Dědictví aneb Kurva se neříká

Dědictví aneb takový obyčejný týden v životě Bolka Polívky? Vlastně proč ne, ta farma vypadá moc hezky a reklamu si zaslouží. A protože není pochyb o tom, že u nás jeden maká a čtyři čuměj, český národ se s tímhle prochlastaným pokračováním (s jedním dobrým fórem za půl hodiny) určitě bez problému sžije. (4/10) P. S.: Přiznaný product placement je zdaleka největším WTF začátku roku! (04.02.2014)

Svatá prostato! Humus aneb kurva co to bylo? Nechápu pana mistra Sedláčka, že dokázal zplodit tuto komerční, podivuhodnou a stupidní (no co, řeknu to na plnou hubu) sračku! Takhle rozhořčen jsem z filmu dlouho nebyl. Divím se i zvučným jménům českého, filmového průmyslu, že po přečtení scénáře přijali účast v tomto paskvilu. Čím se může toto pokračování staré české klasiky pochlubit? Ničím! Byla to přehlídka nemístného a trapného humoru, který musel iritovat snad i skalní fanoušky Babovřesek. Co se týče scénáře, netřeba slov, protože s předchozích vět je patrné, že dějově se v tomto filmu nic nedělo. Nemělo to žádný spád, žádnou myšlenku, žádnou alespoň primitivní pointu, z čehož vyplývá, že scénář je komerční výstřel do tmy. Největším libidem se podle produkce tohoto filmu měla stát výborná kamera, hlavně při úvodních a závěrečných titulcích, kde můžeme pozorovat krásy českých krajin, ovšem do kontextu této komedie se to moc nehodilo. Vrcholem všeho byla Dagmar Havlová v roli ducha nebožky manželky. Dále už netřeba slov si myslím. (09.10.2014)

Několik nesouvislých poznámek. Komedie na slušné úrovni, ovšem s jiným režisérem by to mohlo klidně být i fiasko - je z toho cítit, že Sedláček to přece jenom trochu ohlídal, aby film nespadl níže, protože ty nápady Bolek při psaní scénáře občas tahal asi až z paty. Pár výborných vtipů, pár dobrých vtipů, pár vtipů nefungujících a vyznívajících do prázdna a jedna scéna, která mě v negativním smyslu tak šokovala, že jestli to nebyla skrytá narážka na Kameňák (musela být, úplně to z ní křičí!), tak to opravdu nechápu (je to ta s Křížkovou). Herci? Samozřejmě to občas drhne, nenapodobitelné chytilovské přirozenosti a autenticity už nikdy nikdo nedosáhne - zde jsou výkony už prostě klasicky "filmově komediální" - vyčnívá z nich skvělá etuda Ivany Uhlířové a především velkolepý Donutilův nástup na scénu, který se po všech stránkách povedl. Irénka, která není a Vlastička jako duch? Zbytečné a neúčelné. Povedená hudba, pěkné Krejčího nálety kamery, nenásilně vizualizující "návrat" po dvaceti letech. Celkově to rozhodně to není průšvih, pobavit se dá slušně a trapnosti je mnohem méně, než se čekalo - s přihlédnutím k okolnostem to asi dopadlo nejlépe jak mohlo a jsem za to rád. Na konci však i pod vlivem závěrečné písně stejně zůstane mírný smutek z toho, že co kdysi bylo (Chytilová, mladý Bolek, 90´s), už se nikdy nevrátí - paradoxně přesto, že ve filmu se překvapivě na staré časy vzpomíná mnohem méně, než by se od "návratového" filmu dalo čekat. Což byl myslím účel. (08.02.2014)

Jak může držitel 3 českých lvů, režisér velice slušného psychologického dramatu Pravidla lži a zdatný dokumentarista vyplodit takovou hnojnici, takovou žumpu?! Tam nefunguje ani to nejmenší na čem stojí film jako takový a co ho drží pohromadě. Klidně mohl nastoupit i Krampol, Vydra, Uršula Kluková, Skamene a Sobota. Tohle dílo by vůbec neutrpělo. Hnus!! (16.06.2015)

Ten film si o bulvární čtení do značné míry koleduje, tak pojďme do něj. Možné důvody, proč vznikl: a) pokus Bolka Polívky něco udělat s tíživou finanční situací b) potřeba Bolka Polívky se vyzpovídat jako komik, který už přestal být vtipný a neumí hrát ani sám sebe jako šaška (kdo viděl jeho tristní vystupování v Ano, šéfe, tak asi ví, o čem mluvím). V jeho scénáři nenajdeme příliš návaznosti na subverzivní frašku Věry Chytilové krom postav, Je to spíš taková sentimentální litanie o alkoholu, ženách a odtrženosti od reality. Vtipů je tam pár a nejsou nijak nápadité (situačně, ani verbálně). Výsměch si DII vyslouží i proto, že obsahuje pár scén, ve kterých Sedláček hodně přešlápl dosud pečlivě dodržovanou hranici svojí lidovosti a spadl někam k troškovskému pitvoření. Já se tomu vysmívat nechci. Sledovat lidi, ke kterým cítíte sympatie, jak si sahají na dno, není zrovna příjemné, na druhou stranu pokud si odmyslím, že tenhle film měl něco po Chytilové zdědit, je to v něčem zvláštně autentická lítostivá zpověď člověka, pro kterého svět končí ohradou s koňmi a placatkou ve vestě a zoufale touží po jakési ztracené "bodré nevinnosti". Prostě posezení s opilcem, kterej vám dvě hodiny hučí do hlavy moudra a nářky... sere vás, ale vlastně musíte uznat, že vás to v něčem zvrhle fascinuje. Z nedostatku point tak přidám několik střípků, které padly po projekci v sestavě Schmarc - Fila - Tesař - Stejskal: "Moravský Vlk z Wall Street", "Film mimo dobro a zlo", "Do bláboliva vylitej biják"... (04.02.2014)