Frances Ha

..mám rád věci, které vypadají jako omyly, když se v černobílém filmu mluví o barvě a komunikativní, nebolestínské lidi.. noah baumbach dokázal, že když se někdo zmůže a pomůže, dokáže VĚCI (!) jaká to krása.. (11.06.2014)

Sám nechápu, jak můžu filmu, co mě prvních asi 10 minut tak strašně sral, dát nakonec 5 hvězd. (90%) (22.04.2018)

Na tohle uz jsem starej a unavenej... (02.01.2014)

...a Bůh stvořil ženu. Trochu otravnou, trochu trapnou a neschopnou, ale tak trochu opravdovou. (15.07.2016)

23. 01. 2014 (30.); až v závěru jsem pochopil, co znamená Ha, Frances ani Sophie mě neoslovily (23.01.2014)

Tak Frances si ešte párkrát dám (nielen kvôli Grete Gerwig). A som zvedavý či to porastie. Takisto prvý Baumbach, určite sa popozerám po ďalších veciach. 90% (17.12.2015)

„The only people who can afford to be artists in New York are rich.“ --- Čiernobiele GIRLS bez nadbytočných expilicitných scén a vulgarizmov so sympatickejšou hlavnou postavou. Viac než príjemné pozeranie a pre fandov "starého" Woodyho, Leny Dunham a New Yorku povinnosť.---- „I´ve been fired a million times. Makes you cool.“ :) (20.09.2014)

V NYC s Gretičkou, Adamem Driverem, báječnou kamerou a báječným scénářem. Nejlépe zachycená atmosféra spolubydlení a nejvýstižnější popis cesty za osamostatněním a zodpovědností. Ahoy, živote po dvacítce. (30.12.2014)

Postupným sledováním filmu jsem si od počátečních ne sympatií k hlavní představitelce vypracoval solidní nenávist nejen k ní, k tomu co říká, ale i k jejímu hlasu. Dost mi to kazilo dojem ze sledování filmu, který mě osobně nic neříkal a přišel mi nezajímavý. (13.01.2014)

Sophiina volba. (21.02.2014)

Jediný způsob jak uctít novou vlnu, je si z ní utahovat. Jinak člověk skončí u nostalgického kýče (který ani nezažil). Mám strach, možná jistotu, že ještě těsně před třicítkou budou řešit spolubydlení, vodku, víno, občasnou práci a cesty z města, které si nebudu moct dovolit. A vlastně se mi ten výhled líbí. Frances Ha je až vtíravě realistický snímek, který by výrazněji zazářil rozvedený do sitcomu. Za nejlepší moment filmu považuji scénu z aukce na kampusu. Film, co se zpočátku tváří jako přehipstřelá slátanina, která nemá co říct, se vyvine do příběhu, který je tak běžný a přitom pořád překvapující a úsměvný, až nelze než mu přiznat, že je skvělý. (19.08.2014)

I f*cking love you, Frances ! Undateable? Me too ! (28.02.2017)

Pohled na film se může za dva roky fakt změnit. Sice se mi dneska i před dvěma roky tenhle film strašně líbil, ale taky jsem tady tehdy napsal v komentáři, že jsem ho sledoval s úsměvem na tváři a s klidem v duši. Usmíval jsem se dost i tentokrát, klid však z duše jaksi vymizel. 9/10 (29.08.2019)

Nádhera... Přesně takhle jsem nemožná i já. Jakže to bylo? Nevhodná k chození? Ta holka mě srala stejně tak, jako mě sere i moje já a proto ji miluju, proto má tenhle film tolik barev, kolik jich tam není... (21.04.2014)

Špica. Vizuálne i zvukovo nádherný film. Poetika príbehu ladí s poetikou môjho života a zmätenosti. (09.11.2019)

„Necikaj na káble!“ „Oh, F-ko ani nejazdí...“ Osobné hodnotenie: 74% (***) (22.12.2014)

„Vypadám podle tebe stará? Ne, vlastně jo. Jak stará? Starší než jsem, starší než 27. V 27 jsi stará.“ Podobné téma už Baumbach zpracoval v Kicking and screaming (95); někde jsem narazil na pojem „post-graduate malady“, který docela sedí. V jistém smyslu trochu pohádka pro ty, co nechtějí nebo spíš nepospíchají dospět. Stejně tak jako Squid and the Whale nebo Greenberg se děj točí kolem silné, nosné ústřední postavy, která je nejen výborně napsána, ale i uvěřitelným způsobem zahrána. Přestože se ve filmu hodně mluví, děj je mnohem více než v režisérových předchozích filmech vyprávěn obrazem. Návrat ke kořenům pak představuje nejen černobílá kamera, ale i částečně improvizované dialogy. Rozdělení na kapitoly podle měnícího se bydliště hrdinky není samoúčelné a vtipně doplňuje ostré střihy filmu. New Yorku černá a bílá opravdu sluší, ale spíše než odkaz Allena, resp. Gordona Willise, je z filmu cítit Francouzská nová. Atmosféra filmu mi připomněla některé Rohmerovy snímky. Sám režisér přiznává vliv Truffauta (ve filmu zaslechnete např. hudbu George Delerue). Výsledkem je po všech stránkách dotažený, vtipný a zároveň emocionálně silný film. Frances Ha je možná „undateable“, ale pro mě jde o prozatím nejlepší režisérův film. [Berlinale2013] (20.02.2013)

Krásný pozitivní snímek s krásnou a pozitivní Gretou. (28.06.2018)

Modern love. (07.12.2014)

Čiernobiele. Konverzačné. Late 20's ľudia. Newyorkské. Osudy. Stratenosť v živote, nájdenosť. Priatelia, sny a realita. Adresový koncept. Šťastné konce. Pozrel by som znova. (26.03.2016)