Na lovu

Extra mega homofobní film. Tak blbý, že bych se vůbec nedivila, kdyby se jím Tarantino a Rodriguez nechali inspirovat při tvorbě dalšího Grindhousu. Prostě Pacino ležící nahý na posteli se svázanýma rukama, Pacino se stíny kolem očí tančící s nějakým mužem na disco hudbu let osmdesátých, Pacino v extra "drsném" koženém oblečení... Občas mě tenhle film dostával lehce do kolen. Nevím, jestli je to tématem nebo zpracováním, někdy jsem si říkala, že z toho mohla být slušná neo-noirová kriminálka (fakt že jo), jenže o dvě minuty dýl už zase někdo do záběru narval sto homosexuálů v ženských šatech a atmosféra byla pryč. Ale jo, dívat se na to dalo s klidem. A protože nevím, jestli mám Cruising raději udělit odpad nebo plný počet hvězdiček, nechávám to na neutrálních průměrných třech. Ačkoliv ten film rozhodně neutrální, ani průměrný není. / Poznámka: Autorka tohoto komentáře nemá nic proti homosexuálům, vadí jí jen styl, jakým jsou homosexuálové zobrazováni v tomto filmu. (20.05.2008)

Při vší úctě, ani čekání na Godota není taková nuda jako četba místních komentářů, zabavilo mě akorát tipování, který uživatel bude pobouřeně kázat proti homofobnímu ladění snímku a kterému bude naopak stříkat homofobie z pera, ehm. O těch druhých si myslím své "své" = "když mi něco nevoní, nestrkám do toho nos ani jiné orgány"), k těm prvním jen tolik, že označovat Cruising za homofobní propagandu znamená zaměňovat symptom za příčinu, což je, jak každý medik ví, základní chyba k diagnóze, vedoucí časem k nevyhnutelnému exitu. Ve výsledku je totiž daleko zhoubnější trvat na tom, aby se jisté věci zobrazovaly výhradně v pozitivním světle, protože pozitivní diskriminace nepřestává být diskriminací, zato je velice účinnými klapkami na očích, které zužují zorný úhel do tunelového vidění, a že je něco dobré pro drožkářskou kobylu ještě neznamená, že je to dobré pro lidské mraveniště. Tím, co staví Friedkin na pranýř, je naše netolerance a potlačování všeho, co se nám nehodí do krámu, do tmy, a naši následnou fascinaci tmou, kterou jsme sami způsobili a přesto fňukáme, že nám někdo zhasl. Jenže jak zpíval Johnny Cash, What's done in the dark will be brought to the light, a jak pravil Fritz, hledíš-li dlouho do propasti, pohlédne i ona do tebe. Zda se jí to, co vidí, bude zamlouvat nebo ne, toť otázka pro posthamletovský svět... Od Friedkinova mnohoznačného rozloučení s érou, v které bylo HIV jen náhodným nesmyslným shlukem písmen, se dá čekat leccos, musím se ale přiznat, že jsem nečekala, že Achillovou patou, na kterou bude Cruising kulhat, bude zrovna Al. Kdyby místo poněkud bezvýrazného proplouvání polosvětem zvolil kurs podobnému tomu, s kterým křižoval Mořem lásky, bylo by to za plný počet. (13.01.2012)

Je to celé takové divné. Skoro celý film to má tu správně "slizkou", nepříjemnou a temnou atmosféru, která mi zpočátku přišla dost podmanivá, ale v poslední třetině už mě moc nebrala, protože celý ten film je zbytečně roztahaný dlouhými scénami ze všemožných gay barů, z nichž některé by se úplně bez problémů daly vystřihnout. Vůbec je to celé divně natočené - na jednu stranu to z drtivé většiny homosexuálů div nedělá naprosté úchyly (a upřímně, natočit to Friedkin v dnešní době, tak ho v USA všichni ukamenují...), ale na tu druhou stranu je tady těch scén s homosexuály tolik, že jsem měl chvílemi pocit, jestli v tom i sám Friedkin nemá zalíbení. Ono na jedno zhlédnutí je to celkem slušná atmosférická podívaná, která je na rok vzniku celkem odvážná a musíte u ní překousnout všechnu tu úchylnost, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím míň se mi ten film líbil. Na lovu je totiž fakt jenom jednoduchá kriminálka (asi? tady vraha známe od začátku, ale zase není pořádně vidět, kdo to je), která by bohatě vystačila na hodinu, ale všemi těmi pomalými úchylnými scénami je natažená úplně zbytečně na 102 minut. Neříkám, jak už jsem psal, atmosféru to většinu času mělo, ale stejně se během toho dalo mnohem víc rozpracovat, třeba postava toho jeho homosexuálního souseda. A můj dojem nezachránil ani závěr, který nejen že mi přišel předvídatelný, ale docela i pitomý. Sice se tu pak dá mluvit i o nějaké psychologii, ale takhle to na mě působilo spíš jako prvoplánový "šokující" zvrat. Natočené i zahrané je to dost slušně, ale víc jak slabé 3* dát fakt nemůžu. (25.04.2021)

Na lovu je hodně zvláštní film. Od Friedkina jsem už předtím viděl o deset let starší snímek Kluci z party, který mě zrovna také nijak neohromil, či nenadchnul. Na jedné straně je zde pěkně a autenticky vybudovaná atmosféra jakéhosi "podsvětí" gay-klubů, na druhé straně jsou zde však přítomna mnohá hluchá místa a (alespoň pro mě) WTF konec (ten úplný závěr jsem vážně plně nepochopil). Rozhodně nechci tento film házet mezi nějaké braky, ale zase tu na něj nebudu pěti kdejaké ódy. Zkrátka na svou (vlastně někde i na dnešní) dobu hodně odvážný film, ve kterém se plusy a mínusy navzájem vyvažují tak, že to působí naprosto průměrným dojmem. (30.08.2012)

Přiznám, že jedna hvězdička je za fantastický výkon Al Pacina, děj tak závratný nebyl. Roli zahrál se rtěnkou na rtech a očními linkami tak věrně, až mi chvílemi běhal po zádech mráz. Také oceňuji reálnost prostředí gay prostituce a celého toho temného světa. Film určitě není pro mládež nebo pro lidi s předsudky. Pro ostatní - příjemné překvapení. (08.04.2012)