Policajt nebo rošťák

„Komisár Bertrand brutálne zastrelený na Grande Corniche” • Na jednej strane tu mám policajta Stanislasa Borowitza, ako zároveň povedzme i divízneho komisára, a zase na strane druhej tiež i akéhosi, akože Taliana Antonia Ceruttiho, pričom sa vskutku variže stále úplne jednalo len o jednu a tú istú osobu, keď v druhom prípade pracovala najmä v akomsi prestrojení za darebáka či násilníka, a to teda konkrétne niekde medzi skorumpovanými policajtmi, ako bol mimochodom zrejme nielen iba tento surovou metódou »popravený pán« + dvomi gangmi, ktoré by rozhodne najradšej poštval samých proti sebe, o čo sa akosi neustále len usiloval, až sa obidva prechody medzi «zákonom & zločinom»; automaticky stávali sami o sebe pomerne dosť zaujímavými = kriminálny titul: Policajti a lupiči; s mimoriadne charizmatickým francúzskym predstaviteľom Jeanom-Paulom Belmondom v hlavnej [dvoj]role, kedy sa zväčša naplno realizoval v tej druhej variácii, ako už máva vo zvyku. • Rovnako som si taktiež býval veľmi dobre vedomým aj akýchsi občasnejších »scenáristických lapsusov« počas sledovania tohto svižného, a na moje počudovanie aj celkom rozsiahleho titulu, odohrávajúceho sa vo francúzskom slnečnom [veľko]meste v Nice, ležiacom na Azúrovom pobreží oproti malej dedine menom Ružomberok [odkiaľ ale našťastie ani nijako extra zvlášť zase nepochádzam], a k tomu i s nemenej väčším množstvom naozaj divokých a nápaditých sekvencií, až som takmer pomaly ani nestíhal im všetkým venovať i svoju náležitú pozornosť, tak som bol práve týmto Lautnerovým poňatím skutočne ohromeným, že s naprosto čírou radosťou si teraz rád zatlieskam, aby som tým v podstate vyjadril moju celkovú spokojnosť, s ktorou určite nemôžem byť nespokojným. • A s vysokou pravdepodobnosťou vrelo každému iba odporúčam, kto by chcel mať čo dočinenia s daným m-o-n-s-t-r-e   s-a-c-r-é[om]; apropo: kompozícia obrazu v podaní Henriho Decaëa, tvorila minimálne takých 60-70% celkového úspechu v rámci celkového ponímania, a skúste si následne spočítať, koľko[krát] vlastne spolupracoval s toť prítomným Bébelom? (09.03.2024)

Belmondo nepatrí medzi mojich obľúbencov o čom svedčí aj to, že iba trom filmom som dal štyri hviezdičky (Na konci s dychom, Profesionál a Zviera). A ostane to tak aj naďalej, i keď som nejaký čas skúšal štyri hviezdičky. Tento film nie je žiadnym skvostom nad ktorým ochkajú filmoví kritici. Má ale jeden veľký tromf - chce diváka pobaviť a darí sa mu to skvelo. Nič viac však nemôžeme od Bebela Borowitza, ktorý je v skvelej forme, chcieť. Zaujímavé je, že tri mnou cenené filmy nakrútil v rozmedzí štyroch rokov. (06.10.2018)

Velmi příjemná a zábavná kriminální komedie. Hlavní postavou je charizmatický, šarmantní, elegnantní a hlavně akční policejní divizní komisař Stanislas Borowitz (skvělý Jean-Paul Belmondo). Má nekonvenční metody, kterými dostává své protivníky do úzkých. Nebojí se v zájmu spravedlnosti lhát a podvádět, aby všichni lumpové v Nice nemohli být volní a svobodní. Vše zvládá s noblesní elegancí a posměvačným humorem a přitom nezanedbává ani něžné pohlaví. Rád se baví svojí nebezpečnou prací. Další zajímavé postavy: znuděná bohatá spisovatelka Edmonde Puget-Rostand (elegantní Marie Laforét), čestný komisař Grimaud (Michel Galabru), který se drží zuby nechty oficiálních postupů, Theodore Musard (Georges Góret) a Achille Volfoni (Claude Brosset), dva největší mafiáni v Nice, kteří dojedou na svoji zpupnost, úplatní policejní inspektoři Massard (Jean-Francois Balmer) a Rey (Tony Kendall), puberťácká dcerka Stanislase Charlotte (Jeulie Jézéguel), která na sebe stále chce upoutat pozornost, provozní bordelu Marcel Langlois (Michel Beaune), pasák Mario (věčný gangster Venantino Venantini) a bývalý policista Cazaubam (Charles Gérard), se kterým je Stanislas vlemi dobře sehraný. Zkrátka je to velmi vtipný a zábavný film, který vždy potěší. (20.03.2010)

Opět jsem se u staré, a (ne)dobré, francouzské krimi se sympatickým hrdinou v rošťácky neodolatelném Belmondově podání nebavil. Komedie tak nějak málo chytlavá, nesrozumitelnou formou podaná, a i obyčejně až nudně natočená. Kritizují se americké bezduché "akčňárny" a tohle mělo ducha?! Neobjevil jsem nic, než šarmantní humor a gesta Belmonda, který se nikdy nenechal zastupovat kaskadérem, ale zbytek mě neoslovil. Asi je moje filmové vnímání přece jen daleko za mořem a evropská tvorba mě nechává chladným. Raději propečený hamburger než šneky. 40% (26.04.2012)

Vždycky se mi tenhle film líbil, ale neuměl jsem se na něho asi dobře koukat. Vždycky jej v mých očích od dokonalosti dělila rozpadavost děje na jednotlivé scénky a začátek, který je na komedii dosti drsný a chladný. Jenomže to je vono! Začátek je vynikající, hudba skvělá a o Belmondovi - škoda mluvit. Ten se nedá vychválit. Tenhle film je mu psán na tělo více, než kterýkoli jiný. Záporáci navíc nejsou žádní šašci, ale jde z nich strach (zvláště z Raye). Ač jsem si to kdysi nemyslel, "Policajt nebo rošťák" je vynikající komedie a krimithriller zároveň. A Marie Laforet je ženská par excellance. P.S.: Jean-Paul Belmonda zde nemluví Tříska, jak jsem se dočetl v jednom ze zdejších komentářů, ale Moravec. (28.02.2005)