Pompeje

Absolútne nekompaktný snímok, ktorý využíva historickú udalosť ako podklad k neutíchajúcej katastrofickej šialenosti, šmrncnuté je to pokusom o antickú tragédiu v súzvuku romantickej zápletky. To všetko pod taktovkou rutinéra Andersona, ktorý by namiesto apokalyptickej skazy zainteresovaných štúdií mohol ďalej točiť so svojou žienkou dvadsiatu piatu časť zombie jatiek. Zvláštnosťou však je, že napriek hlúpemu scenáru a debilných dialógov som sa počas celého filmu nenudil. Anderson to vedel tak dobre zmenežovať, že stále sa niečo deje, a pokiaľ sa nechytáte za hlavu a nekrútite hlavou nad skomolenými historickými súvislosťami, či živelnými absurdnosťami, tak si aspoň užijete svižnú akciu a priamočiary priebeh filmu. 55%. (09.07.2014)

Pompeje jsou přesně tím filmem, kterej než vyšel, tak už jsem četl celou kupu názorů od samozvaných odborníků, že ten film vlastně bude stát uplně za hovno. Točí to totiž Anderson a ten nikdy nenatočil dobrej film. Zdejší písálci a všeznalí odborníci měli názor jasnej ještě předtím, než film vůbec viděli. Co bych taky čekal jinýho. Já pro změnu držel hubu a čekal, až se na film podívám sám. A musím říct, že jsem byl překvapenej slušnou filmařinou, která ale byla zasazena ne do antického Říma, ale do antického Říma upraveného Američany. Ale já to překousnu. Líbili se mi herci, líbil se mi příběh a hlavně se mně líbila druhá půlka filmu, která z prostředí udělá totální peklo. Ve svém oboru tak Andersenovi nemůžu nic vytknout, tohle je prostě přesně to, co jsem od něj čekal a co jsem si také parádně užil. (11.05.2014)

Nojo, tak to dopadá, když naserete přírodu... anebo taky scénáristu(y) nebo režiséra. Sem tam přidá něco z Gladiátora, Titanicu, Conana, Spartaka, Třístovky, sem tam přidá nějakou dobrou scénu a sem tam přidá nějakou úplnou blbost. Jako na popkorňák se na to, i přes někdy až nesnesitelně nudnou první polovinu, dá dost slušně dívat. Pokud čekáte něco hlubokýho, zkustě radši deepthroat. (11.05.2014)

Šmarjá, to zase byla dramaturgická sebevražda. Sem tam Gladiátor-plagiátor (ha!), sem tam úplně obyčejná kravina. Vizuální pozlátko je celkem OK, pokud jste posledních deset let žili v jeskyni - problém představuje fakt, že téhle (a lepší) úrovně už dnes dosahuje prakticky každá triková výplachovka a Anderson není režisér, který by z ní dokázal vytřískat něco navíc. Dialogy a scénář všeobecně vykazují neobyčejný talent pro nechtěnou komedii, což platí i pro závěrečnou scénu - mému cynickému já se z ní vážně chtělo plakat (radostí z tak vydatné porce klišé a laciné popcornové estetiky). Vzpomínám si, že se mi místy líbilo něco ze soundtracku a herecké obsazení je taková malá rozkoš... jenže není to zase taková švanda, abych tu rozsypával hvězdičky. P.S. S dabingem porce zábavy strmě stoupá - ověřeno! (30.03.2015)

Cha, dobrodružné fantasy a filmy odehrávající se v dobách, kdy ještě místo žárovek vládly louče, nevyhledávám, málokdy mě baví. Pompeje jsem stáhla jen kvůli 3D, ikdyž jsem si říkala, že jak se znám, u vytržení z toho nebudu. Obavy se jen zvýšily, když jsem si v úvodních titulcích přečetla jméno režiséra, kór po nedávném zážitku s paskvilovým maratónem, jenž si troufl zcela neoprávněně pojmenovat podle mojí oblíbené herní série. No, Pavlík překvapil, Pompeje na mě dýchly takovou tou pohádkově akční atmosférou, kterou jsem cítila třeba při hraní perské série. Do toho romantika v klasickém hávu chudák, dáma a slizoun, jehož měšec vládne, to holt táhne, ať už v podání Senátor-princeznička-gladiátor, nebo třeba Vévoda-kurtizána-pisálek, těch variací už tu bylo, ale když se to dobře napíše, bývá to i opakovaně zábava. Konec... to je jako Titanic, v němž vodu vystřídal oheň. Pompeje prostě nejsou vůbec originální, jen si berou od všeho osvědčeného trochu, a já protentokrát uznávám, že to je v tomhle případě dobrý tah, protože mě to mimořádně bavilo. A hlavně, co se musí nechat, to byl zase jednou film, ve kterém akci nestříhal epileptik, a byla přehledná. To je dneska u velkofilmu, v němž se to řeže o sto šest, malý zázrak. A to 3D: *** kvůli němuž jsem to stáhla? Nebylo špatné, sice nebylo výrazné nijak extrémně, ale prostorovost byla slušně znát (v tom lepším slova smyslu, než jak to bývá myšleno u trapných 2D konverzí bez efektu). Paule, normálně bych tě v tý aréně nechala nejradši pořádně vymáchat, ale tentokrát ten palec přece jen zvednu. Pompeje jsou hned po Rallye smrti tvůj nejvydařenější film. Sice hloupý, ale i tak zatraceně zábavný. 70% (16.05.2014)