Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Od Masaryka ke Klausovi a Mečiarovi. Konec Československa. Transformace ekonomiky se jeví jako největší téma počátku porevolučních devadesátých let. Nalézt její klíčové body je obrovské a rozhodující dobrodružství. A přece je tu ještě jedno, možná významnější téma. Už na počátku revoluce bylo v Čechách Občanské fórum a na Slovensku Veřejnost proti násilí. Proč ne? Ale následoval spor o název společného státu, tak zvaná pomlčková válka. To už bylo vážnější a cosi to naznačovalo. Vztah mezi Čechy a Slováky se komplikoval. Zpočátku téměř všichni říkali, že chtějí společný stát, ale nebylo jasné jaký. Federace, v níž silnější pomáhá slabšímu, nebo konfederace, v níž jde každý za své. Transformace se zatím tříbí směrem ke kuponové privatizaci. Ježek, Tříska a další ekonomové prožívají těžké, nesmírně vzrušující chvíle. Národnostní otázky se však skoro nepochopitelně komplikují stále víc. Co ti Slováci vlastně chtějí? Ten problém dostihuje i Václava Havla a nutí ho dobrat se k podstatě toho, co je pod všemi těmi řečmi, spory a útoky: Slováci už od nás nechtějí nic dostávat, chtějí svůj vlastní stát. Ale co dál? Přicházejí první svobodné volby a roste fenomén Václava Klause. Ale i Vladimíra Mečiara, dynamického, neuchopitelného muže v čele Slovenska. Vše směřuje k tomu, že rozhodnutí padne mezi těmito dvěma nepochybně tvrdými a silnými muži. Kdo však vysloví to konečné a neodvolatelné slovo, které se stane osudem Československa? (Česká televize)

(více)

Recenze (17)

carl.oesch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jak zde píše řada ostatních, důstojné završení celé série. Nicméně propojení rozdělení státu, či spíše narovnání vztahu Čechů a Slováků na základě oboustranné rovnosti bylo dostatečně nosné téma, aniž by se zde musleo řešit ještě něco dalšího. Skvělá scéna, kdy Klaus dožene Mečiara k rozhodnutí o rozdělení je zajímavá právě tím, že přes všechny výhrady k Mečiarovi je zde vidět, že byl jediný, kdo byl na slovenské straně schopen na sebe vzít zodpovědnost a místo ostatních trapných žvanilů říct jasné slovo. A myslím, že to bylo ku prospěchu všech, byť těch krokodýlích slz na obou stranách bylo taky "neurekom". Dneska už nejsou a ukazuje se, že na vztahy mezi lidmi "tam dole" státoprávní uspořádání nemá zdaleka tak zásadní vliv, jak nám namlouvají politici a novináři a vůbec všichni ti šíbři, kteří z podobných zvrácených a nesmyslných situací těží. Stačí si připomenout mnohaletý a hlavně krvavý rozpad Jugoslávie, hnus z naprosto bezostyšného vměšování onoho "vyspělého" a "férového" Západu, nestydatého tolerování zvěrstev na straně jedné (Chorvatsko, bosenští muslimové a kosovští Albánci) i a jejich propagandistického zveličování na straně druhé (Srbsko) a člověk je rád, že to tehdy "Plesl" s "Ťapákem" vyřešili vlastně nejen zcela v klidu, ale hlavně maximálně věcně a v rámci možností i spravedlivě. A hlavně k tomu nepotřebovali onu asistenci těch nejférovějších a nejvyspělejších. Podle mně se Československo přežilo už po rozpadu na jaře 1939 a po 2. světové válce už nemělo být obnovováno, nicméně bychom si měli uvědomit ( a v cizině to občas někdo připomene), že podobné věcné a krve a ničení prosté rozdělení státu na dva je naprostou raritou v celé Evropě snad s výjimkou rozvodu Norska a Švédska v roce 1905, kde ovšem to společné uspořádání a vazby byly mnohem volnější, než tomu bylo u Československa. Co se týká oné kuponové privatizace, byla podána relativně zjednodušeně, ale ti, kteří tak rádi opakují (zde otík), že se jednalo o největší zlodějinu po znárodnění by měli také odpovědět, co se tedy dělat mělo a jak by si to představovali spravedlivěji. Možná by se jim líbilo předání podniků, firem a všech ostatních privatizovaných subjektů těm, kteří v nich v té době pracovali (což by bylo jistě úžasně spravedlivé a vedlo by to zářným zítřkům ve stylu jugoslávské samosprávy výrobců) nebo bylo možné zvolit další cestu polsko-maďarskou, kdy firmy privatizovali přímo právě ti jejich tehdejší komunističtí ředitelé tak, že je "odkoupili" od státu díky úvěrům, které získali od svých soudruhů, vedoucích banky. Zato, že spousta hlupáků naletěla Koženého Harvardským fondům a jejich masové propagandě nemůže ani Klaus, ani žádná ona "kupónovka". A ještě by si měl otík něco přečíst o měnové reformě, když se tady tak rozhořčuje nad kupónovkou. No a na závěr se dá říct, že pravda a láska bohužel zvítězila natolik, že její plody si dneska "radostně" užíváme v podobě Zemana a hlavně Babiše. Za což velký dík oněm Havlům a jejich kolegům a spojencům. ()

fabecc1222 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Těžká úloha pro Plesla, protože hrát Klause je těžké z toho hlediska, že každý známe jeho gesta, grimasy a hrát takovou roli může docela snadno sklouznout až k parodii, ale myslím, že Plesl to tady uhrál přesně na té hraně, že byl vědný předlože a zároveň si z ní nedělal srandu. Díl jako takový byl asi přesně takový, jaký se dal čekat. Všichni noví politici si měří svá ega a čechrají peří a ukazují, kdo je ten nejsilnější. Jednotlivé zájmy se střetávají a to i mezi národy. Ačkoliv rozdělení ČR a Slovenska je z historického hlediska bráno jako ukázkový příklad dobrého rozdělení, protože se jako jedna z mála obešlo bez krveprolití. Stejně se v devadesátkách právě kvůli vlastním zájmům a egům spousta věcí podělala, jak je ostatně vidět i v tomhle díle...Kupónová privatizace, kdo z běžných lidí o to vlastně stál... ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tento díl se překvapivě povedl lépe než některé předchozí, ačkoliv od událostí naopak je nejmenší historický odstup. Kosatíkovi se zde totiž povedlo oprostit se od svých osobních animozit a získal si tak od událostí patřičný ideologicky nepokřivený odstup, což se ve výsledku pozitivně projevilo. Většina aktérů byla také výborně herecky ztvárněna, s výjimkou snad jen Tomáše Ježka a Miroslava Macka, kteří svým reálným předlohám neodpovídali ani vizuálně ani způsobem vystupování. ()

NikoKovac 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tenhle díl se mi upřímně moc nelíbil a společně s Kulkou pro Heydricha je to to slabší z Českého století. Ocenil bych Jaroslava Plesla a Miroslava Hanuše, naopak herce, co ztvárnil Mečiara zase tolik neocením. Celkově to je pohled na dobu, která byla v čemsi nová. Nové možnosti, bolševik skončil, boj Slováků o jejich národ... trošku budu oponovat "otíkovi" v tom, že privatizace byla největší zlodějina po znárodnění. Ona tam totiž ještě byla Zápotockého měnová reforma, kam se na to hrabe nějaká privatizace, tehdy rudoši oškubali celý národ... ()

ghatos 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Co vy Slováci jste vlastně zač? 30 let existence Slovenské republiky je vesměs neúspěšný projekt (ještě divočejší devadesátky, než v ČR). Slovensko existuje díky vnějším evropským podmínkám, ale vnitřně je to neefektivní a neatraktivní stát pro spoustu (mladých) Slováků. Fico jako Mečiar na steroidech, politická mapa 2023 katastrofa a Maďar taky nespí že...80%. ()

Galerie (45)

Reklama

Reklama