USA,
1995, 124 min
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Paul BuckmasterHrají:
Bruce Willis, Madeleine Stowe, Brad Pitt, Christopher Plummer, Jon Seda, David Morse, Bill Raymond, Frank Gorshin, Chuck Jeffreys, Matt Ross (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Píše se rok 2025 a James Cole (Bruce Willis) žije v ponurém a zasněženém světě. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let zemřelo na následky nebezpečného viru pět miliard lidí. Ti se teď krčí pod zemí jako krtci. Lidstvo se s tím ale nehodlá smířit, proto strojem času vysílá do minulosti dobrovolníky z řad vězňů. Jejich úkolem není spasit svět - mají pouze pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy. Vědci pak snadněji vyvinou protilátku, aby se lidé jednadvacátého století mohli vrátit zpátky na zemský povrch. (Bontonfilm)
(více)Zajímavosti (58)
- Natáčelo se od 8. února do 6. května 1995 v Marylandu, Pensylvánii, New Jersey a v Kanadě. (Varan)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. prosince 1995 v New Yorku. (Varan)
- V jedné ze scén James Cole (Bruce Willis) říká, že stálé vidí mrtvé lidi. Podobnou větu pronesl i Cole Sear (Haley Joel Osment) ve filmu Šestý smysl (1999), v němž hrál Bruce Willis jednu z hlavních rolí. (DJDVD)
- Obsazení hlavních mužských rolí mělo být původně opačné, tedy Bruce Willis měl hrát postavu Jeffreye Goinese a Brad Pitt zase Jamese Colea. (Kamkon)
- Ve filmu (na rozdíl od mnoha jiných sci-fi) je použit model cestování v čase, podle něhož není možné cestou zpět v čase změnit budoucnost (vše už se jednou stalo a změna není možná). Ti, kdo se o to pokusí, se jen složitě zapletou do okolností příběhu a nakonec zpravidla zjistí, že snahou o změnu budoucnosti vlastně mají podíl na jejím vzniku - vše stane právě takovým způsobem, jakým se to stalo už jednou. Podobný model cestování v čase je použit například ve filmu Kate a Leopold (2001), kde má dobré fyzikální opodstatnění. (cariada)
- Jeffrey Goines, jehož ztělesnil Brad Pitt, se podobná postavě Tylera Durdena z filmu Klub rváčů z roku 1999. (cariada)
- Armáda dvanácti opic je inspirována pasáží z novely Lymana Franka Bauma "The Magic of Oz", v níž dvě knižní postavy přesvědčí dvanáct opic, aby se za nekonečné zásoby jídla staly jejich lidskými vojáky. (3DD!3)
- Snímek začíná i končí záběrem na oči malého Colea. Jde o trademark Terryho Gilliama. (3DD!3)
- Revolver, který James Cole (Bruce Willis) v závěru snímku dostane, je model "Le Mat" určený pro jezdectvo, používaný Konfederací během americké občanské války. (3DD!3)
- Ve filmu je použit krátký záběr ze snímku Kmen Andromeda (1971), v němž je opice mučena až k smrti. Je vysílán v televizoru během zpráv o krutém týrání zvířat kvůli lékařským pokusům. (3DD!3)
- Terry Gilliam obsadil Bruce Willise mimo jiné i proto, že byl uchvácen scénou ze Smrtonosné pasti, kdy Willisův John McClane mluví o své ženě a přitom si vytahuje střepy z chodidel. (Ai.ma)
- Film, který na konci filmu Dvanáct opic James (Bruce Willis) s Kathryn (Madeleine Stowe) zhlédnou v kině, je Vertigo (1958) od Alfreda Hitchcocka. Oba hlavní protagonisté sledují scénu, v níž Scottie (James Stewart) a Madeleine (Kim Novak) stojí v parku; Madeleine se dívá na letokruhy padlého stromu a rozpomíná se na události z minulého života: „Tady jsem se narodila… A tady jsem zemřela.“ (Siriuss)
- Brad Pitt byl obsazen jako ještě relativně neznámý herec za nízký honorář, nicméně po uvedení 12 opic do kin stihl natočit tři základní filmy, které z něj udělaly hvězdu první kategorie. Mimo jiné šlo také o snímek Sedm (1995). (don corleone)
- Při testovacím promítání nebyl film přijat nijak vřele. Studio proto požadovalo několik zásadních úprav, ale Terry Gilliam trval na tom, aby byl film uveden do kin přesně tak, jak ho natočil. Vyplatilo se. (don corleone)
- Terry Gilliam měl obavy, že Brad Pitt nezahraje roli blázna podle jeho představ. Proto ho poslal k učiteli, který ho měl naučit rychle, ale zároveň souvisle mluvit. Nakonec stačilo Pittovi sebrat cigarety a roli zahrál přesně tak, jak si režisér představoval. (don corleone)
- I když byl film výrazně inspirován snímkem La Jetée (1962), Terry Gilliam ho údajně před natočením svého snímku neviděl. (don corleone)
- Hlas v rádiu oznámí, že reportáž přináší Roger Pratt. Tak se jmenuje kameraman filmu. (don corleone)
- Scény v blázinci se natáčely v nepoužívaném věžení Eastern State ve Philadelphii. Další filmování probíhalo také v Baltimoru. (don corleone)
- Scéna, ve které si James Cole (Bruce Willis) omývá krev, by se normálně točila 5 minut, ale zabrala celý den. Důvodem byl stín křečka, který měl rotovat v kole, ale zvíře si usmyslelo, že se mu běhat nechce. I když by mohl být tento detail vypuštěn, perfekcionista Terry Gilliam trval na původním provedení. Od té doby se na place říkalo jeho smyslu pro detail "křečkův efekt". (don corleone)