Režie:
Jean-Paul RappeneauScénář:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (139)
Francouzská historická komedie? No neberte to! A protože má v hlavní roli Jean-Paula, je tu samozřejmě ještě hromada akce a špetka romantiky, Výchozí zápletka je pak dostatečně bláznivá a v průběhu filmu rozhodně nezklamala! Skvělá výprava, fantastičtí herci, zábava od začátku do konce. Tak to má být. Přesto se ale Manželé z roku II mezi nejlepší Bébelovy filmy rozhodně neřadí, ale to je prostě dáno tou silnou konkurencí. 70%. ()
Výborný starý český dabing (Belmonda solidně namluvil Václav Postránecký, Jobertovou Libuše Švormová, dále vynikají zejména Eduard Cupák či Josef Větrovec). I když údajně existuje i verze s Krampolem, patrně novější. A k filmu - jak jen to napsat kulantně? Viděl jsem už mnoho, mnoho lepších "belmondovek" než je tahle. ()
Francouzskou zálibu v adoraci jejich slavné revoluce z duše nenávidím, stejně jako francouzské zalíbení v socialismu. Francouzská situační komika let sedmdesátých je paskvil připomínající spojení socialistické komedie z bodrého venkova a nejstarší Chaplinovy grotesky; lehkost v ní už nenacházím. Francouzští křupani jsou prostě za každou cenu přátelští, děj se co děj. A to, zda přitom padají na zadek, prdí či střílejí, je vlastně jedno. V tomto případě to naštěstí lze brát jako pouhý kompars k výbornému herectví Jean Paula, jehož výkon není normalizační a spíše se blíží tomu Chaplinovu. Především díky němu dávám **. ()
Na první pohled galimatyáš má překvapivě hlavu a patu. Belmondo v nejlepších letech a ostatní nezůstávají pozadu. Spád, šmrnc, spousta bžundy, prostě to miluju. Mohl by mi, prosím, někdo sdělit, jak se k tomuto natáčení přimotalo Rumunsko? V 71 roce tam pro Krista pána žrali ještě klacky a v lepším případě sami sebe navzájem...Přečetl jsem si v diskuzi výstrahu, že v nějaké verzi vyšla komedie předabována Belmondo-Postránecký. No to snad ne, to bych asi vztekem nerozchodil. Vůbec nevím, proč se filmy po určité době předabovávají opět, typický příklad je Sedm statečných s Bartoškou a Návrat do budoucnosti, kde se změnil i překlad. Většinou nové dabingy jsou bohužel horší a slovník stupidnější. ()
Jeden z nejlepších "belmondů" vůbec. Tak jako Francouzi úspěšně zatáhli legraci do období druhé světové války, tak si dovedli udělat srandu i ze své Velké revoluce. Film má výborně vystavěný scénář, není to extra řehtačka, scény jsou ale výborně vypointované, humor je spíše jemný, vše do sebe krásně zapadá a navíc to vypadá, že to bylo hercům šito na tělo. Je radost se na to dívat. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (14)
- Od počátku projektu měl hlavní roli hrát Jean-Paul Belmondo (Nicolas). Jean-Paul Rappeneau se podílel na scénáři k filmu Philippe de Brocy Muž z Ria (1964) a uvedl: „Chtěl jsem Belmonda vystřelit jako projektil do revoluce. Věděl jsem, že s energií, kterou vyzařuje, proletí tímto obdobím jako dělová koule.“ Scénář vznikal osmnáct měsíců, vycházel z osnovy, kterou vypracoval Rappeneau, poté ji přepracovali Claude Sautet, pak Maurice Clavel a nakonec Daniel Boulanger. (classic)
- Ačkoli není ve filmu jmenován, představitel lidu v podání Juliena Guiomara evokuje historickou postavu politika Jean-Baptiste Carriera, který skončil jako mnoho dalších strůjců revoluce na gilotině. (sator)
- Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením.Některé scény revoluce byly inspirovány událostmi z května 1968, které se odehrály krátce před natáčením. (classic)
Reklama