Píšťaličko, otloukej se

Eva Horká vždycky hrála takové ty křehké, vykulené a uťápnuté dívky plné iluzí, kterým by člověk ani nejmenším slovíčkem neublížil. Na ně se přesně hodila. Tady ještě ke všemu nastoupila do prvního zaměstnání. S využítím nápadu prvního zaměstnání se dalo pracovat jinak. Tohle je takové nemastné a neslané. Bylo to ale hezky obsazené. Jednou vidět úplně stačilo. Markéta Zinnerová má na svém kontě lepší kusy. (27.07.2016)

Malý filmeček obsazený hvězdami z exotického prostředí. Kulturní dům v Ostravě a nová síla. To už se dnes netočí a taky asi nejsou kulturní domy. Zaujaly mě fotografie jejich tehdejšího fotoklubu. Myslím ale, že to spíš byly fotky tehdejších severomoravských velikánů. Vydržel jsem do konce. To se mi u amerických filmů nestává! (25.12.2021)

Nápad nebyl špatný (téma nástupu do prvního zaměstnání je jistě nosné), ani herci, ale občasná nechtěná schematičnost (Boudová a její "proměna", "svůdník" Kuba, šéf ...) a příšerné (ale za jistých okolností velmi komické) flashbackové pasáže s Janem Šťastným filmu zbytečně ubírají. P.S. Hrubeš je pablb. (25.03.2014)

´Otloukej se píšťaličko, otloukej se otloukej, nebudeš-li se otloukati, dám na tebe žalovati, císaři pánu a on ti dá ránu, až odletíš ke zlatému džbánu.´    Dětská říkanka, která se říkávala během vyřezávání píšťalky. A tato říkanka se použila i v rámci charakteru mladého člověka nastupující po škole na své první pracovní místo. Každý mladý člověk je vždy plný ideálů a představ, avšak do chvíle, dokud nenarazí na zeď tvrdé reality. Další z posledních moralizujících snímků z konce osmdesátých let, který má námětový základ hodně podobný s o rok starším snímkem Hauři. Pokrytectví a protekcionismus je hlavní problematikou zaměstnaneckých vztahů, ve kterých to má mladé děvče o to horší, že pro někoho může být i sexuálním objektem. A když se svést nenechá, následky na sebe nenechají čekat a přechází z jednoho problému do druhého. Příběh poukazuje nejen na fakt, že začátky jsou vždy těžké, ale je potřeba se připravit na nejrůznější pracovní a hlavně osobní vztahy, které jsou plné nástrah. Ne každý samozřejmě skrytě působí jako nepřítel. Naopak. Najdou se i tací, kteří riskují když se zastanou. Ale jde o to, jak je rozeznat. Člověk se zkrátka snaží, ale když něčí uražená ješitnost začne dělat problémy, a to jenom proto, že nedostal uspokojení pro svůj chtíč, zlovůle házející klacky pod nohy začne být každodenní realitou. Zazní tu samozřejmě i kritika profesní i zaměstnanecká, která je kupodivu nadčasová. Ano, například píchačky. V zaměstnání prostě musí být každý včas, ale už nikoho nezajímá, že se tam kdekdo flinká a jeho pracovní výkon je stejný, jako kdyby tam nebyl. Příběh moc postav nemá a vcelku to stačí. Co postava, to osobitý charakter, takže v rámci přístupu k dané věci v rámci osobní odlišnosti je i tak učiněno za dost. Jednoduše podaný moralizační televizní film natočený na sklonku socialismu, avšak tématem platící i dnes. (07.01.2022)

Koukatelný televizní film ostravského studia ČST. Je pravda, že to bylo příliš dlouhé a zbytečně natahované, hlavně ty problémy na pracovišti hlavní hrdinky (Eva Horká ve své tradiční poloze). Potěšila Gabriela Vránová v roli starší a zkušené kolegyně, ale i Jan Hartl. Dnes je to spíš úsměvný a naivní pohled na konec osmdesátých let. Chápu, že to není podívaná pro každého, ale já mám někdy chuť na staré obskurní televizní filmy. (22.06.2023)