Nejvyšší nabídka

Velmi "oduševnělý" snímek o jednom zvláštním vztahu. Originální romantické drama s netypickými (ale o to lepšími) hrdiny, skoro až mysteriózní atmosférou a něžnou Morriconeho hudbou (hlavní motiv mi silně připomíná jeden z tónů z TENKRÁT V AMERICE). Tornatoreho režie je ukázkově soustředěná, kultivovaná a v nejlepším smyslu slova staromódní, herecky filmu s naprostým přehledem kraluje tradičně skvělý Geoffrey Rush (tohle je možná jedna z nejlepších rolí, ve kterých jsem ho viděl). A pro Pražáky je to takřka povinnost. ;) 80 % (06.04.2014)

„Nevyjádřila jsem se dobře. Nemám ve zvyku příliš mluvit s lidmi.“ - „Berte to jako šťastnou okolnost, jelikož hovořit s lidmi je velice riskantní. Nicméně, voláte vy mně, tak to riziko budete muset podstoupit.“ Virgil mě bavil prakticky od prvního okamžiku. Jeho sofistikované chování, „fajnšmekrovské“ kochání se životní sbírkou, záliba…ehm, spíš úchylka v rukavicích, no zkrátka asociální podivín, kterému jsem prostě nemohl nefandit. A spolu s ním jsem se snažil odhalit to velké tajemství, prožíval jeho první (a řádně složitý) romantický vztah a…najednou přišel konec, já byl plný emocí a měl tak strašně zvláštní pocit, který ve mně dozníval ještě nějaký ten den po zhlédnutí. No ne nadarmo se říká, že chceš-li udělat ze starého muže blázna…Silné 4*, moc povedený film (zejména sázka na Morriconeho se znovu nepřekvapivě vyplatila) a českého diváka navíc potěší malá reklama na Prahu. „Lamberte, jste ženatý?“ - „Ano, téměř třicet let.“ - „Jaké to je žít se ženou?“ - „Jako účastnit se aukce. Nikdy nevíte, jestli vaše nabídka bude ta nejvyšší.“ (03.03.2018)

Formálně špičkový film, který si dává záležet na tom, aby z něj "formálnost" přímo číšela. Ona právě formální a také velmi distingovaná je hlavní postava. Vytříbené chování pana Oldmana se střetává se skutečným světem, v němž se mu dostává profesního uznání, ale žádného úspěchu v osobním životě. To se má změnit s příchodem záhadné dámy, která v panu Oldmanovi vzbudí zápal a pocity, které si myslel, že mu zůstanou navždy cizí. Film přednáší zrod romance pouze decentně a nedoslovně. K tomu pointa filmu zabrousí překvapivě někam úplně jinam, takže výsledek je dosti působivý. Nejvíc oceňuji, jak moc se dokáže vypravěč (režisér) dostat pod kůži hlavní postavě a zpřístupnit její nitro... 8/10 (27.02.2015)

Tornatore je podobně jako jeho hrdina tak trochu muzeální exponát, kterému informační věk musí připadat jako záludný zraňující nepřítel a film jako intimní komnata jistoty. Emočně se mě film přestal dotýkat v (úmyslně) přepálené druhé třetině, twist je promyšlený a dobře připravený, závěr zbytečně natahovaný a doslovný. Výborní herci (duety Rush - Sturgess / Rush - Sutherland ozdobné), vizuál jedna velká nádhera (odkaz na Sorentina není náhodný, on i Tornatore pořád věří v sílu zbytečného gesta), hudební podklad snad až moc sentimentální. Příjemné muzeum nostalgie, pošetilosti a obranné odtrženosti od reality. Motivy třinácté komnaty, automatonu a pravdomluvného trpaslíka se mi na téhle trochu moc mechanické metafoře nejistoty, tvořivosti a destruktivnosti citu líbily nejvíc. (11.09.2013)

Co může být v lásce horšího, než když vaše nabídka, ač se to na první pohled nezdá, není nejvyšší.. Malíř Tornatore a řezbář rámu Zamarion stvořili dílo formou vskutku umělecké, ale o co více bylo milostné vzplanutí neposkvrněného znalce nepřirozené, o to méně byl konečný citový kolaps bolestnější. Virgil Oldman měl pravdu. Co je krásné, nemusí být autentické.. První film, který jsem viděl s G.Rushem a on v něm byl jen dobrý. (12.11.2014)