Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Od Masaryka ke Klausovi a Mečiarovi. Konec Československa. Transformace ekonomiky se jeví jako největší téma počátku porevolučních devadesátých let. Nalézt její klíčové body je obrovské a rozhodující dobrodružství. A přece je tu ještě jedno, možná významnější téma. Už na počátku revoluce bylo v Čechách Občanské fórum a na Slovensku Veřejnost proti násilí. Proč ne? Ale následoval spor o název společného státu, tak zvaná pomlčková válka. To už bylo vážnější a cosi to naznačovalo. Vztah mezi Čechy a Slováky se komplikoval. Zpočátku téměř všichni říkali, že chtějí společný stát, ale nebylo jasné jaký. Federace, v níž silnější pomáhá slabšímu, nebo konfederace, v níž jde každý za své. Transformace se zatím tříbí směrem ke kuponové privatizaci. Ježek, Tříska a další ekonomové prožívají těžké, nesmírně vzrušující chvíle. Národnostní otázky se však skoro nepochopitelně komplikují stále víc. Co ti Slováci vlastně chtějí? Ten problém dostihuje i Václava Havla a nutí ho dobrat se k podstatě toho, co je pod všemi těmi řečmi, spory a útoky: Slováci už od nás nechtějí nic dostávat, chtějí svůj vlastní stát. Ale co dál? Přicházejí první svobodné volby a roste fenomén Václava Klause. Ale i Vladimíra Mečiara, dynamického, neuchopitelného muže v čele Slovenska. Vše směřuje k tomu, že rozhodnutí padne mezi těmito dvěma nepochybně tvrdými a silnými muži. Kdo však vysloví to konečné a neodvolatelné slovo, které se stane osudem Československa? (Česká televize)

(více)

Recenze (12)

horskejvlk 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Vyvrcholení staré party kolem Václava Havla-Marka Daniela. Problémy  Masarykovského pojetí republiky Československa tedy novodobého žaláře národů nebo velké rodiny kde starší brácha jsou Češi mladší Slováci, nevlastního bráchu Němce jsme mohli vyhnat ti se cítili nejvíc ukřivděni a adoptovaného bratra Rusíny jsme se zbavili s radostí a je si adoptovali Ukrajinci. Poslední otázka ztvrdlého neupečeného chleba Česko- Slovenska  stačí ho rozlomit se povedla. Samostatný český stát tak jak byl vždy v středověkých hranicích se vrátil na původní místo tak jak regulovaná řeka se vrátí časem do svého přirozeného řečiště. Masarykovo pojetí státu dle vzoru USA byla utopie která se ze strategického postavení vůdčí nebezpečí Německa měla smysl ve 30 letech nikoliv po válce. To byl již přežitek. Česky stát se zbavil majetku Ježek s tričkem Harvard univerzity ( narážka na Capital and consalting Zloděje a gaunera Koženého) vše vystihuje. Ekonomové se tak hnali za ekonomickou prosperitou že zapomněli na mravní-právní atmosféru,  tzv. Blbá nálada kterou vyprodukoval teoretik a suchar Klaus, který nikdy neměl kamarády způsobilo jeho ořezdívku Tunel dědek se kterou se vypořádáváme generační obměnou. Jaroslav Plesl jako Klaus je dokonalý. ()

carl.oesch 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Jak zde píše řada ostatních, důstojné završení celé série. Nicméně propojení rozdělení státu, či spíše narovnání vztahu Čechů a Slováků na základě oboustranné rovnosti bylo dostatečně nosné téma, aniž by se zde musleo řešit ještě něco dalšího. Skvělá scéna, kdy Klaus dožene Mečiara k rozhodnutí o rozdělení je zajímavá právě tím, že přes všechny výhrady k Mečiarovi je zde vidět, že byl jediný, kdo byl na slovenské straně schopen na sebe vzít zodpovědnost a místo ostatních trapných žvanilů říct jasné slovo. A myslím, že to bylo ku prospěchu všech, byť těch krokodýlích slz na obou stranách bylo taky "neurekom". Dneska už nejsou a ukazuje se, že na vztahy mezi lidmi "tam dole" státoprávní uspořádání nemá zdaleka tak zásadní vliv, jak nám namlouvají politici a novináři a vůbec všichni ti šíbři, kteří z podobných zvrácených a nesmyslných situací těží. Stačí si připomenout mnohaletý a hlavně krvavý rozpad Jugoslávie, hnus z naprosto bezostyšného vměšování onoho "vyspělého" a "férového" Západu, nestydatého tolerování zvěrstev na straně jedné (Chorvatsko, bosenští muslimové a kosovští Albánci) i a jejich propagandistického zveličování na straně druhé (Srbsko) a člověk je rád, že to tehdy "Plesl" s "Ťapákem" vyřešili vlastně nejen zcela v klidu, ale hlavně maximálně věcně a v rámci možností i spravedlivě. A hlavně k tomu nepotřebovali onu asistenci těch nejférovějších a nejvyspělejších. Podle mně se Československo přežilo už po rozpadu na jaře 1939 a po 2. světové válce už nemělo být obnovováno, nicméně bychom si měli uvědomit ( a v cizině to občas někdo připomene), že podobné věcné a krve a ničení prosté rozdělení státu na dva je naprostou raritou v celé Evropě snad s výjimkou rozvodu Norska a Švédska v roce 1905, kde ovšem to společné uspořádání a vazby byly mnohem volnější, než tomu bylo u Československa. Co se týká oné kuponové privatizace, byla podána relativně zjednodušeně, ale ti, kteří tak rádi opakují (zde otík), že se jednalo o největší zlodějinu po znárodnění by měli také odpovědět, co se tedy dělat mělo a jak by si to představovali spravedlivěji. Možná by se jim líbilo předání podniků, firem a všech ostatních privatizovaných subjektů těm, kteří v nich v té době pracovali (což by bylo jistě úžasně spravedlivé a vedlo by to zářným zítřkům ve stylu jugoslávské samosprávy výrobců) nebo bylo možné zvolit další cestu polsko-maďarskou, kdy firmy privatizovali přímo právě ti jejich tehdejší komunističtí ředitelé tak, že je "odkoupili" od státu díky úvěrům, které získali od svých soudruhů, vedoucích banky. Zato, že spousta hlupáků naletěla Koženého Harvardským fondům a jejich masové propagandě nemůže ani Klaus, ani žádná ona "kupónovka". A ještě by si měl otík něco přečíst o měnové reformě, když se tady tak rozhořčuje nad kupónovkou. No a na závěr se dá říct, že pravda a láska bohužel zvítězila natolik, že její plody si dneska "radostně" užíváme v podobě Zemana a hlavně Babiše. Za což velký dík oněm Havlům a jejich kolegům a spojencům. ()

Reklama

majky19 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tento díl se mi opět velmi líbil a musím říci, že je to zcela jistě důstojná tečka velmi ambiciózního a velmi zdařilého televizního projektu. Tato epizoda se věnuje problematice devadesátých let, kdy v Československu probíhala celková společenská, ekonomická i politická transformace a rostl fenomén tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Václava Klause, kterého vynikajícím způsobem ztvárnil veletalentovaný Jaroslav Plesl. Přes problematiku společenské transformace se přeneseme až k jednáním s Vladimírem Mečiarem a ke schůzce obou hlavních protagonistů Klause a Mečiara ve vile Tugendhat, kde došlo k faktickému rozdělení Československa. Myslím si, že ať byly cesty historie jakkoliv strastiplné, můžeme být rádi za to, že jsme prakticky jediným státem, který se dokázal rozdělit bez válečného konfliktu, i když v rukavičkách jsme mnohdy spolu také rozhodně nejednali. ()

NikoKovac 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tenhle díl se mi upřímně moc nelíbil a společně s Kulkou pro Heydricha je to to slabší z Českého století. Ocenil bych Jaroslava Plesla a Miroslava Hanuše, naopak herce, co ztvárnil Mečiara zase tolik neocením. Celkově to je pohled na dobu, která byla v čemsi nová. Nové možnosti, bolševik skončil, boj Slováků o jejich národ... trošku budu oponovat "otíkovi" v tom, že privatizace byla největší zlodějina po znárodnění. Ona tam totiž ještě byla Zápotockého měnová reforma, kam se na to hrabe nějaká privatizace, tehdy rudoši oškubali celý národ... ()

Nach 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Přiznávám, čekal jsem, že půjde o nejnudnější epizodu, ovšem podaná byla tak záživně, že jde o jednu ze tří nejlepších. Je po revoluci, Slováci se utrhávají ze řetězu a je potřeba vyřešit zestátněné podniky a navrátit je lidem. Jak toho docílit? Kupónovou privatizací. Předně si řekněme, že mnohé se zde oproti skutečnosti zjednodušuje. Ale ta jednoduchost je zároveň i silnou stránkou této epizody. Složitou ekonomii zde pochopí úplný blbec. Zvláště scény s Bohumilem Kleplem a Oldřichem Vlachem mají tu správnou šťávu. A Jaroslav Plesl jako Václav Klaus je též vynikající. Závěr se prostě vydařil přesně tak jak ideálně měl. A já si ho opět rád znovu připomenu. 80% ()

Galerie (45)

Reklama

Reklama