Antonia

4* rodinná sága z holandského venkova, která je ve své podstatě hlavně feministická pohádka. Pohádka, ale hezky civilně natočená s nadsázkou a optimismem, s kterým lze překonat většinu zlého. Stylově působí staromilsky, ale o to víc je přirozená. Herecky je zvládnutá taky uvěřitelně, tak myslím že můžu doporučovat. Zatím tu moc diváků nemá, ale vysoké hodnocení snad přiláká. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (12.03.2016)

Sága jednej rodiny a ich známych. Strasti a radosti života, ktoré si voľne plynú v čase, opísané trpko-humorným a pútavým spôsobom. Tému filmu ako aj takýto spôsob narácie príbehu mám veľmi rád a snímok v tomto smere veru nesklamal. Navyše takmer každá druhá veta tu stojí za hlbší rozbor - nádherná ukážka filozofie života ako i návod ako sa dá žiť. Film si rozhodne zaslúži väčšiu pozornosť. 80/100 (28.02.2016)

Krásný, vtpný, smutný film o ženě, která na svém statku stvořila malý ráj pro všechny dobré lidi. Antonia na mě mě působí jako Amelie. Stejně pozitivně, ale narozdíl od ní není tak nereálná. Její krása tkví v její realičnosti, že někdě na světě jsou lidé jako Antonie. Jaká škoda, že jsem o VHS s ní přišel. (17.10.2007)

Vzhledem k pojetí ve stylu rodinné ságy a častým voiceoverům ze strany vypravěče, resp. vypravěčky (které mi zrovna moc nesedly), jsem během sledování tipoval, že půjde o adaptaci úspěšné knihy... a ono překvapivě ne, jedná se o autorský počin paní režisérky, která velmi slušně za 100 minut rozpracovala příběh velké rodiny, jíž vládnou ženy, vytvořila i více (vlídně řečeno) divných postav s nějakou anomálií nebo úchylkou a vše navrch potřepala parafrázovaním či přímo čtením filozofie pánů Schopenhauera a Nietzscheho. Člověk by z tohoto popisu řekl, že z takového filmu vznikne jedna (pseudo)filozofická slátanina... a ono překvapivě ne, přestože ční z toho silný feminismus a časté jsou filozofické odkazy, vše velmi pěkně včetně samotného epického příběhu i protavení filozofie do něj funguje a připadalo mi dostatečně zajímavé. Antonia je skutečně silnou ženou, jejíž síla spočívá v odhodlání ve všem, od poskytování pomoci a vykročení za zvolenými cíly až po smíření se s přicházejícím stářím a smrtí k závěru života. Slabý oproti ní zůstává nejen starý otec, který své jediné východisko nachází v sebevraždě, ale rovněž postrach vesnice Pitte, jehož slabina spočívá v opakované neschopnosti dostatečně ovládnout své pudy a tím je v rámci komunity předem určen k tragickému konci. Naštěstí není celý film jen pesimistický a jedním z hezkých protipólů se stávají i hezké nápady s oživením soch či mrtvol, které v představách hlavní hrdinky víckrát vtipně vstoupí do děje. Nizozemská režiséra Marleen Gorris mě po Lužinově obraně docela upoutala již podruhé... [75%] (03.02.2023)

Viděla jsem, jak plyne život. Myslím, že i o tom ten film byl. Nic extra složitého. Jen venkovský život lidí, které stmelila hlavní hrdinka v jednu obrovskou rodinu. ,,Naše dlouhá kronika dospěla ke konci, a nic se nezavršilo.'' - toť závěr filmu - život prostě plyne dál, někdo se narodí, někdo zase umře. Zvláštní film. (12.07.2011)