Pompeje

Předskokan Gladiátora. Trapné kulisy, slušné souboje, specielně s přihlédnutím k PG13, ale těch odkazů a podobností je tam příliš mnoho a jsou příliš nešikovně reprodukované na to, aby se dalo souhlasně pokývnout hlavou. Herecky je to v podstatě o ničem a scénář je jeden velký patos a matlanina všeho klišé dohromady. Takže zbyde solidní vizuál a tím to hasne. (07.09.2014)

Tak co, klucí? Tesilky škrtily při tom zhodnocování tupé gladiátorské vyvražďovačky? Špatně se při tom hloubalo nad předsókratovskými principy dialektiky Zénóna z Eleje? Že prý Pompeje nenabízí obhajobu Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu? No kurva! Žehrovali jste na nedostatek epikurejského axiomu, že strachu z bohů netřeba jakožto i ze smrti? I vy klucí jedni! Nebylo vám po chuti trochu lásky a potu na pozadí epické přírodní katastrofy, že jste tu tím tak ostentativně pohrdli? Existencialismus vás úplně zkazil, vy ch*y*t*r*o*l*í*n*i. Pompeje snad poprvé ukazují příběh, který zaujme i bez zpomalujících záběrů a zcela dokonale hraje hru na kočku a na myš, kdy se mírné otřesy neustále připomínají a nenápadně útočí a hlavně oznamují: "Vaše starosti bychom chtěly mít." Načež v situaci nejkritičtější sopka vychrlí své smrtící magma, které se nám zprvu může jevit jako osvobozující. Přísahám, že se ještě nikomu nepovedlo vytvořit takovou symbiózu mezi živlem a osudem člověka. A že tu takových pokusů bylo, že pane Emerichu? (30.05.2014)

Zábavný a vizuálně strhující dvouhodinový závod v tom, zda dříve vyvrcholí Jenda Sníh do lůna škaredé a ušaté patricijské dcerky nebo Vesuv do Pompejí. Pozor bojler, sopka vyhrála, Honzík nesmočivší zkameněl. A samozřejmě, tento film je opět určen výhradně tupému plebsu, který nikdy nepozná, že mu byly hozeny prosté výbuch a hry, a jenž ve své omezenosti v oddychovém akčňáku prostě není schopen postrádat hlubší psychologické prokreslení postav, jejich důkladnější sociálně filosofické interakce, dějové metafory a jinotaje, které tolik nutí hloubavého a citlivého diváka zamýšlet se u sledování nad mystérii všehomíra, a v neposlední řadě rovněž pregnantní režii některého z velikánů filmového umění. Takže vy, co neočekáváte černobílou antickou tragédii až rozkošnicky líně se převalující v neomaleně precizních, mnohoznačných magmatických výprcech saturnského verše či daktylského hexametru, se pobavíte jako já, no a vy, ostatní hlavonožci, jděte do prdele. Pardon, to byl jen roztomilý drobný přebrept. Chtěl jsem říct, že budete hrubě zklamáni. (01.07.2014)

Gladiátor neprosí, já bych však přesto poprosil aby se výbuchu Vesuvu v roce 79 n.l. a následné zkázy Pompeí a Herkulanea ujal někdo zručnější. V Pompeích jsem byl, stál jsem uprostřed cirku i procházel jsem ulicemi, kde tehdá obyvatele zastihla ona slavná katastrofa. Po žhnoucím vzduchu a lokálních požárech jedovaté plyny zabily vše živé a vybouřený vulkán pak dílo zkázy přikryl popelem, kterého místy napadlo až několik metrů. Budoucím archeologům tak tato katastrofa zakonzervovala jeden den jednoho přímořského města Říma roku 79.. V knihovnách zůstaly dodnes nerozdělané zuhelnatělé stovky svitků od nichž vědci očekávají ještě nejednu zajímavou informaci. V minulých stoletích šli sběratelé pouze po sochách a tak často barbarsky porušili stratigrafické vrstvy, tak důležité pro vědce, kteří také hledají artefakty, zajímá je však i místo jejich uložení, nikoliv věc sama. Časem se zjistilo, že po rostlinách a lidech zůstaly v zemi dutiny. Ty pak po nalití a vytvrdnutí sádry ukázaly poslední okamžiky tehdejších lidí. Jedná se o většinou ležící či sedící postavy, některé izolovaně jiné leží spolu. Podobně se dochovala zvířata atd... Úvod a závěr filmu na toto odkazuje, ale bez nějakých bližších vysvětlivek za zpěvu jakéhosi chorálu... Sám románek gladiátora Kelta a mladé (bohužel nemohu říci krásné) Pompeianky byl neuvěřitelný, stejně jako cokoliv ostatního. Jako star byl do filmu nasazen Sutherland a tahle serebrita nesrala jen Brita ale i mně. Když Vesuv poprvé vybuchl začal být divákovi předkládán skutečně spektrakulární zážitek. Vrcholem byla ohnivá bouře, kdy jsem čekal zda nad Vesuvem neuvidím B-29 Enolu Gay... Každá romantika končí líbáním v záři měsíce či západu slunce, zde to bylo v záři lávy... Asi to jako jediné vidím krapet originální. Ačkoliv 3D animace Pompeí se mi líbily, ve filmu to dost haprovalo a občas bylo vidět, že jsou za herci pouštěny.. Jako by stáli před obří obrazovkou na níž vybuchuje sopka... Takže - celkem zklamání! Dávám dva krátké římské meče. * * (14.04.2016)

To si takhle jednou leželi Paul Anderson a Milla Jovovich u velkého bazénu ve svém přepychovém bejváku na floridské pláži, na stole hroznové víno, v láhvi Richebourg ročník 61, z talířů přepadávaly lanýže a krabí klepeta a nudili se. „Hele, Millo“, přemítá Paul, „chtělo by to náš manželský vztah nějak oživit, dát mu nový impulz!“ - „No jo, Paule, napadá mě pouze nová, krásná, přepychová plachetnice. Tu ještě nemáme, to by byla ta jiskra, kterou v našem životě potřebujeme!“ – „To máš Millo pravdu…“, dí Paul “…plachetnice by byla fajn, má jí i Abramovič, ten co má tu Chelsea, nebo jak se ten soccer tým jmenuje a moc si jí pochvaluje. Ale kde na ní vzít? Resident Evily už tolik nesypou. Já mám nápad! Natočíme….“ – „Resident Evil 6 and Three Musketeers: Revenge From the Past!!! Crossover, po kterém se diváci utlučou!“ , přeruší ho s nadšením Milla. - „Neee…“, mávne rukou Paul „…musíš na to jít chytřeji. Přeber si v hlavě, které filmy v posledních letech nejvíc sypaly? Ale OPRAVDU sypaly? Titanic a Gladiator!!“ – Mila vykoulí oči na Paula, až jí zaskoči lanýž v krku. A Paul vstane z křesla, evidentně ve svém živlu, a vypráví tak vášnivě, až u toho šermuje rukama. - „Smíchat tyhle dva bijáky dohromady, to by byl zářez! POMPEII by se to jmenovalo! Z Gladiatora ukradneme gladiátorské zápasy, celý jejich koncept, průběh i pointu, z Titanicu tam narveme osudovou lásku, ať si i dospívající holky přijdou na své. Hlavního hrdinu bude hrát nějaký mladý fešák, nevadí, že neumí hrát, holky tohle neřešej. A na scenáři ušetříme, ten není důležitej, hlavně ať tam je nasráno co nejvíc digitálních triků. Jooo, tohle bude hit!!“ kříčí nadšením Paul, až se mu dělá tik v oku. „Millo, to bude KURVA VELKÝ HIT!!!“. - Milla chvilku přemýšlí, polkne hrozen vína, přelomí klepýtko a pak se mrazivě, v očekávání kladné odpovědi, zeptá: „A miláčku, bude tam role i pro mě?“ (03.05.2014)