. Jediné co bych možná filmu vytknul jsou zralí třicátníci v rolích budoucích maturantů :-) ()