Dlouhá cesta dolů

"Houknu na vás, cestou dolů." Tak zajímavý námět to byl a tak zábavná komedie z toho mohla být, kdyby se z nepochopitelného důvodu tvůrci nerozhodli z toho udělat melodrama a utopit to tak ke konci v až nezáživném ufňukaném kýči. Dvojnásobná škoda proto, že Imogen Poots v roli trhlé dcery politika byla výborná, stejně tak úžasná Toni Collette v roli matky postiženého syna. Ale to už je možná asi úděl mainstreamových pokusů o dramatické komedie, zpočátku zábavné ke konci pak už jen zvrací. Ale zase, Rosamunde Pike konečně v tak nesympatické a odpudivé roli, že jí ani kulervoucí šarm a krása nepomohla. To klobou dolů. (24.02.2016)

Prvotní myšlenka by půdu pro zajímavou černou komedii možná i nabízela, ale nějakým záhadným způsobem ten potenciál není využit. Největší problém této komedie spočívá v tom, že není absolutně v ničem vtipná a zápletky, které musí extrémně nesympatické a místy až trapně přehrávající (paradoxně ve vážné poloze, ne v komediální) postavy řešit, jsou jednoduše debilní a nerealistické. Bohužel mezi hlavními postavami nefunguje ani žádná pomyslná chemie a jejich narychlo uplácanému přátelství se díky tomu nedá věřit. Místo aby se to soustředilo na zkrachovalce, kteří díky poznání jiných zkrachovalců zažívají netradiční vtipné momenty, pohled na svět a renesanci v podobě nové chuti do života, věnuje se to spíše vážnému zachycení důvodů jejich chuti se zabít. Nudil jsem se natolik, že jsem u toho usnul a neviděl úplný závěr. Bohužel mě většina viděného filmu ani nedonutila, abych si to druhý den pustil a dokoukal. 20% (03.09.2014)

Neobvyklé téma sebevraždy převtělené do hořkosladké britské komedie. Rozdělení příběhu na "čtyři retrospektivní části" bylo fajn, zvláště se mi líbila chemie mezi sebevražedným kvartetem;-) Snad z Aarona a Imogen neudělají trademarkovou filmovou dvojici, když už spolu hráli ve dvou filmech - ale spolu jim to klape dobře, takže si nestěžuji;-) (11.08.2014)

Snesitelná chaumeilovina - věc nevídaná, ale taky vcelku logická, když tentokrát nedostal absolutní tvůrčí volnost (respektive neměl po ruce matlala Gromba). Takhle se dostalo na povinnou fotbalovou referenci i pořádnou atmosféru a pro všechny ostatní případy tu byla komplexní Imogen se všemi jejími best features. Potom musí člověk akorát tím intenzivněji oplakat skutečnost, že Pierce Brosnan stále ještě takříkajíc nepověsil kopačky na hřebík... nebo teda - jak by nejspíš poznamenal jeho Martin - že se ještě stále vejde aspoň na tu lavičku náhradníků. (29.07.2014)

Dlouhá cesta dolů rozhodně není nejlepší Hornbyho kniha, ale příběh nesourodé skupinky "sebevrahů" v ní docela funguje. Jednak díky neustálému střídání vypravěčských perspektiv, jednak díky autorově schopnosti nenásilně do něj vložit obecně platné postřehy o životě a mezilidských vztazích. Ve filmu to celé naprosto selhává, hlavně kvůli scénáři, který spoustu literárních motivů pomíjí, a dělá z postav nesympatické figury, vhodné leda tak k profackování. Nejvíce snesitelný je tam nakonec ten ministr školství. (25.07.2014)