Dvojník

Mé hodnocení není příliš objektivní, ale tenhle film se mi přesně trefil do vkusu i do nálady, což jsem ostatně i očekával. Depresivní, noirová atmosféra ušmudlaného, šedivého a neustále deštivého města byla dokonale provedena. Když k tomu přidáme policisty nestíhající vyšetřovat sebevraždy, ubíjejícící nesmyslnou práci, hrdinu s nulovým sebevědomím, je pak skutečná zápletka třešničkou na vynikajícím dortu. Je to však třešeň obrovská a bez pecky ;). (14.09.2014)

Dostojevskij v hávu Kafky? Co se asi tak mohlo posrat, že? No, je vidět, že "legendy" světové literatury jsou pro mě vážně odstrašujícím příkladem literární tvorby, protože to je jedna ukrutná sračka za další sračkou, já si prostě nemůžu pomoct, sorry jako. 15% (19.08.2021)

Obsah nic moc, ale ta formicka, ta je jako ze uplne mnjam :) (10.04.2014)

Je otázka, jestli jsou divné filmy dobré filmy. Jesse je dobrý herec, ale tentokrát si asi nevybral úplně to pravé ořechové. Je to sice velmi zajímavě, kvalitně zpracované a vlastně i z povinné literatury, ale tentokrát to má k plnému počtu dost daleko. (06.05.2015)

Takýto film nie je pre mňa. 1/10 (26.06.2021)

Takovej Klub rváčů, akorát víc korporátní. A Jesse byl asi divergentní. (10.04.2014)

Letošní rok je na filmy s dvojníky poměrně bohatý. Porovnání s Enemy se rozhodně vyhnout nedá. Minimálně základní zápletka je velmi podobná, kdy je hlavní postava vystavena skrz dvojníka svým snům a představám. Ayoade se ale pohybuje mimo časoprostor, ve světě, který připomíná zvrhlou diktaturu. Lidé jsou zde pouze data. Vlastně by se oba filmy daly vyložit stejně, přičemž The Double je v některých aspektech doslovnější, stylovější, atmosférou ještě zoufalejší a jako celek, typicky britsky, černohumorný. (06.05.2014)

vykonstruovaná pitomost. (30.07.2014)

I přes skutečnost, že jsem to nepochopil a zčásti mi Eisenberg evokoval Cukrberga, tak jsem nadšen! Kratičká metráž k schizofrennímu plotu prostě sedí jako střešní taška a Micka od sousedů! Přetěžko definovat tu přeindustrializovanou dobu, v níž se do práce i z práce chodí za tmy, těžko definovat závěrečný salut a skok do sítě a hlavně přetěžko definovat stehna té polské vychrtlé selky! 77% Celosvětový výdělek k 25. 9. 2014: $200,406 (25.09.2014)

Když Hyde bere na zkušenou, pokouší Jekylla. Tvoje druhá tvář, má poklona. Má mou podobu, která se mi nepodobá. Vlastnosti, které já nevlastním. Ambicióznost, průbojnost, provokující dravost, sebevědomí, randí s vícero ženami...Toužebné vnitřní přání, já - hrdina. Dodává mi odvahu, jak zabojovat o ruku dívčinu, jak napadnout nenápadnost, vyzrát na nevýraznost, prodat svou práci, osobnost. Přivolat zpět svou existenci. Stát se sám sebou. Originálem, ne kopií. V nezdárném vesmíru procitnout, pochopit. Zaniklý, zamlklý cinkot života rozeznít. (26.10.2016)

Nemůžu se vyhnout srovnáním s Enemy, jde o podobnou hru s divákem, jen Dvojník je víc neuvěřitelný, Enemy se pořád drželo v mezi, kde všechno dávalo smysl, na to Dvojník z vysoka kašle a dělá si s postavou a s divákem co chce, je mu úplně jedno co dává smysl a co ne, vlastně jsem ten film totálně nepochopil, nebo pochopil, ale tolik věcí mi tam nedává smysl, že to je prostě nereálný, musím pak někde najít oficiální vyjádření režiséra, nebo najít jiné teorie. Pokud si Simon sám vytvořil Jamese ve své hlavě, proč ho všichni viděli? Proč bylo všechno tak reálný, všechny ty konverzace, hromada momentů, kde to prostě jen na halušky svést nejde, fakt ten film nepobírám, ale nebyl tam čas na nudu, dost mě to bavilo, sice se mi přeškvařila hlava, ale musím to vidět znova. Ale pořád si myslím, že Enemy je lepší film než Dvojník, co se obsazení i příběhu týče. (16.06.2014)

Keby tie peniaze, ktoré išli na rozpočet, dali radšej mne. ODPAD ! (10.04.2015)

Podivné, ale bohužiaľ formou nie príliš pútavé. (13.04.2015)

První třetina parádní, ale pak dojde futr. Celovečerák potřebuje třikrát víc. Jinak pěkné, nic víc proti. (29.08.2014)

Brilantne zosnovaná lúpež identity. Okrem podmanivej hudby, 60-tkových kulís a precíznej réžie tu máme aj skvelý intenzívny príbeh v noir surrealistickom obale, kde všetko utrpenie hlavného hrdinu dostane zadosťučinenia v poctivo eskalovanom konci. Úplne iné než bratské Enemy, no u mňa rovnako skvelé. (13.06.2014)

Tohle není nic pro mě. Zbytečnej film, kterej neříká vlastně vůbec nic. Podobnost s Fight Clubem je značná. A taky nesrovnatelně lepší Fight Club nakopává Dvojníkovi prdel. Ztráta času. (30.08.2014)

Všechny věci, které Richard Ayoade točí, mě hodně baví a mám pocit, že je s každým dílem lepší. V tomto případě už jde o téměř bezchybné dílo. Po celou dobu jsem si užíval to bezčasí a nervozní atmosféru, která Dostojevskému překvapivě sedí. Navíc ta nádherná kamera a hra se světlem a stíny, to si člověk nemůže neužít. Herci taky všichni výborní, ale i tak Jesse Eisenberg zvládne vyčnívat. K dokonalosti mi tady chybí už jen o trochu více režisérské osobitosti, ale ty inspirace už tady nějak výrazně neční, což naznačuje, že příště se můžeme potkat pod pěti hvězdami. (30.05.2014)

Až na konec (tam se přehlednost nějak vytratila), jsem se naprosto vyznal, jaký Eisenberg, je jaký. Obě polohy totiž zvládl výtečně, i když si myslím, že normálně má blíže k tomu bezohlednějšími (rád bych viděl ke srovnání v dvojroli někoho, kdo má blíže k té hromádnce nervů, třeba Michael Cera). Nic nezvládají britové lépe než to, co cítí k monotóní úředničině např v 1984. Postupně se překvapením stal fakt, že R. Ayoade použil celkový přístup, který mi evokoval artový psychologický film jak vyšitý z 60. či 70. let. Z konce cítím lehké znechucení, protože když bylo jasné, že pointa konce je stejná jako u Času, který mě právě tím zklamal (konec se dostal zpátky na začátek), ale nikoliv tak,abych ubral ještě nějakou *. (18.12.2016)

23. 09, 2014 (240.); co dodat, nezamlouvalo (23.09.2014)

Kafka sežral Colonela Sanderse... (15.11.2014)