Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

helrohir 

všechny recenze uživatele

Opäť jedna z tých lepších mayoviek, ktorá je podľa mňa o niečo lepšia než predchádzajúci Žut. Príbeh ma zaujal, postavy sú také aké majú byť (odvážne, vtipné, nebezpečné). Len keby každá druhá scéna nebola s lordom a jeho sluhom, určite by ma to bavilo viac. Podľa mňa by im stačil nejaký menší výstup dva krát za film a bolo by vybavené. Takto to podstatne znižuje kvality inak obstojného dobrodružného filmu. 60%. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Májovka Divokým Kurdistánem není lepší než jeho vlastní i nevlastní bratříčci. Je jiná. Má rychlejší tempo v akci. Kulisy přírodního prostředí odhalují přírodní krásy úchvatných jihošpanělských hor. Je naivnější v pozici pravdy, ale bez toho by zápletka ztrácela svůj smysl. A v našich podmínkách je neokoukaná. V chlapeckém věku jsem celou knižní sérii Karla Maye Ve stínu pádišáha zhltal jedním dechem a film se tím stává i příjemnou nostalgickou vzpomínkou. Na závan neznámých dálek, dobrodružství a spravedlivého a obětavého boje dobra se zlem. Hlavní postavou příběhu je dobrodruh Kara ben Nemsí (příjemný Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna), který neohroženě potírá každou zlovůli nenasytné moci. Navíc, kolikrát doprovází hrdinu vycvičený národní pes? Více, než jindy, využívá svůj důvtip k přechytračení mnohonásobné početní přesily protivníků. A kde je Kara ben Nemsí, je i jeho průvodce Hadži Halef Omar (sympatický Ralf Wolter), upovídaný náfuka a věrný druh v boji proti zpupnému zlu. Hlavním ženským elementem je Ingdža (půvabná Marie Versini s hlasem Ursuly Heyer), mladá a nebojácná dcera vůdce chaldejských křesťanů. Zachraňovaným hrdinou je Ahmed el Corda (zajímavý Gustavo Rojo s hlasem Michaela Chevaliera), syn haddádského šejka v kruté nesmlouvavosti povýšených představitelů moci. Postavou s funkcí humorného nadhledu je britský lord David Lindsay (příjemný Dieter Borsche) a jeho na vše připravený oddaný sluha Archibald (zajímavý Chris Howland), kteří s aristokratickou uhlazeností čelí nepříjemnostem v dychtivé touze po dobrodružství. Nejvytrvalejším protivníkem je Machredž z Mossulu (dobrý Djordje Nenadovic s hlasem Martina Hirtheho) ve vzoru zvrácenosti moci k vlastnímu obohacení a upevňování vlastní mocenské pozice. Z dalších rolí: nabubřelý pijan v čele města Buruska Mütesselin (zajímavý Werner Peters), spravedlivý a ovlivnitelný nejvyšší představitel moci padišáh (Fernando Sancho s hlasem Konrada Wagnera), uvážlivý vůdce chaldejských křesťanů a Ingdžin otec Kadir Bej a haddadský šejk a Ahmedův bojovný otec Muhammad Amín (obě role Charles Fawcett s hlasem Curta Ackermanna), Ingdžina mladá společnice a služebná Benda (Gloria Cámara s hlasem Renate Danz), Machredžova pravá ruka Durek (Antonio Iranzo s hlasem Rainera Brandta), dobrosrdečný a obětavý vůdce jezídské sekty Ali Bej (Wolfgang Lukschy s hlasem Joachima Nottkeho), či podlý turecký kapitán (Tito García s hlasem Hanse W. Hamachera). Je to pouhá dobrodružná zábava, která na chvíli vlévá do žil naději a viru ve spravedlnost. I ta lehká naivita není na překážku, když se divák nechá bezstarostně unášet závanem nedočkavé touhy po srozumitelném a čitelném světě, kde slabí a utlačovaní mají důrazné zastání. ()

Reklama

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Oproti první části mě tenhle film hodně bavil. A přijde mi, že kdybych ho neviděl dřív, tak asi děj moc nechápu. I když u indiánů jsem ho taky nechápal. Ale přece jen národnosti Osamanské říše to je trochu jiný kalibr. A je vidět, že už tehdy neměli rádi jezídy. Jako by se od té doby nic nezměnilo... ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od Žuta mě film Divokým Kurdistánem zase tolik nebavil. Na můj vkus je v něm málo akce ačkoli celkově o napětí není nouze. Nemůžeme sledovat ani pořádné bitky či přestřelky. O zábavu se sice stará opět trojice Halef a dvojice lord David Lindsay a jeho sluha Archie. Kara ben Nemsí ale také dostává až neobvykle často a moc na budku. Konec je pak trochu ustřihnutý. Nelíbí se mi ani hudba, která v Žut byla přeci jen lepší. Nějak mi to orientální dobrodružství k srdci nepřirostlo. ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Když nám na konci prázdnin zabili Vinetůa, rozhodl sem se, že si sjedu všechny filmy, který se do televize nikdy během prázdnin nevešly... A je to škoda, páč tahle jarabácká trilogie je mnohem záživnější než Surhand a Firehand a jejich filmy. Lex je tady i dokonce jako svůdník, kterýho nejedna panička obdivuje. Co mě rozesmívá, tak je anglická dvojice Lorda a žána. Jsou to sice "pitomci", ale mazec jak to má ten sluha vychytaný :o). Ke konci sem to sice krapet zalomil, ale myslím, že to v dalším pokračování lehce navážu... Jo a páčila se mi hudba, která je lehce perkusní a lehce jarabácká a přesně k tomu prdí! ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
  • Podle původního plánu se měl snímek natáčet na originálních místech v Turecku, oficiálním úřadům by však tvůrci museli věnovat nemalou část rozpočtu, aby získali jejich podporu. Navíc zde nenašli jediného spolehlivého a důvěryhodného produkčního partnera, takže se v Turecku nakonec nenatáčelo a filmařům posloužila působivá krajina Sierra Nevady a Sierra Alhamilly. (hippyman)
  • Natáčení se začalo připravovat ihned po premiéře snímku Žut v srpnu 1964. (hippyman)

Reklama

Reklama